• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

/ všech 6 knih

Nové komentáře u knih Radek Schovánek

Zrůdy StB

„I když má kniha skoro 200 stran tak ji přečtete za chvilku, jelikož má formát pouze A5 a obsahuje spoustu fotografií. Je čtivá, akorát obsahuje asi ty nejhorší lidi, kteří kdy pro STB pracovali. A na to každý nemusí mít žaludek. O každém z nich je napsán stručně jeho příběh. Výjimka je úplně poslední člověk. To je opravdový bizár. Není u něho popsáno nic čímž by někomu uškodil, ale je popsáno, jak v pracovní době chlastali a poté sami žádali o výpověď. Ta jim ovšem byla zamítnuta.“... celý text
— Auto999

---

Oči a uši strany

„Jednotlivé příspěvky se kvalitativně dost liší. Je to i tím, že kniha vznikla během pouhých 3 týdnů, tudíž je trochu šitá horkou jehlou. Ale například příběh Bohumíra Molnára nebo Jaroslava Hájíčka je popsán hezky. Naproti tomu příběh Karla Köchera je vyloženě odfláknutý a napsán spíš jako pamflet. V roce 2015 vyšla kniha autora Ševeli, kde je příběh K. Köchera popsán do detailu a pravdivě. A Köcher z toho vyjde úplně jinak, než z této knihy.“... celý text
— Auto999

---

Zrůdy StB

„Zákulisí práce STB a některé jejich jednotlivé pilíře. Věřit se nedalo nikomu. Je to malá knížka, čtení na víkend (pokud ovšem ten příval nespravedlnosti a brutality najednou snesete).“... celý text
— lenny0753

---

---

Zrůdy StB

„Uff - to bylo tedy čtení. StB - hnus. Jak někdo může dát této knize hodnocení - Odpad - asi to vypovídá spíš o hodnotiteli než o knize“
— pupopony

---

Prvních 100 dnů Charty 77: Průvodce historickými událostmi od vzniku Prohlášení Charty 77 po pohřeb Jana Patočky

„"V Čechách zuří zase jednou zvláštní občanská válka, ve které místo tanků vyjíždějí fekální vozy." Jak povědomě zní dnes tahle slova Pavla Kohouta z ledna 1977. Kalendárium Prvních sto dnů Charty 77 je natolik dobrou knihou, že stačí k usvědčení ze lži všechny ty, kteří vidí dnešek "jako ještě horší, než to, co bylo za komunistů". Zvolený formát knihy je naplno využit v prvních zhruba dvou třetinách, kdy poskytuje plastický pohled na představované události. Dech však autorům došel v rozhodující fázi, tedy okolo 300. stránky, kdy nás zahlcují nekonečnými citacemi z estébáckých protokolů a je zde poskrovnu jak obrazového doprovodu, tak vzpomínek chartistů, což je zarážející zejména v případě smrti a pohřbu Jana Patočky.“... celý text
— etranger