Prečo slony grcajú
Jan Pavel
Lotroviny, zábavky aj príjemné melancholické zastavenia v čase (ne)dávno minulom. Horko-sladký príbeh o starom pražskom Hloubětíne, videný očami malého chlapca z obyčajnej (a predsa takej neobyčajnej) rodiny, písaný nevyumelkovaným jazykom, opisuje kľučkovanie medzi symbolmi socializmu, ktorému už dochádza dych, i tvrdú zrážku detských snov s realitou. Ak ste niekedy zatúžili vrátiť sa do detstva, do čias objavovania, údivu, keď aj tie najbežnejšie veci majú nádych tajomna, kým veľké historické udalosti okolo vám pripadajú banálne, tak toto je kniha pre vás.... celý text
Romány Literatura česká
Vydáno: 2012 , Slovart (SK)Originální název:
Proč blijou sloni, 2011
více info...
Přidat komentář
Velmi příjemná kniha,po níž jsem sáhl do regálu knihovny díky mnohoslibnému názvu.
A bavil jsem se od začátku,až do konce.90%.
Malá, milá, úsměvná, upřímná, radostná... já vlastně měla skoro po celou dobu jejího čtení přitroublý úsměv na tváři. Kdybych byla kluk a kdybych vyrůstala v Praze, hodně bych se v ní našla... ale i jako holka, co vyrůstala v malé moravské vesničce jsem toho v ní našla dost... vzpomínky, nostalgii, kus dětství prožitý zhruba ve stejné době reálného socialismu, jako je prožíval hrdina knížky. Bylo mi tam s ním fajn a všechny ty rošťárny stály za to. Určitě si přečtu i další autorovy knížky. :-)
Nemůžu souhlasit s komentářem níže: "zajímavé historky, ale nic víc"? A bez pointy? Skutečně? Možná se tak může zdát někomu, kdo žádnou pointu vidět nechce nebo je pro něj příliš pracné jít dál než za samotná písmena, která jsou viditelná a hmatatelná. Nevím, ale proč tolik lidí čte jen proto, aby stránky byly otáčeny? Přijde mi to jako aplikace stylu čtení detektivky na knížku, která si to tak nějak vůbec nezaslouží... Asi se to tak děje z toho důvodu, že se v dnešní době tolik věcí odbývá šmahem, stylem "použiju - zahodím"... Politováníhodné, že se tento trend vtírá i do četby...
Knížka s modrým nafukovacím slonem se mi do ruky dostala čirou náhodou, prostě jsem po ní sáhla, když jsem šla kolem jednoho z regálů veřejné knihovny a měla jsem chuť přečíst si něco od českého autora :) Zaujal mě modrý slon, připomněl mi dětství, název ve mně, pravda, vyvolával trochu skepse, ale rozhodla jsem se to risknout :)
Když jsem knihu dočetla, došlo mi, proč na obálce dostala místo právě tahle hračka - vážně promptně vymyšleno, zapůsobilo to přesně tak, jak mělo! :)
Červenou nití (nebo to byla možná zápalná šňůra :D) leckdy nedovyprávěných příběhů je přece dětství a hlavně KOŘENY, které máme v místech, kde jsme vyrůstali, s lidmi, kteří byli blízko nás. Pouta k místům a lidem, která jsme si vytvořili a která se někdy bolestně přetrhávají...
Nemá nás příběh za pomoci zvracejících slonů a bijících zvonů (ano, dost záhadná dvojka, ale kdo přečte knihu, pochopí :D) dovést k myšlenkám o tom, kde jsou kořeny našeho vlastního života, našeho vlastního já? Nemáme si prostě odpovědět na otázku, co pro nás samé znamenají naše vlastní kořeny a jak jsou pro nás důležité? :)
(btw. myslím, že by stálo za to srovnat podrobněji s Hrdým Budžesem :))
***** :)
Příjemná oddychovka, stylově bych to přirovnala zhruba tak k Šabachovi. Kniha se čte moc pěkně, je vtipná, příjemná, vyprávěná očima dítěte. Bohužel tomu ale chybí nějaká větší pointa, jde spíš jen o pár epizod ze života malého Michala, zajímavé historky, ale nic víc.
Autorovy další knížky
2013 | Děti z půdy |
2011 | Proč blijou sloni |
2020 | Bleší cirkus |
2005 | Jizvení |
2009 | Zbytečnost |
Moc hezky a vtipně napsané.Kniha mě velmi bavila číst.