Priatelia, lásky a jedna hrozná potvora
Matthew Perry
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/513044/bmid_priatelia-lasky-a-jedna-hrozna-potv-BAi-513044.jpg
4
1106
1106
Milovaná hviezda seriálu Priatelia nás v úprimnom, zábavnom a otvorenom životopise zavedie do zákulisia populárneho sitkomu a zdôverí sa so svojím bojom so závislosťou. „Ahojte, volám sa Matthew, ale asi ma poznáte pod iným menom. Priatelia ma oslovujú Matty. A už som mal byť mŕtvy.“ Týmito slovami sa začína strhujúci príbeh uznávaného herca Matthewa Perryho. Jeho cesta viedla od detských snov o sláve cez závislosť až k vyliečeniu, ktoré podnietil strach zo smrti. Matthewovi sa stali nemocnice a liečebne dočasným domovom. Predtým prežil náročné detstvo. Ako päťročný pendloval medzi rozvedenými rodičmi. V štrnástich sa vypracoval na kanadskú tenisovú hviezdu. Ako dvadsaťštyriročný získal jednu z vytúžených rolí v pilotnom diele seriálu, vtedy ešte s názvom Priatelia ako my... A potom sa to rozbehlo. V neobyčajnom príbehu vyrozprávanom s jeho typickým humorom veľmi otvorene hovorí o rozpadnutej rodine, ktorá ho vychovala (a nechala napospas sebe samému), o túžbe po uznaní, ktorá mu priniesla slávu aj vnútornú prázdnotu. Tú nezaplnilo ani splnenie najväčších snov. Zároveň rozpráva o pokoji, za ktorý vďačí abstinencii, a o tom, ako vnímal všadeprítomnosť Priateľov. Nevynechá ani historky s hereckými kolegami či s ďalšími hviezdami, s ktorými sa počas kariéry stretol.... celý text
Literatura světová Biografie a memoáry Umění
Vydáno: 2023 , Ikar (SK)Originální název:
Friends, Lovers and the Big Terrible Thing, 2022
více info...
Přidat komentář
Příběh to byl zajímavý, některé kapitoly se četly svižněji, jine mi moc neutíkaly. Ke konci jsem se už moc neorientovala v jakém jsme období. Můžu jen říct ze Matty mel opravdu složitý život ovlivněny závislostí a když konec knihy vypadá nadějně, bohužel všichni víme, jak to s nim nakonec dopadlo.
V podstatě stejný názor jako lucie2371 níže...
Ufff...tak tohle mě tedy vůbec nebavilo. Herce jsem měla ráda a vždy budu mít. Jako Chandlera Binga, nejistého a sarkastického ho zná snad celý svět. Ale to jak přes polovinu knihy omílá pořád dokola jaký je to alkoholik a že potřebuje nutně ten a ten lék...vlastně kniha není skoro o ničem jiném. Za mě to byla asi ztráta času, bohužel.
Neřikám, že není zajímavé se dozvědět jeho temnou stránku...ale přes 300 stran je na tohle téma od jednoho člověka prostě moc.
Po rewatchi seriálu Přátelé jsem neváhala ani chvíli a hned se pustila do audioknihy, kterou doopravdy skvěle a nádherně namluvil Aleš Procházka.
Příběh i přes svůj děsivý obsah se poslouchal velmi dobře a skvěle plynul. Bylo to, jako by vám samotný Chandler Bing vyprávěl humornou historku o tom, jak málem umřel. A to nejen jednou.
Jelikož mě většinou nezajímá soukromí herců a jiných slavných osobností, měla měla jen malou představu o tom, čím vším a jak špatně na tom Matthew vlastně byl. Když si člověk představí, že takhle natočil 10 sérií seriálu, je to až neuvěřitelné. Matthew vypsal doopravdy vše od svého dětství až po dospělost, nevynechal žádný detail a byl zcela upřímný, až z toho někdy doopravdy mrazilo.
Příběh byl opravdu velká a silná emoční jízda a při poslechu se člověk pobavil, zamyslel a dokonce musím uznat, že při některých částech mi ukápla i slzička. Byla jsem ráda, že jsem se mohla dozvědět něco více a celkově mi sedl styl vyprávění – nějaký průšvih a hned na to vložena vtipná vzpomínka se slovy: „K tomu se vrátím…“ Nebylo to zmatené a bylo to příjemné, vážně jsem příběh nemohla odložit.
Takhle kniha mi zlomila srdce a emočně mě rozložila, a byla skvělá. O to těžší poslech byl, když už Matthew není mezi námi. Pokud milujete Přátele a milujete Chandlera, nebo jen chcete vědět něco ze zákulisí natáčení a života slavného herce, tak tohle je kniha přesně pro vás.
5/5
Když jsem si pořizovala biografii, ani ve snu by mě nenapadlo, že ji budu číst (respektive poslouchat) v době, kdy tu autor už nebude. V tomto ohledu pro mě byl obsah mnohem náročnější na poslech, když vím, co se Perrymu stalo.
Napsat takhle otevřenou knihu nejen o závislostech chtělo kuráž. Ta mu rozhodně nechyběla. V knize ale bylo pár světlých momentů a někdy i celkem zábavných, kdy mě to opravdu bavilo. Jenže to nikdy netrvalo dlouho.
Audioknize nemůžu absolutně nic vytknout. Načetl ji (kdo jiný než) Aleš Procházka a poslouchala se mi velmi příjemně. Po obsahové stránce jsem ale byla zmatená, protože se skákalo v čase.
Myslím, že jako Chandler Bing se Matthew Perry nezapsal do srdíčka jen mně, a i když tohle není jen o Přátelích, tak vám (audio)knihu doporučuji.
Děkuji @audioteka_czsk za audioknihu. #spoluprace
Ufff...tak tohle mě tedy vůbec nebavilo. Herce jsem měla ráda a vždy budu mít. Jako Chandlera Binga, nejistého a sarkastického ho zná snad celý svět. Ale to jak přes polovinu knihy omílá pořád dokola jaký je to alkoholik a že potřebuje nutně ten a ten lék...vlastně kniha není skoro o ničem jiném. Za mě to byla asi ztráta času, bohužel.
Posloucháno jako audiokniha. Což pro mě osobně je trochu náročnější forma, raději čtu. Snad i to ovlivnilo moje hodnocení. Protože pro mě to bylo docela náročné a místy i úmorné čtení (poslouchání).
Matthewa je mi nesmírně líto, že zemřel, stále hledajíce spokojenost, aniž by ji našel (podle toho, jak jsem to pochopila). Bohužel, ho nedokážu příliš litovat, protože ve svém životě měl nebo mohl mít všechno o čem snil a nedokázal to přijmout, mít z toho radost, nějak to zužitkovat. Jeho pocit sebelítosti a nedokonalosti je něco, s čím se musí naučit pracovat a překonat leckterý z nás a ne všichni to řešíme tak jako on.
Mně to taky dává velký náhled do amerického lékařství a "obchodu se závislými". Spousta lékařů a léčeben tam dle mého soudu závislé spíš vytváří než léčí.
Za mě dobré, ale ne skvělé.
Postavu Chandlera Binga zbožňuju, vždycky mě moc bavil, ale o hercově životě jsem nevěděla téměř nic. Samozřejmě jsem si jako divák všimla jistých změn v průběhu seriálu. Tahle kniha mi všechno, co se odehrávalo mimo televizi, ukázala hezky natvrdo a bez příkras.
Pro mě to, čím si Matthew procházel, je jedna velká neznámá. Nerozumím, jak to mohl takto táhnout dlouhé roky a jak to, že byl v televizi vždycky tak usměvavý. Na druhou stranu o tom v knize píše tak otevřeně a přiznává se ke svému selhání, že mě to vážně dostalo.
Občas jsem měla problém se v ději zorientovat, je psaná velmi volně až hovorově a Matthew přeskakuje z jednoho období do druhého.
Při čtení jsem byla střídavě zhrozená, naštvaná, nechápající a v zápětí soucítící a dojatá.
Bylo krásné nahlédnout do jeho práce a ještě zajímavější do jeho hlavy, která se s ním teda nemazlila.
Chandler pro mě odteď bude někdo jiný, protože už vím, jaký byl Matthew Perry.
Čtivé, upřímné, surové.
Ač nemusíme s Perryho názory a rozhodnutími souhlasit, nemůžeme mu upřít, že svěřit se s něčím takovým světu, je prostě rozhodně statečné.
Nahlédnutí do jeho mozku, do mozku plného závislostí, pocitů méněcennosti, ale i humoru a hledání dokonalosti a klidu, bylo zkrátka dechberoucí.
Máme šanci trochu mu porozumět a to je podle mě základem každé biografie. A on se opravdu snažil, abychom ho pochopili.
Není to žádná nudná snůška faktů a dat, ale čtivě a originálně podané vzpomínky a pocity, byť tomu to skákání v čase trochu ubírá.
Jinak je to ale vedle Toma Feltona, nejlepší autobiografie, co jsem kdy četla.
Rest In Peace Matty.
Na knihu jsem se chystala už dlouho, a nakonec jsem na ni v knihovně čekala asi rok. Po smrti Matthewa si totiž knihu chtěl každý přečíst a možná v ní najít odpověď na to, proč se to všechno přihodilo přesně takhle. Při čtení knihy jsem cítila obrovský smutek. Matthewa jsem měla v Přátelích tak moc ráda, a dlouhou dobu jsem neměla ani nejmenší tušení, čím si během natáčení procházel. Jakmile po zveřejnění knihy začaly přicházet na světlo všechny šokující informace, člověku to dalo úplně jiný pohled na skvělého herce a miláčka publika. Já osobně věřím, že život se závislostí je neustálý boj, a vím, že ne všichni jsou tak silní, aby dokázali závislost překonat. A ano, Matthew sám v knize uvedl, že za svoje chyby nemůže vinit rodiče. Ale mezi řádky jsem četla to, jak se Matthew vrací jako k prvopočátku problémů do dětství, kdy ho opustil otec a matka na něj neměla dost času. Ostatně sám Matthew na začátku knihy několikrát opakoval, jak se cítil jako "unaccompanied minor" po celý svůj život. A tady se stalo něco, co jsem nečekala: začala jsem být na pochybách. Opravdu byla jeho závislost následkem náročného dětství? Spousta z nás měla náročné dětství, s mnohem traumatičtějšími událostmi, než zažil Matthew, a k závislosti to nevedlo. Je to opravdu něco v něm, nějaký špatný gen? Nebo bylo jednodušší najít si důvod a výmluvu a život si takto zničit? Navíc když sám identifikoval, proč opouštěl všechny ženy dříve, než ony mohly opustit jeho, proč s tímto modem operandi nic nedělal? Individuální i párová terapie dělá zázraky! Ale ano, chce to přiznat si vlastní strachy a zranitelnost a snažit se svůj život změnit k lepšímu. Ale co já vím, třeba tohle bylo pro Matthewa to jeho maximum, třeba opravdu bojoval ze všech sil a víc to prostě nešlo. Tak jako tak věřím, že nyní už je na lepším místě, kde má všechno, co si kdy přál, a kde závislosti prostě a jednoduše neexistují.
Bohužel to měl v hlavě pomotané ještě před tím než ho seriál vystřelil do nebeský výšin. Jeho přístup k životu mě zarážel, jeho priority taktéž. Stále tvrdil, že neměl pocit štěstí, ale podle toho co jsem četla, se ani moc nesnažil. Při sebemenším problému ihned hledal útěchu v alkoholu čí prášcích. Také se podle mě hodně utápěl v sebelítosti. Nevím, nemohu posoudit život člověka, kterému mozek funguje tak odlišně, než normálním lidem. Mě však jeho příběh nějak neoslovil. Přesto věřím a doufám, že teď je na mnohem lepším místě a jeho temné myšlenky už ho netrápí.
- Audiokniha -
Moje první audiokniha a hned jsem se trefila do černého. Forma audioknih mi u životopisů hodně vyhovuje. Kniha je naprosto skvěle namluvená (čte Aleš Procházka) a do děje vás velmi rychle vtáhne.
Příběh byl silný, syrový, plný beznaděje a vzteku a také velmi dojemný. Vzhledem k událostem co se Mattymu staly, budete při poslouchání/čtení knihy jen nevěřícně kroutit hlavou. Závislost je jednou z nejhorších věci, co vás může v životě potkat a ta nevyčerpatelná naděje co herce provázela a vedla ho znovu a znovu k uzdravení byla neuvěřitelná.
To kolikrát se dokázal znovu postavit na nohy a zabojovat, bylo neuvěřitelné a o to víc smutné, vzhledem k tomu jak celý jeho příběh skončil.
Kniha je silná a emočně vás dokáže hodně zasáhnout.
Věřím, že hodně lidem tohle nemusí sednout. Obzvláště lidem, kteří se závislostí nemají žádnou zkušenost, může tato kniha připadat nepochopitelná a úplně se neztotožní s tím, co herec líčí.
Příběh mi dala hodně, a pravděpodobně už nikdy herce neuvidím stejně a seriál Přátelé, už bude mít navždy takovou hořkou pachuť, ale nelituji.
Věřím, že se najdou lidé, kterým kniha může i pomoci. Osobně teď budu na Přátelé koukat trochu jinak. Vlastně asi jen na Chandlera, tak nějak jsem měla za to, že jeho závislosti započaly v momentě velké slávy, ale jak vidno, tak to byla mylná myšlenka. Knihu jsem četla v březnu 2023, tedy v době, kdy herec ještě žil. Držela jsem mu palce a přála jen to nejlepší - zdraví a aby si užil s úsměvem ten život, co ho ještě čeká. Bohužel toto přání nevyšlo, a o to víc jsem ráda, že jsem knihu nenechala na později.
Na závěr bych jen dodala, že se často opakuje v různých hodnoceních poznatek, že překlad není úplně povedený. Musím dát bohužel za pravdu, že některé věty jsou takové krkolomné, nehezké. I tak bych ale knihu doporučila.
Hrozně moc jsem si přála, aby se mi to líbilo na 5 hvězdiček - protože Chandler, že ano… Ale ono ne. Ten "Chandler" tam je, ostýchavý, sarkastický (jen teda nemá problém s balením žen), ale pod tlustým, těžkým a obtížně proniknutelným nánosem tvrdé reality. Chandler, který chlastá první ligu a sype pilulky. Temné, depresivní čtení, které mohlo být o dobrých 100 stran kratší. Že text není chronologický, to mi ani tak nevadilo a už vůbec ne to, že se o Přátelích mluvilo vlastně docela málo. Ale ten závěr, resp. celá poslední třetina, přežvykuje dokola pořád to samé, dokonce se spousta vět opakuje prakticky doslovně. Možná to chtělo přísnějšího editora - takhle to působí tak trochu jako nekoherentní blábolení (promiň, Chandlere) vychlastané trosky.
Nebýt to Matthew Perry, hodnotím to na slabé 3*, ale Matty si podle mě zaslouží, aby se na něj kromě jako na Chandlera vzpomínalo i jako na autora dobré knihy. Proto 4*.
(SPOILER)
Bylo to … silné. Jako by opravdu Chandler byl Matthew. Bylo mi ho kolikrat líto a také jeho okolí a ženy, se kterými se stýkal a pak se s nimi rozcházel. Je škoda, že se už zdálo, že je na dobré cestě a osud mu nachystal něco jiného(nebo ketamin…?).
Nikdy jsem se nezajímala o pozadí natáčení, ale zde jsem k tomu aspoň trochu “přičichla, což beru jako pozitivní. Ovšem drogy a alkohol tedy ve velkém stylu, divím se, že ho nechali takto natáčet- šlo to poznat? Asi si musím pustit pár dílů Přátel…
Jako herce ho budu mít ráda pořád, jako člověka si ho cením ještě o chlup víc za to, že se snažil pořád bojovat. Démoni jsou krutí soupeři. A mrzí mě, že už prohrál.
(SPOILER)
Prezentuji zde svůj názor, který nemusíte číst, ani s ním souhlasit.
V první řadě chci říct, že jsem obrovský fanoušek Přátel a obzvlášť Chandlera a z toho důvodu tuto knížku opravdu nedoporučuji právě fanouškům. Po poslechu audioknihy (protože čtení jsem 3x vzdala) jsem nesmírně zklamaná a otrávená povahou tohoto skvělého herce a komika.
Asi to bude znít tvrdě, ale dle mého názoru to byl obyčejný egocentrický, sobecký a rozmazlený slaboch a šovinista. Kniha nemá žádnou literární hodnotu. Kdyby ji napsal kdokoliv méně slavný a bohatý než právě Matthew Perry, tak by knihu nejen nikdo nevydal, a kdyby přece, tak by ji asi nikdo nechtěl číst.
Několikrát opakuje ty samé věci dvakrát po sobě, jeho názory na začátku a na konci knihy si neskonale protiřečí, např. o lidech, kteří pro něj dělali spoustu dobra mluví jen velmi povrchně, stejně tak jako o všech hvězdách a filmech, se kterými měl za celý život co dočinění. Jedná se o výmluvy, slabošství, mrhání penězi, zneužívaní lidí, podvádění, myšlení pouze na sebe, obviňování všech ostatních atd. atd.
Jsem opravdu velmi zklamána. Nelíbí se mi, že nedokázal v knize nikoho řádně ohodnotit (Přátelé, přítelkyně, sestry, doktory, příbuzné, ostatní celebrity), jeho myšlení nemělo logiku, jeho životní hodnoty byly naprosto převrácené, a dokázal pouze vypočítávat věci, které se mu kdy udály, pitvat se v nich a sám v sobě do hloubky, stejně tak jako považovat sám sebe za hrdinu, když se dostal z bryndy do které spadnul zas a zas vlasní vinou. Myslím, že nejsem jediná, kdo pro toto chování nemá pochopení.
V mém rozhořčení mě napadla kniha, kterou jsem četla dvakrát, a která je skutečným opakem této knihy a opakem této osobnosti, jmenuje se Madame Curie, od Évy Curie. Tu velmi doporučuji.
Ach Chendlare, knížka je velmi silná (na 5 hvězdiček), popis nezvratných stavů lidí závislých na lécích, alkoholu.... a tak moc trpících, věřím tomu, že někteří lidé to mají geneticky předurčené a pak buď celý život abstinují nebo do toho spadnou, v kombinaci s traumaty (ať už jsou z dětství nebo ze slávy). Literárně je to ale slabší (na 3*), neustále se opakuje již vyřčené, možná to byl záměr, aby bylo to celé trochu jako kafemlýnek, možná to mělo navodit atmosféru.... ale na mě to spíš působilo takovým neuceleným dojmem, jako by každou kapitolu začínali psát od začátku bez ohledu na to, co již bylo sděleno. Kolikrát se stejná informace opakovala o tři stránky dále jako úplná pikantní novinka, neustálé skoky v čase.... nicméně, nedala se odložit a musela jsem ji dočíst za 2 dlouhé večery. Život sám bohužel knihu dopsal, čest a slávu velkému člověku, který nám všem přinesl tolik radosti.
Za mlada jsem velice často a ráda sledovala dva zahraniční seriály: Simpsonovi a Přátelé. Několik dnů po poslechu této audioknihy, jsem si pustila pilotní díl tohoto seriálu, abych zkusila zpátky nasát atmosféru té doby, ale už to nějak není ono. V té době jsem totiž neznala fenomén audioknih. A audioknihy, to je televize s přesahem. Tuto autobiografii mohu označit za věrohodnou a zcela upřímnou zpověď. Bohužel natáčení seriálu Přátelé, se věnuje velmi povrchně. Podstatná část této knihy je zaměřená na různé večírky, pití alkoholu a užívání prášků. Přijde mi podivné, že se Matthew Perry dokázal vyvarovat požívání tvrdých drog, ale nedokázal se zbavit své závislosti. Mezi řádky jsem vyčetla, že mu tento způsob života vyhovoval. Ve své podstatě to byl velký podivín. Audioknihu načetl Aleš Procházka, který v pozdějších dílech Chandlera daboval. Spolu s využitím znělky z tohoto seriálu, tak přispěl k dokonalému prožitku z této audioknihy.
Na to, že se jednalo a autobiografii, byla kniha neuvěřitelně čtivá. Nejdřív jsem byla opravdu nadšená, ke konci jsem ale začala být víc a víc zmatená časovými skoky, které na sebe podle mě jinak do cca posledních 100 stran navazovaly a dávaly smysl. Knihu si chci určitě ještě přečíst v originále a k hodnocení se pak třeba vrátím a přepíšu ho.
Velmi silná kniha. Chvíli jsem ji odkládala, ale pak už to nešlo.. Změnila můj pohled na Chandlera v seriálu Přátelé. Myslím, že se stal vzorem pro spoustu nejen mladých lidí, když vypráví svůj příběh skrz tuto srdcetrhající knihu.
Matthew byl bezpochyby lepší herec, než spisovatel. Ráda jsem nahlédla pod slupku a byla vskutku překvapená, jak dobrý v hraní byl, že na obrazovce člověk neměl potuchy o temném pozadí.
Tuto fascinaci si lze ale udržet tak první polovinu knihy. Nejenom, že se děj stále někam přesouvá a vás tak zaměstná odhadovaný výpočet data podle textu, ale problematika se dost opakuje. Perry byl nešťastný, sjetý, zdravotně na dně, motivovaný se zlepšit a opět nešťastný (a to obvykle kvůli blbosti...), sjetý atd. atd. Nezpochybňuji, že taková závislost je peklo a nezažila jsem to (díkybohům), ale když si člověk prožije koma a má pocit, že vidí Boha, tak co víc by chtěl, aby se závislostí skoncoval? Matthew zažil oboje a navíc měl oblibu lidí a spousty peněz. Skončil nešťastně, ale - budu teď krutá - mohl si za to sám. Měl všechno pro vyléčení, o čem si prostý feťák může nechat jen zdát a bez ohledu na traumata z minulosti, snaha musela jít hlavně od něj...ale lehčí bylo vše prostě utopit v lahvi, nebo otupit prášky.
Holt nejen zubaři mají sklony k sebevraždám. Odpočívej v pokoji, Ozi.