Poslední Mohykán
James Fenimore Cooper
https://www.databazeknih.cz/img/books/22_/220328/bmid_posledni-mohykan-mD5-220328.jpg
4
623
623
Příběhy Kožené Punčochy série
< 2. díl >
Poslední Mohykán, druhý, zcela samostatný díl slavné pentalogie o zálesákovi Kožené punčoše, se odehrává v době bojů mezi Anglií a Francií na americkém kontinentu. Cooper zde líčí osudy dcer plukovníka Munroa, které se snaží dostat za svým otcem do pevnosti William Henry. Stanou se však zajatkyněmi Indiána Maguy. Po jejich stopách se vydají zálesák Sokolí oko a dva Mohykáni – Čingačgúk a jeho syn Unkas, poslední svého rodu – aby obě dívky zachránili.... celý text
Literatura světová Dobrodružné Romány
Vydáno: 2014 , OmegaOriginální název:
The Last of the Mohicans, 1826
více info...
Přidat komentář
Základem toho, aby se kniha dala číst, je nesrovnávati s filmem, páč spojitost je asi tak v názvu.
Každopádně je to napsané pěkně, krásně popsaná příroda, souboje, chování kmenů a důvody jejich spojenectví s evropskými vojsky.
Díky tomu teď i vím, jak se může hodit vytetovaná želva.
Bohužel ten styl jak je kniha psaná již dnes netáhne, pořád lepší než Gray nebo May, ale přesto u některých zdlouhavých pasáží jsem se tak nudil, že jsem se musel několikrát vracet kvůli jiným myšlenkám nebo spánku.
Skalní honák. Za rodný cit, hroudu řádu domoviny. Poledním žárem, půlnoční bouří. Krajinou /v/ran, trnů, hákových kopí. Cestu prorostlou infernem, nechej pokosit, řádně zazelenat mírou lidskosti.
Romanticko dobrodružný příběh na motivy skutečných událostí francouzsko indiánské války z roku 1757, napsaný tak trochu archaickým stylem.
Miluju jeho filmovou podobu z roku 1992 s charismatickým Danielem Day-Lewis a krásnou Madeleine Stowe.
Muselo to být strašné,co provedl plukovník Munroo a jeho vojáci , rodině Maguy, že ho tak nenáviděl...napadlo Vás to někdy??? Zničil mu celej jeho život...nebyl k odsouzení spíše plukovník? sklízel jen to, co zasel.... a všimli jste si v knize postavy Davida Gamota? Ve skutečnosti je to rodák ze suchdola nad odrou - david Zeisberger - apoštol indiánů.
(SPOILER) Knihu musím hodnotit plným počtem, ani kdybych nechtěla ;-). V dobách svého raného mládí jsem ji totiž četla opakovaně, byla to jedna z mých srdcovek :-). A líbila se mi také nyní. Kromě toho je i film můj oblíbený už dlouhá léta, přestože se od knihy značně liší. Ale obě zpracování jsou svým způsobem skvělá. A stejně výborná je i rozhlasová hra z roku 1997. Dobrodružství, které zde prožívají dvě sestry Cora a Alice, dcery plukovníka Munroa, sice ze začátku nevypadá nijak zvlášť hrozivě, ale když se dostanou do spárů krvelačných a krutých Indiánů z kmene Hurónů, karta se obrátí a začne jít o život nejen jim, ale také těm, kteří se je snaží zachránit. Na závěr knihy dojde k velkému krveprolití a příběh končí hodně tragicky... Možná bych z dnešního pohledu hodnotila jen čtyřmi hvězdičkami, ale z nostalgie přidávám i tu pátou, protože se domnívám, že si ji plným právem kniha zaslouží ;-).
Když jsem si téhle knihy v bytě všiml, byla to docela jasná volba. Už je tomu zatraceně dlouho, co jsem viděl film, tak jsem chtěl alespoň lehce zašátrat v paměti a srovnat to. No byl jsem docela překvapen, jelikož se to filmu podobá jen dost vzdáleně, respektive - pouze jedním úsekem. Anebo si ten film opravdu nepamatuju.
Jako dost románů této tématiky, i tento je poměrně zajímavým náhledem do smýšlení spisovatele devatenáctého století a jeho pojetí dobrodružného románu pro mládež - pokud to tedy pro tuto kategorii zamýšlel (vzhledem množství násilí... a vůbec, smrt na běžném pořádku dne). Napadá mě, jestli to spíš nemělo být jakýmsi přiblížením amerických dějin? Jisté je, že v dnešní společnosti by se na jeho hlavu snesla taková kritika, že by si to mohl jít rovnou hodit, jelikož jeho vyjadřování o indiánech je z dnešního pohledu víc než nekorektní. Pro mě zajímavé byly i úvahy jedné z postav o smyslu pánbíčkaření v porovnání s žitím reálného života (souboj s přírodou).
Jo - hodně nečekaný závěr! Musím přiznat, že tam si to vysloužilo hvězdičku navíc.
Nicméně, musím se pro každá případ na ten film podívat, ať mám jasno.
Cora a Alice - sestry, každá jiná. A jejich osudy na pozadí zuřivých bojů mezi Angličany a Francouzi. Klasika dobrodružného žánru. Ta kniha byla vydaná poprvé 1826, ale je čtivá i dneska! Které další knihy tak houževnatě odolávající zubu času znáte? Já moc ne.
P. S. Ti z vás, kteří viděli filmové zpracování s Danielem Day-Lewisem: všimli jste si, že v knize a ve filmu to dopadne s Corou a Alicí přesně naopak? Nechápu, proč je scénáristé prohodili.
Příběh o střetu dobra a zla na divokém západu. Tentokrát se mi ale film líbil o něco více než samotná kniha.
Jsem zcela oproštěn od srovnání s filmem, protože jsem ho doposud neviděl. Ale ještě to napravím. Na knize se mi líbilo zapracování historických reálií do děje i znalost některých zvyků a indiánských tradic. Na druhou stranu charakteristika postav je taková prostá, některé jejich dokonalé vlastnosti, až moc ryzí ušlechtilost a bezchybné jednání působí jako patos, jak v románu z 19. století. Aha, moment... to přece je román z 19. století!! Když si tohle uvědomím, tak to všechno hezky zapadá a je z toho výborný dobrodružný příběh.
Četba příběhu, který mne už roky fascinuje ve své filmové podobě byla, mírně řečeno, zklamání - a nejsem tady sama se stejným názorem.
Za pozornost stojí popisy přírody a přírodních zákonů, ale v ději a postavách chybí jakékoliv napětí, takže smekám před filmaři, kterým sloužila tato kniha jako předloha ke skvělému filmovému zpracování.
Období kolonizace Severní Ameriky, války Anglie s Francií. Příběh lásky a zrady, ušlechtilosti a potměšilosti, odvahy a smrti
Tuto knihu miloval hlavně můj syn, ale přečetla si ji i dcera. Já jsem se k ní dostala až v dospělém věku, i přesto jsem si hezky početla.
Měl jsem štěstí, že jsem na tuhle knihu narazil ve vydání se skvělými ilustracemi Jiřího Šalamouna a s mnoha dovysvětlujícími komentáři.
Příběh i styl jeho vyprávění se naprosto liší od filmového pojetí a nedají se tedy porovnávat. Chcete-li si však přečíst oddechový dobrodružně historický příběh, nebudete zklamáni.
Mohl to být krásný příběh. Těšil jsem se na knihu o indiánech tak trochu ve stylu Karla Maye, snad trochu naturalističtější, bohužel jsem dostal spoustu kydů o bohu, Písmu, pseudomorálce a zabedněnosti lidí té doby. Z každé stránky je znát, že Cooper takový byl a že psal o svých subjektivních názorech ze svého pohledu. Pokud bych měl srovnávat s tvorbou o něco pozdější (z dnešního pohledu) , tak Twain, Seton nebo třeba Grey psali jazykem mnohem otevřenějším, vnímavějším a byli to skutečně osvícenci své doby, mnohem citlivější, bez předsudků a vnucování tehdejší dost divné morálky. Cooper na mě svým vyprávěním působí jako puritán a zaslepený pánbíčkář (jako jistě většina lidí té doby). Je to moje první kniha od Coopera a nemám žádnou motivaci číst od něj cokoli dalšího.
(SPOILER) Ano, jak už psali někteří ostatní je to jeden z mála příkladů, kdy film inspirovaný knihou je lepší než samotná kniha. Zatímco film je drsnou podívanou, kdy si díky skvělé hudbě div nekoušete nehty nervozitou jak to dopadne. U knihy to napětí prostě není, trošku mě to díky postavě Davida (kterého naštěstí ve filmu naprosto ignorovali) připomínalo grotesku, která přecházela v pohádku šmrncnutou nábožensko-romantickou přednáškou. A když umíral Unkas a Cora, bylo to takové neslané nemastné, že to ve mně žádné smutné pocity nevyvolalo. Jasné, člověk by k tomu měl přistupovat s odstupem, přeci jen kniha je napsána v roce 1885! To byla úplně jiná doba a knihy se psaly úplně jinak. Pohledem doby jde tedy určitě o zajímavou a dobrodružnou knihu, jen k tomu přivřete jedno očko.
Štítky knihy
boj o přežití zfilmováno 18. století Indiáni divočina pro mládež Severní Amerika sedmiletá válka (1756-1763) historické romány dobrodružné rományAutorovy další knížky
| 1963 |  Stopař |
| 1991 | Lovec jelenů |
| 1967 | Prérie |
| 1964 | Průkopníci |
| 1973 | Lodivod |
Pokračování ságy o Sokolím oku a jeho přátelích Čingaškůkovi a Unkasovi. Nejznámější román z celého cyklu. Prostě pecka. Howgh.