Prehistorie rodu Homo
Václav Soukup
Kniha Prehistorie rodu Homo se pokouší odpovědět na nadčasovou otázku spjatou s existencí lidského rodu: “kdo jsme, odkud jsme a kam jdeme”. Hlavními hrdiny této encyklopedicky koncipované vědecké monografie jsou předci člověka a fenomén kultury. Prostřednictvím kultury se příslušníci lidského rodu dokázali nejen vyčlenit ze světa přírody, ale také vytvořit “druhou lidskou přírodu”, jež ovlivňuje osudy všech živých bytostí na naší planetě. Kniha je určená širokému okruhu čtenářů, kteří se snaží zorientovat ve stále spletitějších výkladech antropogeneze. Evoluce člověka je v současné době studována z perspektivy mnoha přírodních i společenských věd. Proto autor své čtenáře nejdříve systematicky seznamuje se současnými poznatky z oblasti paleoantropologie, genetiky a primatologie. Teprve poté předkládá svou vlastní interpretaci evolučního příběhu rodu Homo a formuluje své názory na vznik lidské kultury a umělecké kreativity.... celý text
Přidat komentář
Velice obsáhlá kniha, velice pěkná a velice dobrá, podrobná a dobře napsaná a uspořádá. Prostě pecka .Tedy až na tu tíhu, dávejte pozor aby vám nespadla třeba na nohu. Ovšem jinak je to doslova umělecké dílo které potěší každého milovníka daného tématu. A ta cena mi přijde ( vzhledem k tomu že dnes dokáží vydavatelé i beletrii prodávat za 600kc) mi přijde rozumná, dojde vám to ve chvíli pokud tu knihu uvidíte.
Je pozoruhodné, že prakticky ve stejnou dobu vyšla tématem, záběrem i rozsahem srovnatelná kniha "Předkové. Evoluce člověka" od Jiřího Svobody, ale nenašel se fundovaný recenzent, který by dokázal obě knihy adekvátně porovnat. Obě se mi jeví skvělé, takže čtenář, který by zatoužil mít alespoň jednu v knihovně, nebude mít snadné rozhodování... Přitom obě cihly je třeba si přečíst co nejrychleji, protože už za deset let budou beznadějně zastaralé. Obě knihy jsem nečetl od začátku do konce, ale vybíral jsem si kapitoly, které mě zajímaly, což byl hlavně oddíl věnovaný mladšímu paleolitu v Evropě. Obecně bych shrnul, že Svoboda shrnuje výsledky svého vlastního bádání a výzkumu, zatímco Soukup má širší pramennou základnu, konfrontuje i více různých interpretací nebo názorů (což se projevuje i v rozpisu využívaných zdrojů v poznámkách pod čarou). V obou knihách najdete něco, co vám bude chybět v té druhé. Svoboda podává velice detailní rozpis nalezišť a věnuje se hodně fyzické antropologii, na druhou stranu zcela opomíjí téma umění (asi proto, že mu věnoval samostatnou publikaci), zatímco u Soukupa (který k tématu umění nicméně také vydal samostatnou práci) tvoří umění velice důležitou část knihy. Podle mě opomíjet umění v takovéto práci (Svoboda) není příliš šťastné, protože jde o jedno z mála pozůstatků, ze kterého si lze udělat alespoň určitý obrázek o prehistorických kulturách, jejich náhledu na svět a celkovém způsobu života. Podle mě tohle téma v jeho knize docela citelně chybí. U Soukupa oceňuji přehledné mapky nalezišť a množství reprodukcí uměleckých artefaktů. Bylo by však šikovné do textu výslovně označovat ta díla, která jsou zde reprodukovaná, jinak musí čtenář listovat sem a tam a hádat, jestli je tu k tomu obrázek či není. Obecně jsou obě knihy svým způsobem nenahraditelné, ale Soukup podává o něco víc prehistorii člověka jako ucelený příběh a jeho kniha se mi zdá trochu lépe uspořádaná, zatímco u Svobody se mi to občas tematicky rozpadá a ztrácí se "dějinná nit".
Štítky knihy
evoluce fosilie, zkameněliny Piltdownský člověk pračlověk
Autorovy další knížky
2004 | Dějiny antropologie |
2011 | Antropologie: Teorie člověka a kultury |
2004 | Přehled antropologických teorií kultury |
2015 | Prehistorie rodu Homo |
1994 | Dějiny sociální a kulturní antropologie |
"To, co je na nálezu nejvíce překvapivé, je skutečnost, že projevy abstraktního myšlení u homininů zřejmě existovaly již před vznikem anatomicky moderního člověka. Při setkání s tak nečekaným objevem je poctivé si přiznat, jak málo toho stále ještě víme o tom, "kdo jsme, odkud jsme a kam jdeme...""
Monumentální kniha. Více než tisíc stran fascinujícího příběhu lidského rodu. Ucelenější a detailnější pohled psaný akademikem, zároveň však čtivý a zcela přístupný laickému čtenáři, v češtině asi neexistuje (vyjma níže již zmíněné "Předkové: Evoluce člověka" Jiřího Svobody). Autor k látce přistupuje ze široka. Čtenáře provede skrze základy genetiky, evoluční teorie, biologie, primatologie, etologie primátů, ekologie, obšírně se věnuje archaickým formám primátů, přímých i nepřímých předků lidského rodu. Věnuje se paleoantropologii a archeologii nejstarších nálezů. Kniha poskytuje ucelený obraz vývoje lidského rodu. Pro mnohé nezasvěcené bude jistě překvapivé, že ten příběh není ani zdaleka tak lineární, jak se učili ve škole. Autor vždy shrne to podstatné z daného podoboru, často zkráceně jeho dosavadní vývoj, nejdůležitější jména a přínos k nosnému tématu knihy. Pro mě, nebiologia, to bylo obtížné čtení, přesto jsem nadšen. Čtenář se detailně seznámí se všemi známými vývojovými fázemi lidského druhu, od archaických primátů, přes první bipední zástupce - Sahelanthropus, Orrorin, přes již známější zástupce - Ardipithecus, Australopithecus, a dále již Homo Habilis, Erectus, Sapiens, a jejich různé varianty, slepé větvě - H. Neanderthalensis, Denisované, nebo trpasličí H. Floresiensis. Je to skutečně epický příběh.
Podstatnou část textu věnuje vzniku a vývoji kultury jako nadbiologické adaptaci evoluce. Tohle vyprávění je snad ještě zajímavější. Sledovat představy pradávných lidí o světě známém i neznámém, manifestované do nejrůznějších ozdob, vzorů, později sošek, nástrojů je krajně fascinující.
Autor v textu předkládá aktuální stav poznání, shrnuje nejnovější teorie u zásadních milníků vývoje a často doplňuje své vlastní, popřípadě poskytne svůj odborný pohled. Ať jde o počáteční oddělení předků člověka od primátů, vznik a vývoj bipedie, masožravost / všežravost, růst mozkovny, objev prvních kulturních artefaktů - prvních nástrojů, teorie o možnostech prvních protojazyků, vznik a vývoj kultury, později přidává spekulace o možnostech vzniku prvních archaických forem náboženství a představ o smrti a posmrtném životě, vše na základě interpretace nálezových situací a pohřebních pozůstatků. Netřeba zmiňovat pozdější nástěnné jeskynní malby, sošky, slavné Venuše, důraz na sexualitu a magii. Kniha toho obsahuje mnohem víc.
Jak je níže zmíněno, a naneštěstí dáno povahou oboru, kniha velmi rychle zastarává. Sám trochu lituji, že jsem ji nepřečetl dřív. V podstatě již dnes je část informací a uvedeného datování překonána, datování často posunuto dále do minulosti. Nic naplat, s každým rokem přibydou nové a nové fascinující objevy, v posledních letech se masivně přidává např. paleogenetika - a to je doslova "game changer", měnící mnohé zažité představy a teorie. Rozhodně platí, že pokud se o tématu chcete dozvědět něco nového, přečtete knihu co nejdříve. Všem zájemcům jednoznačně doporučuji.