Příběhy vašeho života

21.10.2016

„Od počátku jsem věděla, co je mým cílem, a podle toho jsem vybrala dráhu.“

Každá jedna povídka je napsaná s péčí, jako kdyby šlo o mnohasetstránkový román. Nedivil bych se, kdyby tomu odpovídala i autorova příprava. Přesvědčivé vědecké podloží jednotlivých příběhů vzbuzuje dojem, že je napsal odborník na danou problematiku, ať už jde o matematiku, lexikologii nebo kognitivní psychologii. Chiang na nás přitom pozoruhodná fakta nevytahuje jen proto, aby předvedl, kolik si toho nastudoval. Smysluplně je zapojuje do vyprávění a přestože se pořád pohybujeme na poli sci-fi, díky logicky (a fyzicky) možnému podkladu se zároveň vnucuje otázka „co kdyby?“

Co kdybychom dokázali „upgradovat“ lidský intelekt, co kdyby bylo možné vypnout hodnocení druhých primárně na základě toho, jak vypadají, co kdybychom od narození věděli, jaký je účel našich životů? Všechny povídky jsou vtahující a intelektuálně nesmírně podnětné. Jedna z nich mne ovšem uchvátila natolik, že jsem si ji musel přečíst dvakrát po sobě a na jejím základě jsem následně začal o světě přemýšlet v trochu odlišném kontextu, což se zatím nepodařilo mnoha knihám (a když už, tak šlo většinou o nonfikční literaturu).

Jednalo se o Příběh tvého života, podle kterého Denis Villeneuve natočil film Příchozí (a kdyby jej nenatočil, knihu si zřejmě nikdy nepřečtu). Navenek tradiční příběh o setkání s mimozemšťany, který se ovšem oproti zvyklosti soustředí více na to, jak návštěvníci z kosmu komunikují a jaký to má dopad na lidi, kteří se s nimi snaží vést dialog, než na to, co se snaží sdělit. Jde vlastně o variaci slavného výroku „medium is the message“. Rozhodující je způsob přenosu informací. Zároveň jde o pěknou ukázku toho, proč je dobré učit se cizím jazykům – pokud se jimi naučíte nejen mluvit, ale budete v nich i přemýšlet, může vám to změnit život. Pochopit rozdíl mezi sekvenčním a simultánním vědomím není snadné už proto, nakolik se to druhé vymyká mantinelům, v nichž běžně uvažujeme. Chiang nás ale k velkému odhalení vede po malých krocích, pomáhá si srozumitelnými příměry (heptapoidské kaligrafické písmo jako notový zápis, lom světla „hledajícího“ nejrychlejší cestu) a rozkrývanou teorii průběžně aplikuje na působivý, univerzálně srozumitelný příběh matky a dcery (mnohé paralely mezi tím, co se vypravěčka od mimozemšťanů dozvídá a tím, o čem vypráví, přitom zřejmě doceníte teprve při druhém čtení).

Kombinace hard sci-fi a intimního mateřského dramatu je ohromující (mj. i zásluhou zlidšťujícího humoru) a zážitek z četby ve mně bude ještě pár dnů doznívat. Těším se na film, byť zároveň pochybuji, že se při něm bude opakovat stejný „wow“ efekt jako po dočtení povídky.

15.09.2016

Mám rád filmy Denisa Villeneuva. Preto hneď, ako vyšiel trailer na jeho nový snímok Arrival, s očakávaním som si ho pozrel, do akej látky sa pustil. A bol som nadšený. A potom som zistil, že film je adaptáciou poviedky pre mňa doposiaľ neznámeho autora. Takú poviedku som si prečítať jednoducho musel, a tak som sa dostal k zbierke Príbehy vášho života. A bol som nadšený. Nielen touto poviedkou, ale v podstate všetkými. Autor v nich predkladá a rozvíja fascinujúce myšlienky a nápady, ktoré nútia k premýšľaniu, a byť možno trochu niekedy údernejšieho konca, asi by som s poslednou hviezdičkou neváhal. Teraz však viem, že príbehy z pera tohto autora mi už nikdy neujdú.

Četl jsem pouze povídku Bez Boha je peklo.

12.06.2015

Ta. Kniha.
Některé nápady v té knize, sbírce povídek, jsou téměř dokonalé, některé nápady si damn zaslouží vlastní knihy, když už nic jiného, tahle kniha si zaslouží být všeobecně známá a uctívána.
Well. Tohle je možná trochu moc, ale...
Postavy skvěle zpracované, když zohledníme fakt, jak málo měli prostoru.
A zamilovala jsem si poznámky autora ke každé povídce, jak vznikla, proč a z čeho vznikla.
Je to takový malý poklad.
Nedokázala jsem to přečíst na jeden zátah, protože jsem každou povídku musela nějaký čas zpracovávat... a myslím, že i to je ukazatelem, jak moc na mě psaní Chianga zapůsobilo.

19.10.2013

Úvodní povídka o Babylónské věži patří k nejlepšímu, co jsem kdy v žánru četl.