O hrochovi, který měl škytavku
Christine Beigel , Hervé Le Goff
Příběhy slepičí babičky série
< 4. díl >
Jak se povede hrochovi, který dostal škytavku? Podaří se ho vyléčit? Objevte nové příhody plné humoru a nečekaných zvratů z vypravěčských zásob laskavé slepičí babičky. Oblíbená knižní série pro děti.
Literatura světová Pro děti a mládež Pro nejmenší
Vydáno: 2020 , DrobekOriginální název:
L'hippopotame qui avait le hoquet, 2010
více info...
Přidat komentář
Hodnocení dávám vyšší proto, že je dcera od svých 4 až do nynějších 5 let miluje, nejspíš čistě kvůli občasnému vtipu. Obsahově ale většinou totální slátanina :)
Tahle série šla příšerným způsobem do kopru. Je to proboha i v originále rýmované? Protože jestli ano, tak český překladatel to těžce nezvládá. Tím je příběh takřka nepochopitelný, slovní obraty kostrbaté a nudí se děti i dospělí. I když pominu ubohou úroveň českého provedení, tak i ta původní zápletka je divná. Nebavilo ani mne, ani dceru a ty vychvalované ilustrace mě už taky nudí.
Máme doma téměř celou sérii knih autora Hervé Le Goff, vizuální podoba knih je totiž opravdu lákavá. Jde o malé krátké knihy, kde je vždy jen trochu textu a velké obrázky. No a působí dojmem, že půjde o vtipné příběhy o zvířátkách. Tolik k reklamě a proč jsme za ně utratili peníze. Na synka opravdu působily dobře, chtěl je číst (to je co říct), ony prostě lákají ke čtení malé čtenáře, kteří sotva končí první třídu. Jenže samotný text a příběh byl pro mne velkým zklamáním. Snaha udělat text rýmovaným se nepovedla. Text se dítěti špatně čte, moc nechápe, o čem to tedy opravdu je a hůř sumarizuje, o čem kniha byla. Poselství v knize není žádné a vtipné to pro nikoho u nás doma nebylo.
Hlavní výhoda těchto knih je ale ta, že se dobře píšou do "čtenářského deníku", který vyžaduje učitelka. Dítě má naoko přečteno spoustu knih, "stíháme", a můžeme se věnovat v klidu hodnotnějším knihám, které syn prostě nedočte za jeden měsíc.
Ještě, že jsme ji měli půjčenou jen z knihovny. Absolutně mě nenadchla, to byl takový blábol a hlavně některá slova si snad překladatel vymyslel.
Hvězdičku dávám za nápad, i když příšerně zpracovaný, a také za to, že naše bambulka a dokonce i manžel se u toho nasmáli. Tak nevím, co jsem dělala špatně, že mi to přijde jako nepovedené dílo.
Kniha je pěkně ilustrovaná. Ale příběh mi přišel jako slátanina. Nevím co si z takového příběhu odnese dítě...
Kniha se nám s dcerou moc líbila.