Překročený práh
Anna Sedlmayerová
https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/23188/prekroceny-prah-23188.jpg
4
10
10
Autorka čerpá svůj námět z osidlování našeho pohraničí po květnu r. 1945, tentokráte z osidlování vesnice na severu Čech v Krušných horách. Autorka se zahleděla do nového života přistěhovalců a do jejich rozběhu k budovatelské práci, ale vykreslila jejich příběhy za války i v dřívější minulosti. Snažila se tak odhalit příčiny postoje svých postav k odchodu Němců i k ostatnímu dění.... celý text
Přidat komentář
Dostal jsem se k dávnému příběhu po doporučení autorky na twitteru, poněvadž byla ústecká a navíc pracovala v rozhlasu.
Motiv mi připomněl Hájíčkovy knihy z jihočeského prostředí, byť tady byla celá atmosféra hodně hutná, syrová. Když na návsi stojí Tekla, cítil jsem v chřípí bláto pod jejíma nohama... Úvodní část (označeno jako první kniha) je výrazně lepší, vesnické životy tu jsou vrstveny přes sebe, válečná léta pak docela plynule navazují. Druhá část byla o něco horší, začaly se do ní propisovat historicky nutné pasáže, které bych si klidně odpustil (byť chápu, proč tam tehdy musely být). Finální budovatelská část je strašná (přijde mi, že byla zbytečně rychle odbyta pasáž v Budějovicích), závěr asi hodnotit nebudu vůbec, 'Malina by nebyl rád'.
No, jdu číst něco víc současného.
Kniha mě docela dostala.Příběh selky Tekly,která se vdala na statek a byla stále sama.Za války odešla od manžela zpátky k rodině,zatímco manžel kolaboroval s Němci.Po válce odchází do pohraničí a je zase sama.Tvrdě pracuje na přiděleném hospodářství,ale sousedé jí závidí,že se má dobře a práce jí těší.Závěr je,že si vezme do opatrovnictví malou neteř,o kterou její rodina nestojí,protože je pořád nemocná.Tekla ale má najednou cíl,má pro koho žít.
Štítky knihy
osidlování pohraničíAutorovy další knížky
| 1993 |  Dům |
| 1962 |  Pomozte mi, Terezo! |
| 1965 | Déšť ustal k večeru |
| 1964 | Zelené pastely |
| 1970 | Grandlová brož |
Po "Domu na zeleném svahu" ihned na Překročený práh.Jedna z prvních na téma odsun,osídlování.Deprimující čtení.Co kapitola,to myšlenkové pochody některého z aktérů.Do hloubky popsané nitro lidí z různým charakterem,kteří šli osidlovat pohraničí,kde začal nebo už probíhal odsun Německého obyvatelstva.Snad jen v závěru knihy závan lepších zítřků pro hlavní hrdinku.Sedlmayerová tu dobu zažila,tak ví co píše.Někomu může vadit budovatelské nadšení na závěr knihy,já si nestěžuji.Hold byla taková doba.Kdo nezažil válku,koncentrák,hlad,zimu tohle asi nepochopí