Príbeh mojej duše

21.07.2013

Velice zvláštní dílo. Když člověk čte, jakými problémy procházela víra Terezie z Lisieux, zcela v tom vidí sebe a své tápání. Třeba její problémy se skrupulemi a jak se sebetýrala, že na židli seděla tak, aby jí to nebylo pohodlné. Nebo jak si nebyla jistá, zda nedořečená nebo špatně vyřčená modlitba je, nebo není platná. Jak hledala způsob, jak se vlastně správně modlit. A přitom má v sobě úžasnou důvěru v Boha a jeho milost a lásku. I když se nedaří, i když má problémy, vždy Boha vidí všude a za vším. Aneb, jak sama říká, i když na obloze vidíme jen mraky, víme, že za nimi je skryto Slunce. Neváhal bych ji řadit mezi velké křesťanské mystiky, protože o temné noci pojednává zase z jiného úhlu, možná věřícím bližšího a srozumitelnějšího, už proto, že Terezie sama je prostá a používá prostá a srozumitelná slova.