Příliš vysoké podpatky
Zuzana Rampichová
Každého dříve či později doženou důsledky jeho vin. O tom se během pouhého týdne přesvědčí osazenstvo jednoho uzavřeného oddělení v malé nemocnici. Ať už jde o lži, anebo naopak o jejich odhalování, o podvádění, krádeže, předstírání či žárlivost, následkům nakonec neujde nikdo. A zoufalá snaha o jejich zastření vede nakonec až ke smrti půvabné Tiny. Úmrtí – i někoho tak mladého – není v nemocnici ničím zvláštním, ale nedá spát Tomášovi ani Martinovi, který už má s násilnou smrtí své zkušenosti. Tito spolunocležníci z pokoje číslo čtyři jsou první, kdo si uvědomí, že tady něco nehraje. Nezvratné důkazy však přijdou bohužel až s další obětí...... celý text
Přidat komentář


Ze začátku jsem byla zahlcena množstvím postav. Uznávám, že pak se docela propojily a už to nebyl takový maglajs. Pachatel je uhádnutelný hned na prvních stránkách, dávno před tím, než dojde ke zločinu. A pokud by námět někdo zpracoval jako psychologický román, mohlo by to být docela zajímavé čtení.


Paní spisovatelka musí být pořádná pesimistka. V celé knize nenajdete ani jednu kladnou postavu. Žádná katarze, jen smutný povzdech nad zkažeností a bezvýchodností života. A že je vrah znám od samého počátku na zajímavosti také příliš nepřidá.


Nic moc. Nejdřív spousta postav, snad všechny na facku, a dokud se jejich životy nezačaly prolínat, špatně se v nich orientovalo. První smrt přišla až skoro na konci knihy, vrah byl jasný okamžitě, i mně jako čtenářovi. Žádné vyšetřování, hledání stop, nic. Jen nadhozená teorie, bez důkazů, u soudu by to nemělo šanci. A jediné dvě věci, které mě zajímaly, zodpovězeny nebyly - jak to bylo dál s Kristinou a co přesně se stalo v Chorvatsku (ono to totiž vypadalo, že Robert pěkně kecá).


Nebyla to sice klasická detektivka, ale četla se velmi dobře. Škoda jen, že vrah byl známý od počátku.


Být to společenský román, jsem unešena. V Mobě by bezesporu vyčníval. Ale mám to hodnotit jako detektivku. Zápletka průměrná, ale autorka pořád upozorňuje na "příliš vysoké podpatky". Ten název napovídá hodně


Napsaná je dobře, ale nemohu odpustit to, že jsem měla hned jasno v tom, kdo je vrah. Příliš se na to upozorňuje a zdůrazňuje. A ten titulek? Obsahově vykecal hodně věcí :-( Obsahově byla lepší Příliš hořká čokoláda. Tohle je zase lépe napsané. Je to taková česká Rendellová

knížka se velice dobře četla, přečetla jsem jedním dechem. sice tolik náhod v tomto příběhu je málo pravděpodobná, ale četlo se to dobře, mohu doporučit.
Autorovy další knížky
2015 | ![]() |
2011 | ![]() |
2016 | ![]() |
2019 | ![]() |
2016 | ![]() |
Takové panoptikum postaviček. Psáno moderním jazykem, což potěší. Po všech těch Marplovych a Poirotech příjemný návrat do současnosti.