Přehlásky
Pavel Šrut
Básnická sbírka. Šrutovy básně jsou neokázalé, oplývají formální virtuozitou a působivou lyrickou zkratkou, či jinde ironickým šlehem. Jejich působivost je v metafoře, nadhledu, vnímavosti a humoru.
Přidat komentář
Autorovy další knížky
2008 | Lichožrouti |
1998 | Ezopovy bajky |
2010 | Lichožrouti se vracejí |
2001 | Pavouček Pája |
2005 | Příšerky a příšeři |
Když vyšly Přehlásky, bylo básníkovi 27. Hrál si s češtinou. Sbírka je rozdělena do oddílů: Slabiky/ Skloňování/ Názvosloví/ Citoslovce/ Přehláska/ Zpráva/ Totožnost. Některé básně jsou stručné, snad jako hry se slovy. Nejlepší jsou sonety známým básníkům (zřejmě oblíbencům) v části Skloňování. Poezie se snaží být osobní výpovědí o básníkovi.
Páchnu jak ryba, jako host. /Nějak mi umrzlo. Jako kapr /po sklínce vzduchu lapu. /Ne a ne spolknout kost.
Podobných příměrů tu najdeme mnoho. Jak praví básník: Poblíž a nikdy blízko. Daleko a nikdy vzdálen. Vzklíčil jsem stejnou hlízkou./ Padá tu stejný kámen. (Tato báseň je věnována básníku A. Brouskovi.)
Měl talent. A jak pravil Jaroslav Wykrent – Když máš talent, tak se neubráníš...