Přežil jsem peklo Bergen-Belsen
Zoltan Zinn-Collis
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/42178/bmid_prezil-jsem-peklo-bergen-belsen-8mX-42178.jpg
4
58
58
Jsem jedním z milionů lidí, kteří prošli nacistickými koncentračními tábory a od většiny z nich se odlišuji tím, že jsem přežil Koncentrační tábor Bergen-Belsen, který se stal dějištěm jedněch z největších masových vražd v historii. Právě zde byl jako malý chlapec, spolu se svou rodinou, uvězněn Zoltan Zinn-Collis. Malému dítěti se podařilo přežít v neuvěřitelném prostředím plném špíny, nemocí, hladu a brutality příslušníků SS. Z jeho rodiny unikl smrti pouze on a starší sestra, matka přišla o život právě v den, kdy tábor osvobodila britská armáda. Zoltan, objevený sestrou Červeného kříže, jež jej označila jako „okouzlující zbytek lidskosti“, se dostal do Irska a byl adoptován jedním z těch, kteří osvobodili tábor Bergen-Belsen, doktorem Bobem Collisem, jenž ho přijal za svého syna. Jeho příběh je plný hluboké bolesti a obrovské radosti; je vylíčen s hrozivou upřímností a neuvěřitelnou jiskrou humoru. Je to příběh člověka, který ztratil jednu rodinu a nalezl jinou.... celý text
Literatura naučná Biografie a memoáry
Vydáno: 2010 , VíkendOriginální název:
Final witness, 2008
více info...
Přidat komentář
Pár knih s tématem holocaustu už jsem přečetl a tohle je tedy ta nejhorší z nich (Horší už to snad být nemůže) Napíši snad jen to že nechápu,jak může někdo kdo byl v ,,v koncetráku,, když mu bylo 5-6 let (Už ani nevím přesně) a pak o tom po padesáti letech napsat knihu.V podstatě ze vzpomínek jeho ,,opatrovníka,, s tím že autor místy doplní něco co si ,,pamatuje,,.
No já si nepamatuji co jsem měl před třemi dny k večeři natož jestli si za padesát let budu pamatovat vůbec něco.Někdo možná namítne že takové zrůdnosti se nezapomenou.To ne.Ale ne když jste dítě.(Z dětských let si pamatuju málo,naštěstí)
Úplně přebytečná kniha co by ani neměla existovat.Škoda papíru a času
O tomhle si může s někým popovídat u čaje a ne psát knihu
PS:V knize to zazní tolikrát až už to člověka se.. autor opravdu není vyjímečný
Životní příběh přeživšího dítěte holokaustu je svědectvím o době, která by už nikdy neměla znovu přijít. Malý, těžce nemocný Zoltán měl přes všechny hrůzy, které zažil, obrovské štěstí na dobré lidi, kteří se ho ujali a zajistili mu tu nejkvalitnější léčbu a láskyplnou péči. Díky tomu znovu přežil. Sám ve své knize píše, že má jako kočka devět životů a až si přečtete jeho vzpomínky, budete s ním určitě souhlasit...
Po obsahové stránce ji moc hodnotit nechci. Je to silný příběh, který se opravdu stal, a toto téma je vždy citlivé. Ale po stránce gramatické, stilistické (nebo jak to říct) je to hrůza! Připadne mi, jako by to překladatel po sobě ani nečetl nebo jako by knížka byla vydána vlastním nákladem (není). Strašně moc překlepů ve slovech jsem/jsme, alespoň 2x špatná shoda podnětu s přísudkem, neustále opakovaná věta "Ještě mi nebylo ano pět/šest/sedm let a už jsem...", autor se neustále chválil jak byl jako dítě krásný, šikovný, nejlepší, ...
Tohle mi tak strašně trhalo oči, že jsem se na tu obsahovou stránku nemohla pořádně ani soustředit. Bohužel. Myslím, že tohle by se u knížky stávat nemělo.
Jedná se vlastně o zprostředkované vzpomínky, neboť hlavní hrdina byl vězněn v koncentráku jako pětiletý. Jeho bezprostřední vyprávění po osvobození zapsal jeho adoptivní otec. Zoltán vzpomínky vytěsnil a teprve v dospělosti se vrátil k zápisům.
Více mě zaujali jeho rodiče a jejich osudová dilemata - židovský otec, který se skrývá v zimě v horách, ale zatouží po společnosti a teplu a vydává se do hospody, kde ho však odhalí a udají, a maďarská matka, která má možnost zachránit své děti, když se rozvede.
Pohled očima malého dítěte na Belsen. Vyprávění o prožitém pekle a následných potížích, které ho kvůli tomu celý život pronásledovaly.
Knihu doporučuji všem, co se chtějí dozvědět o nedávné minulosti více očima těch, kteří to prožili na vlastní kůži.
Stejně jako Bublince mi vadili překlepy ale za to nejspíš může překlad.
Co k tomu napsat...pět hvězd za neskutečný životní příběh, který si spousta z nás nedokážeme ani ve snu představit...překvapilo mě, že v knize je spoustu gramatických překlepů, což přisuzuji překladateli, nikoliv autorovi, ale je jich tam celkem dost. Jedna z mnoha životní příběhů lidí, kteří přežili peklo 2.světové války...tito lidé mají můj obdiv a úctu!
Zajimavý příběh který mě upoutal Zoltan je původně chlapec z SK který byl odvlečen do KZ s rodinou.Autor je pro mě obdivuhodný tím že dokázal celé ty desítky let mlčet a s touto zkušeností se nesvěřit ani členům rodiny.Vzpomínky ačkoliv jich není moc,jsou hodně zajimavé a stoji k přečtení a zamyslěním.
I když autor sám několikrát zdůrazňuje, že není výjimečný, tak JE a to díky svému charakteru.
Přežil jsem peklo Bergen-Belsen
Moc nemusím romány odehrávající se v prostředí koncentračních táborů, protože je většina z nich vcelku přikrášlená. Ale tohle je zpověď někoho, kdo tam opravdu byl, ne vymyšlený román, i když jde o poměrně krátké čtení. Na druhou stranu, není divu, vždyť autor byl v té obě teprve malé dítě.
Věřím, že některé hodně silné momenty se člověku zaryjí do paměti a vybaví si je i po mnoho letech, byť byl poměrně malý. Ale místy mi taky neseděla ta častá přesnost, s kterou si Zoltan vybavuje i poměrně bezvýznamné detaily. Já si teda z období, kdy mi bylo pět, pamatuju jen velmi málo a asi to tak má většina lidí.
Bylo tam pár vcelku drsných a odporných popisků, ale je pravda, že něco takového najdete prakticky v každé knize či článku popisující zvěrstva z táborů. Tady jde jen o to, že to dotyčný prožil na vlastní kůži. Druhá polovina knihy popisuje jeho život po záchraně z tábora a místy mi přišla docela nezáživná. I když je vážně asi zázrak, že přežil tolik nemocí relativně bez úhony.
Obecně se to četlo dobře a rychle, ale nebylo to nic moc odlišného od jiných typů této knihy. Místy mi navíc vyprávění přišlo takové kostrbaté. Ale jsem ráda, že jsem si ji přečetla.