Záhada čínského hřebíku
Robert van Gulik
Příběhy soudce Ti série
< 13. díl >
Obchodník se starožitnostmi najde po návratu z cesty doma bezhlavé tělo své ženy. Příbuzní ho obviní z vraždy. Ovšem soudce Ti má pochybnosti a pátrá po důkazech. Jakou roli v tom hraje otrávený jasmínový květ, lepenková skládačka, nález hlavy bez těla a vražda pomocí hřebíku? Dopátrá se soudce Ti pravdy?
Literatura světová Detektivky, krimi Historické romány
Vydáno: 1999 , PerseusOriginální název:
The Chinese Nail Murders, 1961
více info...
Přidat komentář
poetická detektivka ze starověké Číny.. moje první , seznámila jsem se se soudcem Ti a naprosto si zamilovala jeho i všechno Van Gulikovo vyprávění... p.s. krutost vražd a chování některých lidí mě až šokovalo..asi jsem žila v přesvědčení, že Číňani ve starověku byli milí a osvícení, klidní lidi...a ono ne.
Výborná „staromódní“ detektivka, kde čest a spravedlnost jsou nejvyššími hodnotami. Trochu mi to připomínalo detektivky s Herculem Poirotem - dobrý příběh, žádné moderní vymoženosti, žádný stres ani cool výrazy, což bylo velmi příjemné.
Pěkná historická detektivka, všechny autorovy knihy se dobře čtou. I ta pro mě exotická jména postav se dají zapamatovat.
SPOILER
Strhující příběh, velice snadný na orientaci, nebť jednotlivé příběhy se příliš neprolínají. Velice šokující byla smrt jedné z hlavních postav, což opět dodalo příběhu další dávku napětí. Musím říct, že jsem se dlouho do čtení tak neponořil a nehltal jednotlivé řádky a celé stránky.
Chronologicky trinásty (respektíve dvadsiaty prvý, ak rátame aj poviedky z knihy Judge Dee at work) príbeh o sudcovi Ti a jeho verných pomocníkoch nás privádza do mestečka Pei-Chow ďaleko na severe vtedajšej čínskej ríše. Príbeh je zasadený do zimy roku 676 a ako celok je ponurý, studený a smutný. S odstupom času sa mi spolu s Vraždou v Kantone javí ako pomyselný top príbehov o sudcovi Ti, hoci Náhrdelník a kalabasu z môjho pohľadu nič neprekoná. Chlad, ktorý na čitateľa dýcha z každej strany príbehu je umocnený Gulikovými postrehmi o zmysle života, predsa už v tom čase vedel, že je nevyliečiteľne chorý a to sa premietlo aj do príbehu. Koniec koncov, príbehy o sudcovi Ti som prečítal niekoľkokrát a nikdy ma nenudili a ani nesklamali a to napriek tomu, že moment prekvapenia pri prvom čítaní sa už nikdy nezopakuje. Jednoducho Gulik je osvedčená kvalita a to opakovane.
Moje první seznámení se soudcem Ti proběhlo celkem solidně. Tedy po pravdě, čekal jsem malinko více vzhledem k hodnocení ...
Ze začátku jsem měla problém s čínskými jmény, ale později už žádné problémy nebyly. Knihu jsem přečetla během dvou dnů a říkala jsem si, jo, bylo to fajn, ale dám 4 hvězdičky. Pak jsem si ale začala vybavovat krásné myšlenky knihy, jak vše do sebe zapadlo, vše bylo krásně dobarvené, asi to zní blbě, ale cítila jsem jakousi vnitřní vyrovnanost :D :)... Tato kniha není jen detektivním příběhem, je i možností nahlédnout do mysli tak významné osoby, jako byl náčelník Ti. Krása.
Byla jsem moc ráda, že jsem měla s sebou ještě tuhle knížku, kterou jsem původně už chtěla jen odnést do knihovny. Po přečtení Saerovy útlé, ale pro mne příšerné knížky Pátrání byl van Gulik pro mne naprostým pohlazením.
Souhlasím s woodwardem.
Tahle knížka trochu zahojila moje rozjitřené čtenářské nitro.
Upoutaly mne detaily jako klečení před soudem a vyjadřování o sobě nikoli já jsem..., já se jmenuji..., ale "tato bezvýznamná osoba je..." nebo pobíjení čelem o zem na znamení úcty nebo vichruvzdorná svítilna ze silného naolejovaného papíru.
Možná že moje období detektivek zase obnovím.
U Gulika oceňuji také to, že dovede do líčení zabudovat životní moudra.
Je vpravdě úžasné, jak si Van Gulik dokáže poradit s vyprávěním o hrůzách, tragédiích a surovostech, aniž by jeho příběhy působily přehnaně ponurým dojmem. Cesty výkonu práva a spravedlnosti ve staré Číně jsou drsné, mordy jsou krvavé, ale čte se to všechno v báječné pohodě. A tak má detektivka vypadat - jako pohádka pro dospělé. Detektiv je poslem Dobra, potírajícím Zlo. O ničem jiném to není - a ani nemá být.
Spolu s Vraždou v Kantonu asi nejlepší a zároveň nejsmutnější z van Gulikových daleko více než jen detektivních příběhů. Z tohoto, kromě v det. románech o soudci zcela běžné logiky (doplněné pěknými skládačkami z rozstříhaného čtverce papíru), doslova sálá chlad a zima a objevují se Tataři a Ujguři (aha, ti byli minule v Bludišti) a vojáci - ti tam byli taky... A už ve druhém díle v řadě soudce uvažuje o tom, že by ukončil své veřejné působení (prvním bylo zase Bludiště) a v obou případech mu v tom zabrání zásah shůry... V tomto díle mám (bohužel) poslední možnost oslovit soudce Ti a všechny jeho milé nejbližší spolupracovníky s pozváním na šálek čaje a také vidět padat květy na sníh (což se mi v naší zeměpisné šířce ještě nikdy nepodařilo spatřit)...
Spletitý a velmi čtivý příběh líčený bystrou myslí vypravěčovou. Hlavní postava, soudce Ti, postupně rozmotává klubko událostí, aby odhalil zločin. Netradiční doba i prostředí dodávají vyprávění silné osobité kouzlo. Autorův vypravěčský um, morální odkazy a postřehy životních paradoxů řadí dílo zcela jistě mezi klenoty krimi literatury. Nelze než doporučit.
Už předchozí příběhy soudce Ti se vyznačovaly smutkem, odehrávaly se v zimě, navozovaly studenou a nijak veselou náladu. Záhada čínského hřebíku v náladě těchto povídek pokračuje - opět se děj odehrává v zimě, všude smutek, chlad, sníh, pusté pláně... A víc než kdy jindy platí, že se Van Gulik zabývá ani ne tak samotnými případy (kterých je nyní nikoliv tři, ale čtyři), jako spíše jistým bilancováním se životem. Najdeme zde mnohá zamyšlení nad absurdnostmi života, kdy velké porážky se mohou proměnit ve velkou výhru, a následně opět ve vnitřní prohru, jíž ani vnější konečná sláva na jasu nepřidá. Pokud knihu teprve budete číst, soustřeďte se tedy raději na tuto rovinu, jsou zde mnohá moudra a zajímavá zamyšlení. Např. to, že pravidla se musejí dodržovat, jinak nastane chaos. Co se případů týče, jsou zajímavě postavené, vykreslené až někdy mrazí (zadní dvorek se sněhulákem nebo rozkvetlý strom), jen snad zamrzí, že jeden ze způsobů vraždy se objevil v jednom z dřívějších románů, se skoro stejnou zápletkou s otevřením hrobu. Závěr je smutně poetický, zvláštní, a povyšuje celou tuto knihu nad běžnou úroveň detektivky.
Všechny detektivky Roberta van Gulika, jejichž společným jmenovatelem je poctivý, neúplatný, bystrý a charismatický soudce Ti jsou prostě geniální! Záhadné příběhy, tajemné zločiny, barvité vyprávění a dokonale vykreslený exotický svět staré Číny mě pokaždé dokonale pohltily a dovolily vydechnout až na poslední stránce, kde došlo k odhalení, odsouzení a také popravení bídného zločince (jak je pravidlem v čínských detektivkních románech, kterými se nechal autor inspirovat). Všechny Gulikovy detektivky jsem četla s odstupem let několikrát. I když se mi po prvních několika stránkách vybavila celá zápletka a její řešení, neodolala jsem té báječné a neopakovatelné atmosféře, kterou dokázal autor tak skvěle vytvořit.
V tomto příběhu je na konci řešeno dost závažné mravní dilema. Doufala jsem, že soudce Ti přeci jen trochu povolí ze svých zásad, ale zůstal pevný jako žula.
Štítky knihy
Čína detektivní a krimi romány soudci, soudkyně historické detektivky
Autorovy další knížky
1996 | Slavné případy soudce Ti |
1982 | Třikrát život a skutky soudce Ti |
2004 | Červený pavilon |
1974 | 3x soudce Ti |
1999 | Záhada čínského hřebíku |
"... krása toho, co viděl před sebou, mu vzala dech. Strom se jasně rýsoval oproti obloze osvětlené měsícem, a na stříbrných větvích jako rubíny zářily červené kvítky. Studený vzduch rozvlnil lehoučký závan větru. Několik okvětních plátků se odpoutalo a pomalu se snášelo na sníh."
Knihu jsem přečela v rámci čtenářské výzvy (rok narození) a bylo to moje vůbec první setkání s Van Gulikem a jeho soudcem Ti. Ze začátku mi to moc nešlo, tolik postav, tolik jmen, ale postupně mě knížka vtahovala do děje, a zakrátko jsem se těšila na každou chvilku, kdy budu moci pokračovat ve čtení. A přes všechnu krutost činů v tomto příběhu spáchaných mi nejvíc utkvěl v paměti shora uvedený výjev na Čarodějném vrchu. Bylo to mé setkání první, ale rozhodně ne poslední...