Předčítač
Bernhard Schlink
https://www.databazeknih.cz/img/books/10_/105979/bmid_predcitac-yRF-105979.jpg
4
1306
1306
Bernhard Schlink si románem Předčítač (Vorleser, 1995) získal světovou proslulost. V rovině osudového milostného vztahu v něm zpracoval čtenářsky přitažlivým způsobem téma německé viny za zločiny druhé světové války. Příběh mladíka zamilovaného do mnohem starší ženy, o jejíž temné nacistické minulosti se dovídá teprve později, byl přeložen do sedmatřiceti jazyků a zfilmován. Jako vůbec první německá kniha se ocitl na vrcholu prestižního žebříčku bestsellerů New York Times. Česky vychází od roku 1998 už ve čtvrtém vydání.... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 2007 , ProstorOriginální název:
Der Vorleser, 1995
více info...
Přidat komentář
O dobru v nás. O zlu v nás. Kdo hodí kamenem?
Nádherné čtení.
Miluji knihy, které dokáží položit tolik otázek.
Předčítač je zvláštní kniha, ale v dobrém slova smyslu. Byla plná filozofických otázek o dobru, zlu, vině i o životě jako takovém. Zasloužila si Hanna Schmitzová takový osud? Těžko říct. Nic není černobílé. A právě proto se mi tato kniha tak líbila. Ukazuje, že je potřeba se dívat na danou věc z různých perspektiv.
Upřímně se mi více líbil film s úžasnými herci a s emocemi, které dokázal v divákovi vyvolat. Spoustu otázek, které se vám při jeho sledování vyrojí v hlavě najdete v této knize, i když odpovědi jaksi nejsou možné.
Kniha mne nezklamala, ten příběh mne velmi zasáhl. Líbilo se mi, že se filmové zpracování dost drželo literární podoby.
Kniha je silná a já věřím, že mnohem více ji prožiji za pár let, až budu ještě o něco starší a vyzrálejší.
Knihu rozhodně doporučuji, stojí za to, aby se vám vryla do srdce.
Celá recenze na mém blogu: http://knihy-jsou-duvodem-k-ziti.blog.cz/1709/predcitac-bernhard-schlink
Přečteno rychle a zaujatě. Bohužel jsem měla tu smůlu, že jsem první viděla film, takže jsem si představovala postavy z filmu. Nicméně i tak mohu opět konstatovat, že jsou věci, které film nedokáže tak vystihnout - jako třeba vnitřní pochody předčítače. Je to rychlá, ale velmi zajímavá četba, která ukazuje, že nic není černobílé...
„ … Vyrovnal jste se s tím, že vás v patnácti … „ Knihu jsem četla už podruhé kvůli zájmu o problematiku vyrovnání s minulostí a teprve teď mě zaskočilo, že hlavní protagonistka vlastně svého předčítače zneužívala, prvně mě to, nevím proč, tolik nezaujalo. Ale tato kniha je přínosná kvůli něčemu jinému, přináší mnoho otázek k zamyšlení. Je možné vyrovnat se s nepříjemnou minulostí lidí, které milujeme? A co teprve ta generace, která onu dobu nezažila? Má vůbec právo odsuzovat lidi k hanbě za něco, co si nevyzkoušela na vlastní kůži? Má přistoupit na teorii o kolektivní vině, nebo sledovat individualní míru provinění? Je vůbec možné takové závažné činy odpustit? Je možné soudit ty, kteří byli pasivní a o politiku se nezajímali (jako většina lidí dnes)? … Všichni by si měli položit stejnou otázku, kterou Hanna položila soudci: „A co byste dělal vy?“ Ale nikdo si nemůže odpovědět, protože to nezjistí, dokud to nezažije … Většina lidí jednala na základě rozkazu, s kterým třeba i nesouhlasili, ze strachu, neuposlechnutí se trestalo … Možná se dotknu spousty lidí, ale nevím, proč s takovou vervou nestíháme zločince z doby socialismu, když se o to pokusíme, také dochází ke střetu generací.
Kniha o vyrovnání se poválečných generací Němců s nacistickou minulostí svého národa. Kniha nabízí pohledy z mnoha stran. Hlavní dějovou osou je milostný příběh zralé ženy a velmi mladého chlapce.
Upřímně jsem čekala od tohoto díla více. Mám rada romány ze druhé světové války, a zvlášť když jsou v něm vzpomínky na tuto dobu. Ale čekala jsem, příběh který me chytí za srdce, bohužel moc toho vr mně po přečtení nezůstalo. Zklamalo mě to.
Zdaleka to není čtení jenom o lásce, zdaleka to není čtení jenom o válce, zdaleka to není čtení o vztahu a odpovědnosti. Je to moc hezká novela o životě nutící k zamyšlení. "co bych asi dělal já v situaci každého z obou hrdinů?" a k dalším otázkám například "jaká rozhodnutí jsem udělal v podobných situacích v mém živoě JÁ?".
Předčítače jsem přečetla během jednoho dne a naprosto mě tato kniha odzbrojila. Věděla jsem zhruba, o čem kniha je, ale že mě takto zasáhne, jsem si nedokázala představit. Příběh, který je čtenářům "předčítán" s lehkostí až jakousi jemnou lhostejností, se spoustou filozofování a mnoha otázkami, které vás nutí přemýšlet. Příběh, ve kterém se potkají dvě osoby, věkově i myslenkově odlišné, které se spojí a zůstanou poznamenány svým vztahem, svou minulostí i svou budoucností. Místy mi otupění vypravěče připomnělo Cizince, až mě z toho mrazilo.
Předčítač je nádherná, poutavá, smutná kniha, která ve mně vzbudila mnoho pocitů, v prvé řadě však pochopení. Donutila mě smát se, ale i brečet, a za to jsem vděčná.
Předčítač mě lákal už delší dobu a teď se mi navíc hodil i do Čtenářské výzvy. Knihy na toto téma čtu celkem často, nicméně tato mě zrovna moc neoslovila. Na můj vkus zde je málo děje a taky se mi nečetla úplně nejlíp.
Rychlé, svižné a poutavé čtení o lásce dvou odlišných lidí s neuvěřitelným námětem k zamyšlení.
Útlá knížka, která je zároveň vyprávěním o první silné lásce, o válce a o vině a trestu. Všechno dohromady. Knížka, která Vám bude klást nepříjemné otázky, které Vám jen tak z hlavy nevyšumí a budou doléhat i po přečtení knihy. "A jak by jste se zachoval Vy?" Ani jedna z postav mi nebyla svým chováním sympatická, nicméně všechny byly neskutečně živoucí. Za sebe doporočuji!
Mužský pohled na první "lásku", kterou v poválečném období prožíval ke starší ženě. Jejich společně strávené chvíle jsou pro něj něco jako droga, bez které nedokáže být. Žena si s chlapcem moc nepovídá, mimo tělesnou lásku je v jejich vztahu důležité předčítání, které žena po chlapci vyžaduje. Ten jí předčítá všechno, co zrovna musí číst do školy nebo se mu zrovna líbí. Tento podivný vztah končí nečekaným odchodem ženy z města bez jakéhokoli rozloučení. S Hannou se Michael setká po mnoha letech v soudní síni, kde je obviněna z nelidských zločinů, které měla spáchat jako dozorkyně v koncentračním táboře na nevinných vězeňkyních... Román je o vině a trestu, o přijetí nevyhnutelného, o tom, že stud za něco, co skrýváme celý život, může být příčinou nečekaných osobních rozhodnutí. Je to také příběh o osamělosti a lásce, o pochopení a odsouzení, o životě a smrti...
S přečtením této knihy jsem docela dlouho otálel/-a, již nyní vím, že zcela neprávem. Tato kniha právem náleží do kategorie 'povinné četby'. Autor má moje veliké uznání!
Určitě jedna z těch knih, které stojí za přečtení. Viděla jsem film, ale ve filmu nevidíte co se honí v hlavě hrdinům knihy. Hodně se člověk zamyslí sám nad sebou. Hanna byla tak hloupá, že dokázala obalamutit všechny okolo sebe...a též byla prolezlá špatností do morku kostí - dozorkyně v koncentračním táboře a ještě zneužívá nezletilého, ale vnímal toto někdo? (ať už v knize nebo ve filmu). Prostě myšlenky se vám budou honit v hlavě ještě pár dní poté co knihu přečtete a budete si chtít popovídat s někým, kdo ji taky četl. Knihu moc doporučuji, film není špatný, ale kniha je mnohem lepší.
Krátká kniha pro dlouhé zamyšlení. Ano, počáteční příběh Hanny a Michaela je občas jemně řečeno zvláštní, jako by nám chtěl autor přesně sdělit pocity a myšlenky, ale bál se nepochopení. O tom vlastně kniha je především, o pochopení, odsouzení, o právu pochopit a právu či neprávu odsoudit a v neposlední řadě o odsouzení pochopení.
První jsem viděla film, až potom četla knihu. Obojí se mi moc líbilo. Knížka se četla lehce a děj byl zajímavý. Námět určitě ne jednoduchý, který stojí za zamyšlení.
Štítky knihy
Židé zfilmováno milostné romány německá literatura válečné zločiny o knihách nešťastná láska věkový rozdíl partnerů (age gap)Autorovy další knížky
| 2009 |  Předčítač |
| 2019 |  Olga |
| 2022 | Vnučka |
| 2021 | Barvy loučení |
| 2017 | Letní lži |
Ze začátku víceméně banální příběh, který je ale skvostně odvyprávěný. Ve finále kniha nutí k zamyšlení. Rozhodně jedna z těch, ke kterým se budu vracet, protože pointa mi byla známá i při prvním čtení a rozhodně to nevadí.