Přehlásky
Pavel Šrut
Básnická sbírka. Šrutovy básně jsou neokázalé, oplývají formální virtuozitou a působivou lyrickou zkratkou, či jinde ironickým šlehem. Jejich působivost je v metafoře, nadhledu, vnímavosti a humoru.
Přidat komentář
Když vyšly Přehlásky, bylo básníkovi 27. Hrál si s češtinou. Sbírka je rozdělena do oddílů: Slabiky/ Skloňování/ Názvosloví/ Citoslovce/ Přehláska/ Zpráva/ Totožnost. Některé básně jsou stručné, snad jako hry se slovy. Nejlepší jsou sonety známým básníkům (zřejmě oblíbencům) v části Skloňování. Poezie se snaží být osobní výpovědí o básníkovi.
Páchnu jak ryba, jako host. /Nějak mi umrzlo. Jako kapr /po sklínce vzduchu lapu. /Ne a ne spolknout kost.
Podobných příměrů tu najdeme mnoho. Jak praví básník: Poblíž a nikdy blízko. Daleko a nikdy vzdálen. Vzklíčil jsem stejnou hlízkou./ Padá tu stejný kámen. (Tato báseň je věnována básníku A. Brouskovi.)
Měl talent. A jak pravil Jaroslav Wykrent – Když máš talent, tak se neubráníš...
Autorovy další knížky
| 2008 |  Lichožrouti |
| 1998 |  Ezopovy bajky |
| 2010 | Lichožrouti se vracejí |
| 2001 | Pavouček Pája |
| 2005 | Příšerky a příšeři |
Hračička Pavel Šrut. Čeština hravá, objevná, zábavná. Nejvíce miluju spojení "...jsem celá zablouděná...". Ano, ještě někdy jsem...
Druhý popěvek
Kvete černý keřík,
kvete ve zdi.
Voda běží, voda šeří
pomrzávají hvězdy.
Studna se naklání
do dívky u studny.
Svezl se do dlaní
její cop osudný.
Voda běží, voda šeří
voda pod olší.
Pne se černý keřík
dýmem do očí...
Bižutérie
Střechýl. Náš zimní pták,
chycený na okapu.
Průhledný samoznak
mých letních naopaků.
Velmi doporučuju. Moc se mi to líbí...