Překnížkováno
Jiří Trávníček
Jaká jsme čtenářská kultura? Silná, nebo slabá? Setrvalá, nebo upadající? Jsou stesky nad úpadkem čtení oprávněné, nebo jde jen o pohodlný kulturní katastrofismus? Kniha se zabývá těmito i dalšími otázkami, přičemž vychází z výsledků třetího statistického výzkumu čtenářů a čtení v České republice, který organizovala v roce 2013 Národní knihovna spolu s Ústavem pro českou literaturu AV ČR. Hlavním tématem výzkumu je knižní trh — kolik knih kupujeme, kolik za ně vydáváme, podle čeho si je vybíráme, proč je nekupujeme, které instituce známe. V knize dochází i na čtení, čtení digitální, veřejné knihovny, naše oblíbené knihy a mnohé další. Čtení toho na nás ví hodně.... celý text
Přidat komentář
Zajímavá publikace, byť jedinou novinkou pro mě bylo, že nejoblíbenější knihou je Babička.
Kniha plná mnohdy i docela zajímavých informací. Srozumitelné zpracování statistických údajů, které je sice čtivé, ale pořád je to statistika, takže místy dost hutné. Pro odborníky a zaujaté nepochybně přínosné, pro laického čtenáře je to spíše zajímavost. Některé názory mě až zarazily (ach ty sociální bubliny!), ale celkově obraz českého čtenáře nevypadá až tak zle, jak jsem se zpočátku obávala. Nabízí se prostor pro zlepšení, objevují se i návrhy řešení, ale hlavní je nepřestávat číst! :-)
Výtečná publikace od českého čtenářologa. Už jen rozhovor s mistrem Veselovským na DVTV mi dal najevo, že tato publikace bude stát za to.
Erudovaně pro odborníky, srozumitelně pro laiky. Spousty provázaných faktů. A co z toho vyplývá?
Čte se u nás dost a internet knihy rozhodně nikterak výrazně neohrožuje. Kvantitativně teda obstojný. S kvalitou už to tak slavný není.
Zejména objasnění přesycení knižního trhu je smutné. A lehce se na to dá odpovědět - jaké instituce sytí knihkupectví jednotvárným brakem? Řekněme to na rovinu, až na vyjímky (Kniha Zlin, Vyšehrad, Odeon...) jsou to nakladatelství pod nadnárodními společnostmi Euromedia Group a Albatros Media. Tohle pohlcování vidím jako jeden z nejzávažnějších problémů, který v knize želbohu uveden není.
Dále překlady - sebestředná Anglie a Amerika (ta představa jednoduchosti těchto končin, když jen 3% jsou překlady!). V tomto ohledu můžeme být rádi za nás rozmanitý trh (a jmenovitě poděkovat fra, Rubatu, dybbuku a mnohým dalším, kteří se o toto zasluhují).
Menší knihkupci jsou v krizi, což je chmurné, stejně jako to, že více lidí zná Euromedia Group než Kosmas.
Pro mne je překvapivé vyšší vybírání podle žánru než tématu. A podle edice/nakladatelství vybírá stejně lidí jako podle obálky? Prokrindapána.
Ve výsledku by to chtělo víc propagovat "současnou beletrii s literárními nároky". To je krok k vyvážení trhu.
DPH v porovnání s ostatními státy je zkrátka směšné, pardon, to chce snížit. Ale cenu knih bych neviděl jako úplně tu nejklíčovější.
Každopádně je dobře, že se čte. Ale mohlo by se číst "hezčeji".
Velmi zajímavá publikace přinášející mnoho cenných informací zejména pro autory a nakladatele. Pro mne jako autora z ní plyne poučení, že nejlepší "marketing" je nebýt drahý, a tím získat více čtenářů a jejich ohlasů, které mne inspirují k další tvorbě.
Autorovy další knížky
2003 | Literatura pro 3. ročník SOŠ |
2014 | Knihy kupovati... Dějiny knižního trhu v českých zemích |
2008 | Čteme? Obyvatelé České republiky a jejich vztah ke knize |
2014 | Překnížkováno |
2017 | Česká čtenářská republika |
Zajímavé. Čtu postupně všechny Trávníčkovy zpracované výzkumy, tenhle je třetí. Je zajímavé sledovat ten vývoj i s tím, že někdy prognózy nevyjdou. Akorát nevím, skutečnost se mi zdá horší, než vychází v těch průzkumech. Že bych byla takový pesimista? Anebo o sobě lidi rádi lžou/přibarvují?