Příběh prince Gendžiho 4

Příběh prince Gendžiho je nejvíc. Nejstarší společenský román v Japonsku, nejklasičtější dílo středověké japonské literatury a podle úhlu pohledu asi taky nejvíc stránek o ničem. Čtyřdílný epos, kde se téměř nic neděje, ale všichni hlavní aktéři si neustále dopisují ve verších, kterými zakrývají nebo šifrují své úmysly. Trvalo dost dlouho, než mi styl paní Murasaki sedl, některé pasáže bylo nutno přelouskat víckrát. Knihu ovšem nelze hodnotit dnešními měřítky čtivosti, obsahově je to víceméně nekonečná telenovela a forma je poněkud roztříštěná. Pokud se už do této náročné četby pustíte, doporučuji nesoudit ji po přečtení prvního svazku, to se příběh teprve začíná rozvíjet a sám o sobě ještě moc nedává smysl.