Příběhy z vnitřního města
Shaun Tan
Kde už bychom měli žít, když ne ve stínu toho druhého? Světově proslulý umělec Shaun Tan se pomocí své jedinečné představivosti pouští do úvah o povaze lidí i zvířat a našeho městského soužití. Ať už jde o krokodýly, žáby, tygry nebo včely, Tan vytváří temnou a fantaskní vizi věčné lásky a zkázy, toho, co cítíme, i toho, co činíme. Ukazuje, jak nás zvířata mohou zachránit a jak jsou naše životy navždy propojené, v dobrém i zlém. Příběhy z vnitřního města jsou mistrovským dílem, jehož texty i nádherné ilustrace jen dále dokládají Tanův důvtip i schopnost dojímat. Sbírka ilustrovaných povídek je úchvatným pokračováním Příběhů z konce předměstí.... celý text
Literatura světová Povídky Fantasy
Vydáno: 2019 , Kniha ZlínOriginální název:
Tales from the Inner City, 2018
více info...
Přidat komentář
"Vylovili jsme kosatku z moře a umístili ji na oblohu. Tak krásně se tam vyjímala, byla tak inspirativní! Jenže její matka ji nepřestávala volat. Z hlubin studeného a vzdáleného moře vysílala skrz beton, ocel i velkoměstský hluk podprahové vlny, které se rozléhaly potrubím i kanály, nenechaly nás spát a lámaly nám srdce. Věděli jsme, že jsme provedli něco neodpustitelného. Slíbili jsem, že to napravíme. Ale uběhlo už spoustu let a matka pořád volá. Uběhlo už spoustu let a kosatka je pořád na obloze. My prostě nevíme, jak ji dostat dolů. Nikdy jsme to nevěděli."
Líbí? Tak mohu jen doporučit....
Smutné. Poetické a znepokojivé.
"Proč jsme na té naší hromadě kamení byli tak krutí a lhostejní, tak sobečtí a odtržení, tak strašně osamělí?"
K., ďakujem.
Toto bola jazda z iného sveta, snová realita s hlbšou myšlienkou. Na knihu som narazil náhodou v detskej knižnici, už ju mám doma v dvoch exemplároch. Myslím že sa trochu podobá na "Malého princa", teda v tom, že každá generácia si tam nájde to svoje.
Kniha je krásná. Mě osobně se skoro víc líbily ilustrace než texty. Některé kapitoly byly velmi příhodné a pravdivé, člověk si spoustu věcí opravdu ani neuvědomuje... Některé mi zas tolik neříkaly, ale neříkám, že byly špatné. Některé překlady byly úžasné, např. "žmolkově modré nebe" apod., to mě pobavilo :-)
Celé dílo je velmi zdařilé a hlavně podobné asi nenajdete.
Nádherná kniha! Nielen ilustráciami, ale i obsahom!
Fantázia, ktorá sa bolestne preklápa do reality a farbisté obrazy plné mestskej šede.
Autor, zrejme fascinovaný morom a vodou ako takou, často vo svojich mikro príbehoch nahrádza (nachádza) toto tekuté prostredie práve v oblohe, nebeskej klenbe, kde sa zvieratá museli uchýliť po tom, čo im bol zničený ich vodný domov. Pre mňa je najkrajší príbeh o Leskyni a taktiež o včelách /strome rastúcom na streche budovy.
Nečakala som, že sa mi tak zapáči. Odporúčam!
Krásný text plný smutných pravd o lidské a zvířecí povaze. Snové, fantazijní a pohádkové vypravování.
Nad knihou budu ještě dlouho přemýšlet.
Ilustrace ale byly pro mne až vedlejší.
Nádherné ilustrace, krásný text. To s tím textem asi není úplně nejvýstižnější, protože jeden by pod krásným mohl očekávat kopce růžové cukrové vaty na kterých se pasou jednorožci a z nebe padají lentilky a ..... ne, je to močál v kterým se topí každý pochybení nás a naší společnosti. Hmmm, ale tak nějak hezky no. Jako když se díváte na obraz na kterém je vyobrazeno přesně to, na co by jste se nikdy nechtěli dívat, ale fascinuje vás technika kterou je namalován a vy se odmítáte posunout dál.
Panebože. Fantazijní plejáda povrchnosti lidí. Depresivní. Sobectví. Honění se za nesmyslem.
Nemám ráda zobecňování. Házení do jednoho pytle. Ale tady to šlo stranou. Bylo mi smutno. U posledního textu jsem zadržovala slzy.
V průběhu čtení se mi vyrojovali vizualizace všeho druhu, vzpomněla jsem si na věci, na které jsem téměř zapomněla.
Ilistrace nejsou zrovna můj šálek kávy, ale k textu se hodí. Například příběh psa? Wau
Každý knihu bude vnímat jinak. Protože velká část je koncipována tak, že nad tím musíte přemýšlet. Spousta personifikací, metafor. Od první stránky jsem nad knihou musela přemýšlet. Opravdu. Stojí to za to
... lidská nabubřelost, soužití lidí a zvířat, životní prostředí, povaha lidí, předsudky, dobré i zlé
.
Jedním slovem? Nádherné
Druhým slovem? Nádherné
.
Pocit, na který nikdy nezapomenete. Pocit, který vás zasáhne tak hluboko, že se nebudete moct nadechnout. Pochybení, vaše pochybení, které když si uvědomíte, svět kolem vás se ihned změní. Změní se díky tomu, že se nebojíte vlastních chyb. Dokážete přiznat chybu? .
Surrealistický zážitek smíchaný s realitou všedního dne, přítomnosti a různých palčivých témat. Perfektní. Nebudu předstírat, že jsem pochopila, nebo že se mě dotklo úplně vše, ale 90% obsahu ano (a věřím, že v originále je to ještě o chlup lepší). Ilustrace jsou nádherné.
Od Tana mám Cikádu a ta je prostě ♥, takže Příběhy z vnitřního města byly "must-have".
Nejvíc se mi líbily (dle svérázného rejstříku) motýli, koně, kočka, nosorožec, tygr a medvěd.
Abych řekla pravdu, moc se mi to nelíbilo. Ilustrace perfektní, ale ten text... Fantasy mám ráda, občas přečtu i nějaké to "hluboké" čtení, ale toto mi nesedlo. Škoda.
Toto byla má první kniha od tohoto autora a rozhodně mě nezklamala.
Každý příběh propojuje zvířata, lidi a naše chování k nim.
Když jsem knihu četla, vždy mě na konci každého příběhu napadlo, jak krásně autor dokázal knihu zpracovat, aby na nás jistým způsobem ponaučila, ovšem nenásilnou formou.
Každý příběh je jedinečný, některé jsou i v ,,básnickém" provedení.
Obálka je naprosto nádherná a to nemluvím o překrásných ilustracích, kterých je v knize více, než textu.
Rozhodně doporučuji trošičku starším čtenářům (nebo těm, kteří dokáží nad příběhy přemýšlet a vžít se do nich).
Tato kniha rozhodně nebyla poslední, kterou si hodlám od autora přečíst.
Kolegyně mi knihu dala se slovy: tu si přečti, bude se Ti líbit. A měla pravdu. Sice je to většinou také hodně depresivní čtení jako předchozí kniha, ale přesto krásné. Obrázky jsou dokonalé, někdy i tvoří velkou součást příběhu. Povídková kniha o zvířatech, městu a lidech. Hodně k zamyšlení.
Pro tuhle knížku je i 6 hvězdiček málo...
Rukama mi prošly všechny dosud vydané autorovy knížky, takže laťka byla vysoko. Ale tohle dílo se vydalo trochu jiným směrem a dalece předčilo veškerá očekávání. Je tak vynikající až se tají dech.
Neznám žádnou jinou knihu s tak silným apelem na ochranu životního prostředí a tak silnou obžalobou lidské nabubřelosti a nesmyslnosti našeho vědecko-technicko-rozumového způsobu života, která by zároveň byla tak poetická, jemná ve slovech, důvtipná v detailech a krásná svým výtvarným pojetím. Nekárá, neukazuje prstem, nehrne buldozerem pocity viny. A právě tahle poetika člověka hluboce zasáhne a ten pocit ve vás ještě dlouho zůstane. Jako když si SAMI uvědomíte nějaké svoje pochybení a něco se ve vás navždy změní (a jste vděční, že vás při tom nikdo nenačapal).
Vzhledem k tématu tu zcela chybí Tanovy roztomilé „příšerky“. Na obrazech jsou reálná zvířata, což vás možná zasáhne ještě hlouběji - jako by to říkalo, že hra skončila a je do tuhého.
Smekám a doporučuji.
---
„Medvědi podali na lidstvo žalobu. Hromadnou žalobu obrovských rozměrů: Ursidae vs. Homo sapiens.
A to nebylo to nejhorší. (...)
Ukázalo se totiž také, že lidské zákony nejsou jediným právním systémem na planetě. Existuje tolik systémů, kolik je živočišných druhů (...), v rámci vesmírné hierarchie jsou všechna zvířata bez rozdílu právními subjekty. V této hierarchii dokonce lidský právní systém ani nezaujímá příliš výškou příčku (zdá se, že jsme se zařadili někam těsně za mroží právo) (...)
Okamžitě jsme se začali bránit. My takzvané medvědí právo neuznáváme! Žádný takový nesmysl nikdy ani neexistoval! Nemáte nám co ukázat!
Jenže medvědi nám to ukázali.“
---
„Později zase odlétnou (...) Později se naše mysl zase přepne do továrního nastavení a znovu začne brebentit. Byla to předzvěst něčeho dobrého nebo špatného? Epidemie? Zhroucení systému? Zpráva z nebes? Lekce v chaosu? Co to mělo znamenat? CO TO MĚLO ZNAMENAT? (...) Později se budeme znepokojovat.
Ale tehdy, na onen kraťoučký okamžik, jsme se neptali proč. Nemysleli jsme na nic jiného než na motýly, na motýly, kteří usedali na hlavy nám i našim přátelům a příbuzným, na každého koho jsme znali i neznali, na celé město v jeden jediný okamžik.“
Tohle je neskutečné. Neskutečně nádherné, dojímavé, ač často taky smutné a znepokojivé. Ke čtení jsem se chtěla i nechtěla vracet, každý jeden příběh mě hluboko zasáhl a dojal. Tanovy úžasné poetické příběhy spojující lidská a společenská témata s fantaskním, až snovým světem. Příběhy o (ne)soužití lidí a zvířat v městském prostoru. A ty úžasné surrealistické ilustrace dokonale podtrhly atmosféru jednotlivých příběhů. Myslím, že tuhle knihu můžete číst dvakrát, desetkrát nebo padesátkrát, a pokaždé tam naleznete něco nového k zamyšlení.
Nádherná kniha; zvláštní, ale o to úžasnější... Povídky o tygrovi a o leskyni se mi asi líbily nejvíc, ale i ve všech ostatních se to jen hemží obrazy a metaforami. Fantazie a talent na psaní Shauna Tana se nedají popřít, navíc překlad Ester Žantovské je vážně výborný. A ilustrace jsou prostě překrásné.
Jako kdyby to někdo snad opravdu věděl. Jako kdyby se z hypotéz stávala fakta jen pouhým zaschnutím inkoustu.
Prohlížel si nás a neříkal nic, soustředil se na nějaký nejasný bod za našimi hlavami, s odvěkou netrpělivostí vepsanou na čelo kaligrafickými tahy.
A na ten kraťoučký okamžik, tváře i dlaně obrácené k nebi, jsme se neptali proč. Brebentění v našich hlavách ustalo, ta nekonečně se odvíjející páska s komentářem k vlastnímu příběhu, jeho neustálé rozpitvávání ve snaze dobrat se příčin a následků, znaků a symbolů, užitečných významů či znamení- to všechno přestalo, když přilétli motýli.
Nemám strach z čekáren,
i když čpí čekáním,
zatímco svět si venku žije.
Štítky knihy
Část díla
Autorovy další knížky
2012 | Nový svět |
2011 | Příběhy z konce předměstí |
2011 | Erik |
2019 | Příběhy z vnitřního města |
2014 | Pravidla léta |
Tentokrát mi to moc nesedlo, za srdce mě to nechytlo. Ani většina obrázků se mi tak nelíbila, jako u předešlých knížek. Nějak se autor posunul k minimalismu, ale deprese zůstala.
Ostatní knížky se mi prostě líbily mnohem víc.