Přikládáme sekeru ke kořenům lži
Petr Blažek , Radek Schovánek
Podtitul: Rozhlasové projevy programového ředitele Rádia Svobodná Evropa v Mnichově 1951-1952 Pavla Tigrida. Petr Blažek, Radek Schovánek (eds.) V knize jsou poprvé publikovány rozhlasové projevy významného českého novináře Pavla Tigrida, které na počátku padesátých let přednesl v Rádiu Svobodná Evropa. Jejich pestrost odráží jeho zakladatelskou roli při vzniku československé redakce v Mnichově. Jsou mezi nimi propagandisticky laděné texty představující její úlohu a program, emotivní projevy vyzývající obyvatele v Československu k odporu proti komunistickému režimu, aktuální komentáře k dobové mezinárodní situaci, ironické poznámky k výrokům komunistických představitelů, satirické rozhlasové pásmo, rozhlasové diskuse s kolegy či nadčasově laděné úvahy o národním osudu. Projevy jsou uvedeny historickou studií o působení Pavla Tigrida v Rádiu Svobodná Evropa. V příloze je také poprvé publikován překlad interního návrhu programu československého vysílání Rádia Svobodná Evropa, který Pavel Tigrid v prosinci 1950 předložil americkému vedení této rozhlasové stanice. Kniha obsahuje také obrazovou přílohou s dobovými fotografiemi a dokumenty.... celý text
Přidat komentář
Vynikající kniha. V knize je publikováno 30 projevů Pavla Tigrida v letech 1951-1952, kdy působil ve Svobodné Evropě jako programový ředitel. Výborně je zpracovaný i poznámkový aparát. Velké díky Centru pro dokumentaci totalitních režimů za vydání této publikace.
Velmi přínosná kniha. Poučné, naléhavé, pestré, kultivovaný a živý jazyk. Vřele doporučuji.
„A já bych k tomu dodal, že my všichni, nás padesát tisíc uprchlíků z komunistického Československa, jsme hrdí na to, že jsme exulanti a že jsme chudí. Není to naše ostuda, je to ostuda režimu, který způsobil, že tolik lidí musí za tak nebezpečných okolností opouštět svou vlast a že nespočet jiných by ji opustit chtělo, kdyby mohlo. (...) Jsme spojeni se svým národem, protože národ i my žijeme jednou myšlenkou. Myšlenkou svobody, spravedlnosti a lidské důstojnosti. Až tyto ideály se opět vrátí do naší vlasti, vrátíme se i my. Naproti tomu ti, kdož jsou sice fyzicky doma, menšina, která udržuje československý lid v poslušnosti terorem a kriminály a pracovními tábory a desítkáři, SNB a StB a propagandou a podvrženými dopisy – tyto lidi národ opravdu vyvrhl ze svého středu. Ti, kdo musí jezdit v osobních autech vyztužených ocelovými pláty, poněvadž se bojí lidu, to jsou skutečně emigranti, cizinci mezi jinými. Emigranti ve vlastním národě.“