Prekrásny nový svet

23.08.2011 3 z 5

Viac ako s Orwellovým románom 1984 tu vidím paralely s románmi od Isaaca Asimova, konrétne s jeho 2. dielom zo série románov o robotoch - Nahé slnko. Asimov bol asi Huxleyom dosť inšpirovaný. Sterilná dekadentná spoločnosť s pevným poriadkom a deti zo skúmaviek na Zemi u Huxleya alebo na Solárii u Asimova a konfrontácia tejto spoločnosti s jedincom nášho typu.

Na Huxleyho knihe mi trochu vadil sloh, možno to bolo len nie moc dobrým prekladom, aj preto som tejto knihe nepridelil vyššie hodnotenie ako priemerné. V origináli by to možno dopadlo lepšie.

18.03.2011 5 z 5

moriarty

Svět lidí, kteří jsou šťastní jen proto, že jsou předprogramováni být šťastnými a jsou zbaveni samotného lidství. Takový protipól k 1984.

"Alfa-děti nosí šedé šaty. Pracují mnohem více než my, protože jsou nesmírně chytré. Jsem opravdu velice rád, že jsem beta, protože nemusím tolik pracovat! A kromě toho, my bety jsme něco mnohem lepšího než gamy a delty. Gamy jsou hloupé. Všechny nosí zelené šaty a delty nosí khaki. Ne, nechci si hrát s deltami. A epsiloni jsou ještě horší. Jsou nejhloupější ze všech..."

28.01.2011 5 z 5

Koumi

Srovnání s 1984 se sice nabízí snadno, ale tyto knihy by neměly být srovnávány. Nabízejí totiž naprosto odlišný přístup uchopení problému. Zatímco Orwell pracuje s totalitní psychologií strachu, Huxley píše mnohem střízlivěji a logičtěji. "Knihy se nebudou muset pálit, protože je nebude nikdo číst." Pro toto velkolepé vizionářství mi bude Huxley vždy mnohem bližší.

30.11.-0001 4 z 5

paulhunter

Aldous Huxley představuje ve své antiutopii "Konec civilizace" svět, ve kterém se děti nerodí, ale jsou "dekantovány": pochází ze zkumavek a již od ranného dětství jsou jim za účasti neustálé hypnopedie, adaptací a neopavlovských technik vštěpovány zásady řádu a společenského postavení v jedné z pěti kast. Díký této "výchově" a droze somě (antidepresiva) jsou všichni spokojeni, všichni si nevzájem náleží (i co se sexuálního života týče) a jsou systémově napojeni na společenský život, díky čemuž nemá jedinec ani chuť se od tohoto sociálního řádu distancovat či bouřit se, neboť každý je na světě kvůli tomu, k čemu byl uměle, laboratorně, předurčen.

Mrazivé jsou právě následky takové civilizace: Již děti se učí sexuálním hrátkám, jsou naučeny brát smrt jako naprostou banalitu, slova "matka, otec, rodina" vyvolávají v lidech pocity zahambení, a celkově je život i přes hodnotu štěstí (která se každému dostává) velice laciný a bezpředmětný.

Nejvyšší počet hodnocení jsem neudělil z několika důvodů:
- Dílo mi nepřišlo natolik komplexní a promyšlené, jako je třeba Orwellovův román "1984" nebo Zamjatinovo dílo "My". Dílu by slušela dle mého názoru trochu jiná forma a uspořádání.
- Nesedla mi psychologie postav.. hlavně inteligence a způsob vyjadřování Divocha, který sice měl matku z již zmíněné civilizace, ale vyrůstal u Indiánů, a proto vystupoval někdy až moc civilizovaně.

Na druhou stranu, Huxleyho vize přináší zase trochu jiný pohled než ostatní autoři antiutopických románů, a proto i toto dílo doporučuji.

2011	Konec civilizace
1996	Brány vnímání
2001	Ostrov
1970	Raněný slepotou
1998	Šedá eminence

Aldous Huxley

Literatura světová Romány Sci-fi

Brave New World, 1932

Komentáře 285

Recenze 15

Hvězdičky 1718

Tempo & emoce

Štítky knihy

Autorovy další knížky