Atreidové
Brian Herbert , Kevin J. Anderson
Předehra k Duně série
1. díl >
První díl kultovní ságy (volně pokračuje tituly "Předehra k Duně: Harkonnenové", "Předehra k Duně: Corrinové", "Historie Duny: Služebnický džihád", "Historie Duny: Křížová výprava strojů", "Historie Duny: Bitva o Corrin" a "Lovci Duny"). Na pouštní planetě Arrakis se nachází velmi vzácné koření, které se stává drogou a prodlužuje lidský život. Události se odehrávají přibližně 30 let před začátkem Duny a je zde nastíněna nenávist dvou velkých mocných rodů.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2000 , BaronetOriginální název:
Dune: House of Atreides, 1999
více info...
Přidat komentář
Velmi kvalitní rozříšení vesmíru Duny, téměř bych řekl, že kvalita dosahuje, možná i přesahuje kvalit Historie Duny, která mi z těchto knih přišla nejslibnější.
Atreidové fungují daleko lépe než novější "Caladanská trilogie", snad tomu je i dílu druhého a třetího
Budu se modlit ke všem knižním bohům, aby Baronet brzy dotiskl zbylé dva díly, protože sehnat Předehru je dnes celkem problém:)
Konečně jsem se dostal k něčemu, na co jsem se chystal řadu let. Doplnit si obzory o to, co se nahromadilo kolem základní hexalogie. No, obecně je to v porovnání jistě jednodušší čtení, to je fakt. Nicméně dobře doplňující. Jsem zvědavý na Harkonneny.
Líbí se mi, jak už se knížka přiblížila v časovém ději k hlavním událostem, setkáváme se s mladým Leto Atreides a jak se stal tím, koho zname z Duny.
Český Atreides hodnotí Dunu: Rozmohl se nám tu takový nešvár, kdy vždy počátečnímu dílu trilogie od Kevina a Briana trvá, než uvede dějové linky... které se snad ve druhém díle pořádně rozjedou, aby pak ve třetím vyzněly do ztracena (ne dělám si legraci). Když jsem trilogii četl v době, kdy jsem byl na základce, hodnotil jsem ji v rámci série mezi nejlepší knihy. První díl mne zatím docela nudil, tak snad se to v těch dalších dvou zlepší. Přijde mi ale jinak úsměvné, jak se v díle projevuje tzv. "středověká stáze", kdy od minulé trilogie uplynulo 10 000 let, technologie se skoro neposunula a teprve nyní někoho napadlo, že by na Arrakis mohli vyslat planetologa, aby zjistil více o vzniku koření apod. Frank sice vytvořil zajímavý svět, ale když se snažíte něco zpětně dovysvětlit, může to v něčem působit i trošku nesmyslně.
Tato trojdílná série sleduje příběhy postav, které jsme mohli poznat v původní Duně, ale zaměřujeme se na jejich mládí. Je tu tedy Leto Atreides přibližně ve věku, kdy se v původní Duně seznamujeme s Paulem Atreidem. Poznáme zde i otce Leto Atreida, mladého barona Vladimira Harkonena nebo Shadama Corina či jeho přítele a rádce hraběte Fenringa. Objeví se zde i další postavy jako je Kynes, Stilgar, ctihodná matka Mohiamová, velmi mladý Duncan Idaho a mnoho dalších.
Nešlo by to i bez nových postav, o kterých v původní Duně není zmínky. Ty jsou pak šikovně propojeny s postavami a událostmi, které fanoušci mohou tak dobře znát z jiných knih. Namátkou můžeme zmínit snahu Bene Gesserit ohledně genetických propojení rodů, nebo jak baron Harkonen přišel ke své nemoci, která zněho udělala zrůdu i navenek.
Kniha je, jak je již zavedeným zvykem tandemu Herberta a Andersona, rozdělena do krátkých kapitol oddělených různými rčeními smyšlených historických postav nebo krátkých výňatků z historie světa Duny, které prohlubují pocit skutečnosti a propracovanosti tohoto sci-fi světa, kterému se dokáže vyrovnat jen málokterý jiný smyšlený sci-fi svět.
Díky přeskakování v mnoha liniích pak čtení knihy neznudí ani neunaví, přestože má kniha více než 500 stran. Přestože je zde mnoho dějových linek, dají se shrnout do pěti hlavních – Atreidové, Harkonenové, Corinové, fremeni a Bene Gesserit. Podtitul prvního dílu „Atreidové“ je tak jen pro odlišení od dalších dvou, neboť je zřejmé, že i další díly této série budou dále rozšiřovat všechny tyto dějové linie dále.
Považuji tuto knihu jako úvod do světa Duny a svuj úkol plní znamenitě. Představuje hlavní rody (Atreidy, Harkonneny, Corriny) a klíčové postavy na počátku jejich kariéry (Leto a Shaddam ještě ani nejsou hlavy svých rodů). Velká pozornost je věnována i dalším tématům - ekologii Duny pohledem planetologa Kynese, pletichám Bene Gesseritu a jejich šlechtícímu programu, dokonce čtenář zjistí, jak se školí nový navigátor Gildy.
Všechny dějové linky jsou zajímavé, u žádné jsem se nenudil. Autoři se snaží vysvětlit spoustu nejasností samotné Duny (např. proč v době mezigalaktických letů nevíme skoro nic o nejdůležitější planetě impéria Arrakis nebo jak baron Harkonnen ke svému speciálnímu tělesnému vzhledu přišel).
Co se mi taky líbí je neutrálnost autorů, laskavost Atreidů líčí stejně nezaujatým pohledem, jako krutosti Harkonnenů a nechávají na čtenáři, ať si sám vybere, komu bude fandit (a není to úplně jednoduchá volba :-)
Za mě parádní úvodní díl a vzhůru na další.
Čtivě napsaná kniha, vytvořená více méně především pro fanoušky původní Duny (kteří se v poutavém ději dozvědí mnoho a mnoho zajímavých detailů o všech postavách). Sama kniha má ovšem své světlé i temné stránky a dějové linie.
Pochválit musím příběhy Shaddama s Fenringem a rodu Atreidů. Zajímavé byly také boje mladého Idaha proti Harkonnenům.
Za nezáživné na druhou stranu považuji dobrodružství Pardota Kynese na Arrakis a rozjímání Bene Gesseritu o nutnosti splodit Kwisatze Haderacha. Znějakého důvodu.
A nakonec to nejlepší - baron Harkonnen, intrikařící proti všemu a všem, ve volném čase dávající průchod své krutosti. Spolu se sadistou De Vriesem tvoří dokonale prohnilý tým, který hodlá vesmír jaksepatří vyždímat.
Rozhodně se brzy pustím do pokračování.
Duch původní Duny je po nástupu komerčního pisálka Andersona nenávratně pryč. Tímto začalo nekonečné mnohodílné parazitování na odkazu Herberta staršího, kdy peníze zvítězily nad jakoukoliv soudností.
Nádhera, prostě nádhera. Knihu jsem četl jedním dechem a jsem z ní velice nadšený. Kevin a Brian se pustili do pokračování ságy Duna opravdu s velkou chutí a v žádném případě nedělají otci Duny Frankovi žádnou ostudu. Tohle jsem opravdu nečekal. Jdu s velkým nadšením do dalšího pokračování.
Když jsem Atreidy četla, bylo mi cca. 12 let. Ráda bych tenkrát začla Dunou jako takovou, ale ta byla v knihovně vždy rozebraná a pořadník byl téměř nekonečný. Přesto vím, že se mi líbila a jednou se k ní vrátím.
Brian Herbert nepodědil literární genialitu svého otce, to je nepochybné. A ještě jeden rozdíl tu je. Frank Herbert popisoval události světa Duny jako kdyby je viděl před sebou. Jeho hrdinové byli živoucí, myslící a cítící bytosti. Jednotlivé díly měly kolísavou kvalitu, ale nikdy se mi nestalo, že bych o tom zapochyboval. Tímto se předehry pochlubit nemůžou. Z textu čpí snaha naroubovat nově vymyšlený děj do dávno načrtnutého rámce. Některé pasáže působí jako vymyšlené pro větší efekt, z jiných čiší bezradnost a snaha napsat alespoň dalších pár stránek. Postavy občas jednají podivně, občas hloupě a zhusta postrádají onu auru bytostí z daleké budoucnosti, promísenou s čímsi starobylým a věčným. Jako celek je trilogie mírným zklamáním, přesto se za ni původní hexalogie nemusí stydět.
Jelikož se jedná o trilogii, svůj komentář budu brát jako celek ke všem třem dílům. Spousta lidí Duny od Herberta mladšího a Andersona odsuzuje, jiná skupina tzv. skalních fanoušků či milovníků Sci-Fi zbožňuje. Pokud jde o můj názor, Předehry k Duně jsou úžasné knihy, které mě více než potěšily. Původní Dunu jsem poprvé četl když mi bylo 12 let, takže jsem si nejvíce vryl do paměti (a s příběhem Duny i spojil jako pevný základ) boj mezi rodem Atreidů a Harkonnenů. V této trilogii je pohled do dob, kdy byl ještě Léto Atreides mladý, kdy byl Vladimir Harkonnen ještě v nejlepší fyzické formě (a jeho plány a taktizování proti Atreidům v plném proudu), kdy se teprve narodila princezna Irulán, malý Feyd ještě cupital po kolenou jako batole a to celé za doprovodu hromady akčního děje, který chytne a jen tak nepustí. A přečíst si všechny tři předehry ihned po sobě bez pauzy, to je teprve atmosféra :)
Četl jsem elektronicky, takže mne ani neiritovala mizerná obálka. A přitom to jde, když se chce: http://kjablog.com/wp-content/uploads/2011/06/Sisterhood-of-Dune.cover_.art_.jpg
Ačkoliv jsem sáhl po této knize, s tím, že půjde jenom o takový "překlenovací" kousek než se pustím do Švábů nebo nového příběhu toho druhého Harryho (Dresdena), tak mně na podruhé jeden z prequelů k Duně docela zaujal. Mladej Herbert se potatil a kniha se čte dobře. Díky tomu, co jsm si přečetl v této knize, lecos z "hlavního" příběhu se vysvětluje a lecos dostává do zajímavých souvislostí. Asi v půli příběhu jsem si ještě dal opáčko Lynchovi Duny a znovu jsem uznal, že je to čupr film. Škoda jen, že nakonec nedali moc prostoru H. R. Gigerovi. ten by to mohl pošoupnout ještě o level výš. Přelouskal jsem i doslov a tak. Což ne vždy dělám. za mně cajk, pokud jsem to ještě neřekl.
Navázání na dílo F.Herberta byl skvělý nápad. Velmi dobře zpracované, čtivé. Nemohla jsem se odtrhnout a věřím, že se ke knihám ještě někdy vrátím. Považuji celou ságu Duny za vrchol díla sci-fi. Nenašla jsem jedinou nesrovnalost v tak rozsáhlém díle.
(SPOILER) Je vidět, že junior a pan Anderson vědí co dělají - čtivé tohle samozřejmě je. Ale Frankovi to moc nekonkuruje. Některé zápletky a vysvětlení jsou... Prostě dost naivní a divné. Viz třeba ta nákaza od znásilněné Ctihodné matky, nebo Letova rehabilitace skrze Shaddama... Asi mi tady - u prequelu původní Duny - nevadí, že se tu používají stále stejné technologie už tisíce let, jak někdo napsal... Byl to problém už v čistě Frankových dílech, zarazilo mě to už u Božského imperátora, pak to pokračovalo přes Kacíře až ke Kapitule. Synátor na to pak plynule navázal u Lovců a Červů... Tak vlastně proč to, s čím se v původní Duně začínalo, nehodit sem, že ano. Hvězdičky ubrány za tu zmíněnou naivitu, jinak se Atreidové čtou dobře.