Přijde Rudá armáda na pomoc?
Julius Fučík
V kritickém období napsal o tehdejších časech J. Fučík brožuru v níž si kladl otázku, zda vstoupí Sovětský Svaz do války skrz Československo.
Přidat komentář
Myslím, že Sovětský svaz ani nenapadlo, aby nám na pomoc šel. Proč by to dělal? Sice jsme byli něco jako štít před německou invazí, jenže Stalin nikdy nevěřil, že by se Německo odvážilo na Sovětský svaz zaútočit, takže byl v klidu a co bude s námi, mu bylo asi celkem šumafuk.
Dneska už je známé, že by Sovětský Svaz těžko mohl pomoci Československu. Nebyl tak dobře vyzbrojený jako německá armáda, která by ho vojensky sfoukla jako svíčku. Až ruská zima zastavila německý tlak, podobně jako kdysi Napoleona. Říkám to zjednodušeně, neb kdybych měl vyjmenovávat všechny hlavní body, tak by to bylo nadlouho.
Myslím, že Fučík tehdy nemohl vědět jak na tom vojensky Stalin je.
Autorovy další knížky
2008 | Reportáž, psaná na oprátce |
1932 | V zemi, kde zítra již znamená včera |
1950 | Lidé, bděte! |
1978 | Božena Němcová bojující |
1949 | Julius Fučík, revoluční novinář |
No, ono v roce 1938 německá armáda byla jen stínem své síly z let 1940 a 1941. Tehdy ještě neměla čs. zbrojovky a výzbroj pro 40 divizí byvší čsl. armády. Sovětská armáda sice byla oslabena čistkami, nicméně byla počtem tanků i vojáků imponující silou. A terén u nás, kde by byla hypoteticky nasazena, by nebylo Finsko v zimě.
Podstatná je jiná věc - SSSR v roce 1938 se k nám mohl dostat jedině přes Polsko nebo Rumunsko - ČSR s ním nemělo společnou hranici. A Poláci mající s moskaly dávné zkušenosti - naposled z roku 1920 - jednoznačně prohlásili, že vstup Rudé armády na své území budou mít za agresi a budou se bránit. V oné době by si tohle Stalin dovolit nemohl. Pokud vím, byla i nějaká diplomatická jednání za účasti francouzských diplomatů, ale Polsko, jež ostatně kvůli územním sporům sympatiemi k ČSR neoplývalo, bylo nekompromisní. Ani Rumunsko nebylo nakloněno vstupu sovětské armády na své území, navíc přes Rumunsko byl k přesunu vojsk nevhodný terén; do ČSR vedla jediná, horečně dostavovaná železnice. Běžně se jezdilo přes Maďarsko, tehdy ale nepřátelské. Viz mapy z oné doby.
Rumuni byli nanejvýš ochotni povolit přelet letadel; to by sice potěšilo a pomohlo - sovětské I-16 i SB-2 byly tehdy na vrcholu formy - ovšem měly palubní zbraně jiného kalibru, nemohly nosit čs. pumy a je otázka, zda by mohly konzumovat náš tehdejší standardní letecký benzín Biboli (byl s lihem, ne kvůli ekologii, ale kvůli agrárníkům a odbytu jejich lihu) a tak dál. A zajišťování chodu leteckých jednotek leteckým mostem ze SSSR by bylo při tehdejším stavu techniky problematické - těch bojových jednotek by nemohlo být moc.
Navíc smlouvy vázaly pomoc SSSR na pomoc Francie. SSSR by se pomocí ČSR mohla dostat do pozice rušitele evropského míru.
Takže - Rudá armáda nám na pomoc přijít nemohla.