Prečo majú ženy v socializme lepší sex

12.03.2024

Na jednej strane hodnotná kniha, ukazuje pohľad americkej ľavičiarky na postavenie žien v bývalom východnom bloku, v menšom sa dotkne aj dnešnej Škandinávie a samotných Spojených štátov. Každopádne jej pohľad na východný blok je skrz veľmi ružové okuliare. Po prečítaní bakalárskej práce MÝTUS A REALITA: ŽENA ZA SOCIALISMU Alžběty Polzovej a beletrických diel ako Bezcitnost Martyny Bundy, Čepiec Kataríny Kucbelovej alebo Súdruh Munchhausen Ladislava Mňačka, ktoré sa viac či menej dotknú aj témy života ženy v bývalom východnom bloku, je jasné, že ženy u nás nemali na ružiach ustlané, boli vnímané hlavne ako zdroj lacnej pracovnej sily, menová reforma v r. 1953 obrala rodiny o úspory, nedokázali vyžiť jedného platu, takže ženy museli nastúpiť do práce, mali o 30% menšie mzdy než muži, potraty musela schvaľovať etická socialistická komisia, lepšie hodnotené boli povolania v ťažkom priemysle, kde pracovali prevažne muži, zatiaľ čo ženy štát zapriahol ako šičky v textilkách - témy, ktorým sa Kristen R. Ghodsee takmer vôbec nevenovala, resp. ich odignorovala.
Škoda, že sa kniha iba okrajovo venuje postaveniu žien v Škandinávii, to je za mňa osobne smer, ktorým by sa celá západná spoločnosť mala uberať.

30.01.2024

Oceňuji odvahu otevřít toto téma a rovněž způsob podání. Název knihy upoutává, ale může být trochu zavádějící. Autorka se zabývá kromě sexuální svobody i mnoha jinými tématy od volebního práva k důsledkům mateřství. Osobně však s autorkou v mnoha věcech nesouhlasím a myslím si, že mohou být i nebezpečné. Nelíbilo se mi např. vyzdvihovaní jeslí třeba na celý den. Je prokázáno, že pro děti není izolace od rodičů v takto rané fázi vhodná. Může to být výhodné pro matku, která díky tomu chodí do práce, ale opomíjí to potřeby dítěte. Potřeby dítěte autorka snad kromě jednoho odstavce vůbec neřeší a proto se nabízí otázka, proč by si je tedy měli lidé, kteří je chtějí prakticky okamžitě odložit, vůbec pořizovat. Rovněž se domnívám, že péče matky a otce není v rané fázi zaměnitelná. Je třeba si uvědomit, že upozadění rodiny a spoléhání na stát vede zase k jiné formě sobectví, izolace a nezodpovědnosti, viz odložíme dítě do jeslí a starého člověka do domova. Vůči mužům je kniha místy příliš nespravedlivá, jde dle mého o extrém, který předpokládá absenci morálky v případě výhody - navíc dočasné - na jedné straně. Působí to, jako by vůbec neexistovala možnost citu mezi pohlavími i bez ohledu na aktuální společenské zřízení. Za sebe jsem pro sociální práva a přizpůsobení pracovních podmínek, ale domnívám se, že rodina je vždy primární a pokud nefunguje, má nastoupit komunita nebo stát. Představa, ze stát bude rodinu prakticky úplně nahrazovat je dle mého skutečně sociální inženýrství, které není prospěšné.

06.11.2022

"Nechápu, jak by někdo mohl volit levici. Vždyť jsme tady měli pořádný komunismus. To ti těch 40 let nestačilo? Nic dobrého, jen samé hrůzy," povídají zdrcení mladí voliči Spolu ve chvíli, kdy jim řeknu, že inklinuji spíše k levici.

Od toho ale máme knihy. Člověk, který si něco načte, má větší šanci podpořit své argumenty fakticky ověřenými studiemi. Ve chvíli, kdy tak učiníte, vaše světonázory se stávají validnějšími, neboť je dokážete o něco opřít a nevaříte z vody. Z této knihy rozhodně čerpat budu.

Vždyť už jen název knihy dává smysl. Ve chvíli, kdy bude většina životního rozhodování záviset na manželovi, který oplývá veškerým ekonomickým kapitálem rodiny, žena si svévolně nemůže užívat sexu natolik, jako ve vztahu, kde si jsou partneři ekonomicky rovni.

Mateřská dovolená, zmenšování gender pay-gapu, zavedení volebního práva žen, placení výživného. To jsou vše do jisté míry výdobytky politické levice, která je svou sociální politikou na kompletně jiné úrovni než pravice. Ale i tak je levice špatná, protože komunismus!

Čtěte, čtěte, čtěte.

15.09.2021

Gentle reminder why to revise socialism.
Tahle knížka je skvělým nenásilným připomenutím toho, že nic (ani socialismus) není černobílé; už jen ze slova socialismus má totiž hodně lidí hned osypky. Pokud řeknete, že jste na levici a že nějaká forma nebo nějaké aspekty socialismu jsou vám blízké, mnoho lidí z vás hned udělá stalinistu podporujícího perzekuce a gulagy (před lety jsem se svou pozici v politickém spektru bála ze strachu z nepochopení mezi neznámými lidmi vůbec přiznat). A i když zvlášť tady pro nás ve východní Evropě, kde jsme si ten režim na vlastní kůži zažili, chápu jisté obavy, myslím si, že je důležité se na to podívat objektivně. Už proto, že ten oslavovaný kapitalismus brzo ukázal, že to taky zdaleka není žádná výhra a teď nás neméně utlačuje a vysává, a nejen nás, ale třeba taky planetu, just sayin'. Jak autorka sama upozorňuje, nikdo se nesnaží smazat všechno to hrozné, co se během socialistických režimů ve 20. století stalo, ale poukazuje na to, že minimálně ženám byl a je socialismus nakloněn více v otázkách osobní svobody, rovnosti příležitostí i spokojenosti v osobním životě. A protože capitalism sucks, je podle mě načase udělat nějakou revizi socialistických konceptů, poučit se z toho, co dopadlo špatně, a pokusit se aplikovat to, co bude nakloněno nám běžným lidem, a ne bohatým a mocným. Protože socialismus není jenom utopie, ze které se v praxi stane opak, je ale potřeba k němu přistupovat střízlivě, bez předsudků, extrahovat to špatné, vzít si z něho to dobré a aplikovat to tak, aby to vyhovovalo společnosti 21. století (některé aspekty státního socialismu se dnes koneckonců praktikují, např. ve Švédsku, a je jasně vidět, že nefungují vůbec špatně).

08.07.2021

Knížka je dost zajímavá, jak už podle názvu a komentářů můžete tušit, zaobírá se tzv. ženskou otázkou - jak a proč mají socialistické země tendence být pro ženy v různých ohledech lepší (z hlediska soběstačnosti atp.), autorka mj. zmiňuje i jiné studie (např. diskriminace profesorek, i když podají stejný výkon jako jejich mužští oponenti) nebo některé myšlenkové proudy, které propagují zrušit volební právo žen (aby ženy nemohly volit strany, které jsou pro ně jasně výhodnější, na což muži stihli náležitě reagovat - ovšem, jim z toho plynou stále samé výhody).
Již v prvních stránkách je napsáno, že pokud jste misogyn, tak to není knížka pro vás. Ale já bych tuhle knížku klidně doporučila i takovým, ať si taky udělají představu, jak vypadá druhá strana příběhu.

21.02.2021

Autorke sa minimálne podaril jeden geniálny marketingová ťah- názov knihy. Okamžite zarezonuje, vzbudí pozornosť a nabáda vás, aby ste si prečítali apoň anotáciu.
Knihe dávam priemerné hodnotenie, pretože síce popisuje postsocialistické štáty, ale vôbec to nie je idyla žiť tu pre ženu ani v roku 2021. Sme rovnako diskriminované, akurát máme super nízky príspevok počas tej našej slávnej "dovolenky". Nehovorím, že kapitalistická spoločnosť je na tom lepšie, tak či onak, kniha o ďalšom vydrbávaní so ženami.

24.11.2020

Na to, že autorkou je Američanka, se text pojmy socialismus a komunismus jen hemží a docela se divím, že měl tohle odvahu v USA někdo vydat. Kniha si všímá zajímavých souvislostí mezi emancipací a politickým režimem, přičemž reflektuje, že socialistické země bývaly v boji za ženskou rovnoprávnost zpravidla popředu za těmi kapitalistickými. Jinak kniha z badatelského úhlu pohledu nic moc nového nepřináší. Diskriminace žen ve společnosti tvrdé konkurence je stejně zjevná, jako fakt, že s ekonomickou nezávislostí žen roste i jejich sebevědomí.