Přímá stezka
Květoslav Minařík
Přímá Stezka (podtitul Mystická praxe k poznání skutečnosti) - úvod do problematiky duchovních směrů současnosti: náboženství, spiritismus, magie, mystika. Filozofie Přímé Stezky. Metodika její praxe a výsledky. 352 stran Tato kniha uvádí čtenáře do duchovního života na základě životních zkušeností. Přímá Stezka se nazývá proto, že učí své čtenáře jak se vyhnout oklikám na cestě k dokonalosti a dosáhnout cíle přímo. Květoslav Minařík systematicky poukazuje na metody a prostředky jak získat odpověď na každou životně filozofickou otázku. Postupuje mystickým vývojem od stupně ke stupni, poučuje o povaze všeho dění na mystické cestě až k nejvyšším výsledkům. Prvá část se zabývá náboženstvím, spiritismem, magií a mystikou; poukazuje na nesrovnalosti nebo nebezpečí s nimi spojená, vyzvedává však i vše dobré, co která z těchto nauk obsahuje. Druhá část knihy rozebírá různé aspekty spojené s filozofií a praxí Přímé Stezky (např. Bůh, modlitba, znovuvtělování, nelpění, džňánajóga). Třetí část popisuje metodiku praxe Přímé Stezky z různých hledisek (např. absolutní nezbytnost dodržování morálních předpisů, postup prostřednictvím karmajógy a bhaktijógy při začlenění do povinností každodenního života, koncentrace aj.). V krátké době rozebrané druhé vydání Přímé Stezky svědčí o tom, že se autorovi zdařil záměr, o němž hovoří v předmluvě k druhému vydání: volat ty, kdo hledají na mystických cestách. V tomto třetím vydání byly opět doplněny partie týkající se českých mystických škol, které byly v druhém (zahraničním) vydání vynechány.... celý text
Přidat komentář
Duchovní knihy jsou zajímavé tím, že každý v nich čte něco jiného. Abych to tak úplně zjednodušila, tak je tam pro každého to, co právě potřebuje. Jako dítěti ve druhé třídě je zbytečné vysvětlovat integrály, tak i duchovní cesta má své kroky, které nelze přeskočit. Náhodně jsem vyhledala tuto knihu na této stránce a jen tak líně jsem si začala číst komentáře. A našla jsem v nich všechno, jen ne to, co jsem v knize četla.
Slovo stezka, není o domnívání se, je o vás, abyste tomu rozuměli. Je to o duchovním pokroku, který se dá pohodlně připodobnit k cestě. Tedy stezce. I já sama používám slovo cesta. Ale nemá to s cestou, co vede mezi poli od nás až na letiště nic společného. Je to sled poznání jako sled kroků na cestě.
Nenechte se vylekat "přísnými kritérii z hlediska morálky", morálka není ryzí pravda, není to věc, kterou hledáte. Mistr jen dosáhl cestou sexuální abstinence. Ale je milion a jedna cesta k osvícení. A její úspěšnost se neměří sexuální abstinencí, ale vypořádáním se s myšlenkami. Tedy přesně: naučit se mít hlavu myšlenkoprázdnou. Sexuální abstinence je supr cesta pro muže. Na nic jiného nemyslí, takže když přestanou myslet na sex, tak je jejich hlava myšlenkoprázdná. Ještě to jednou zopakuji. Nemáte se přestat milovat. Máte mít hlavu prostou myšlenek. Takže když se přestanete milovat, můžete dosáhnout ale nemusíte, pokud se vaše myšlenky neodporoučejí do neexistence. Když se vám podaří vyprázdnit hlavu od myšlenek a být bdělí, tak dosáhnete. Milování a dosažení spolu nesouvisí, jen někteří lidé jako Mistr si tento způsob pokroku zvolili. Ale úplně stejně si můžete zvolit cestu tantrického sexu nebo rovnou zastavovat myšlenky bez pomocného tématu.
Tato kniha se mi dostala do ruky před třinácti lety a odhalila mi základní kameny na cestě k dosažení. Během hledání jsem totiž zjistila jednu takovou droboučkou nevýhodu knih. Když Mistr napíše knihu, tak je všude patrný jeho vzorec. V tom jaká používá slova. Jak je klade za sebe. Jaké myšlenkové pochody používá k vyjádření. A ve chvíli, kdy knihu dostane do ruky překladatel, který nedosáhl, a přeloží ji, tak ten vzorec mizí a je nahrazen vzorcem překladatele. Je to jediná kniha, nebo spíš jediný český autor, který má mezi řádky vzorec Mistra. Načtěte ho. Navnímejte ho. Okopírujte ho. V jiné české knize ho nenajdete. Tenhle čistý vzorec je velmi vzácný a jako jediný vás vede k cíli "Přímou stezkou". Neděláte okliky přes falešné cíle. A každý, kdo nedosáhl má své falešné cíle, není problém v tom, že je má, ale že v ně věří. Proto je můžete přijmout za své, pak opustit, když zjistíte, že nejsou pravé, a hledat jiné. A kdo z vás má pocit, že je to šit, přečtěte si to znovu. Nebo to odložte na dvě století a pak si to přečtěte znovu. Komu se zdá, že Mistr žádá přísnou a nedostupnou morálku, přečtěte si to znovu. A pak znovu. Než se vám dostane cti tomu vzorci porozumět.
autory duchovna (a tím i duchovní literaturu) si sám pro sebe dělím na 3 úrovně - špička (autoři, které považuju za hluboké a osvícené), brak (povrchní pseudoduchovno, popř. podvodníčky, New Age atd), a pak něco mezi.
Za špici považuju Krišnamurti, Ramana Mahariši, Buddha, Kristus, Meister Eckhart, Tao Te ting, Bhagavadgita, Hui Hai, Huang Po, Adžán Čá
Za odpad považuju Tolle, Ruiz, Deepak Chopra, Dušek, Mooji, Osho, Praphupada, Chinmoy...
a pak je něco mezi, kam si zařazuju autory, kteří nejsou uplně povrchní, kteří spatřili nebo vytušili správný směr, ale kteří nejhlubší vhled ještě postrádají. Sem bych zařadil Minaříka, Eduarda Tomáše, Grofa, Bruntona, Dalajlámu, Wattse....
Minařík se domnívá, že existuje nějaká duchovní stezka. Ve skutečností naše já, cíl i stezka k němu vedoucí jsou jedno a to samé. Proto např. Krišnamurti říká, že pravda je územím bez cest, tj. žádná stezka k ní nevede. Minařík jistě nebyl povrchní, ale nebyl ani osvícený. Spatřil záblesk pravdy, ale pořád kráčel v lese iluzí.
Zajímavá autorova prvotina obsahující spoustu užitečných informací, které dokážou propojit křesťanskou mystiku, budhismus, jógu, hinduismus, magii, spiritismus a Castanedovo učení Nagualů do rozumně vypadajícího obrazu jednoty, tvořené z částí různě užitečných úrovní.
Mysl uvažující o zevních výhodách pro sebe, se jistě musí plnit jen sobeckými myšlenkami. Sobecké myšlenky jsou pramenem všeho zla, poněvadž vyúsťují v jednání, jímž jedinec škodí celku. ..... A to dnešní životní praxe spolehlivě prokazuje. Vede to k rozvratu společnosti.
Přímá stezka je dost specifický manuál pro všechny kandidáty o duchovní praxi. Zcela záměrně píši kandidáty a ne zájemce, protože tato nauka si vybere vás. Nikoli opačně. Kandidát musí splňovat přísná kritéria v oblasti morálky a mravnosti. Jinak, v tom lepším případě, bude jeho praxe neúspěšná, v tom horším si může přivodit neblahé psychické následky. Velmi pozitivně hodnotím Minaříkův vztah k náboženství, kde na jedné straně odmítá jakákoli dogmata a pokrytectví, ale nebojí se tvrdit ..."psychologický význam náboženství v mravním smyslu je velmi vysoký. Shledáme totiž, že jeho mravní příkazy přispívají k tomu, aby se odstranilo sobectví... " Kniha je rozdělena do tří částí, které na sebe logicky navazují. První část se věnuje terminologii a obsahovému vymezení Spiritismu, Magie a Mystiky.Vše je velmi čtivé a dobře popsané. Druhá část knihy se věnuje filosofii Přímé stezky. Zabývá se modlitbou a vírou, problematikou reinkarnace a také nelpěním, pránajámou, hadí sílou a džňánajógou. Třetí část je Přímá stezka v praxi. Hned v úvodu se Minařík vrací k morálním předpisům. Apel na morálku a mravnost je velmi vysoký. Následuje kapitola Karmajóga, má oblíbená Bhaktijóga a kapitoly věnované koncentraci. Sled všech kapitol je logický. Popis je srozumitelný a jasný. Hned ze začátku knihy mohou být některá doporučení pro úspěšné praktikum vnímána jako nepříjemný tlak. Některá tvrzení, i když jsou logická, se mohou z pohledu běžného člověka zdát nerealizovatelná a snad až sobecká (viz. "spojení s nemilým, zabráníte, když zachováte lhostejný postoj ke všemu, co do vašeho vědomí přichází prostřednictvím vjemů..." nebo "..proto když někoho milujete, berete mu pocit nezávislosti, která překáží hlubšímu splynutí.. ") Tedy ono nelpění na čemkoli je zde povýšeno na skutečný nezájem až lhostejnost. Je dobré si zachovat od knihy určitý odstup a závěry si vytvořit až po přečtení celé knihy. Ono totiž, co se nějak tváří na začátku, může být po přečtení knihy vnímáno trochu nebo taky zcela jinak.
Kniha se mi velmi špatně četla, nejen pro složitost svého obsahu, ale hlavně pro nelibozvučnost textu. Podle mně by potřebovala přepsat. Nicméně po obsahové stránce je výjimečná.
Nedoporučuji číst, protože přečtení této knihy může vyvolat psychická poškození osobnosti. Kniha obsahuje některá fakta, která nemusí vnímaví a intelektuálně nadaní lidé strávit. (Pro hlupáky je kniha bezpečná, nebudou jí rozumět.) Protože Poznání přesahuje rozum člověka, může intelektuální pochopení pravdy obsažené v této knize způsobit "duchovní stres". Člověk se stane moudrým ještě dřív než k tomu zralostí dospěje.
Zasvěcovací kniha do mystiky.
V knize je vysvětlen duchovní vývoj jedince od jeho začátku až ke vstoupení na stezku mystiky. V knize jsou na začátku popsány západní spirituální směry a posléze je popisována mechanika mystického rozvoje. Vysvětluje se, v čem spočívá skutečná příčina duchovního vzestupu a jak si počínat, aby se člověk vydal na vzestupnou cestu. Protože ona příčina duchovního postupu je mravní povahy, jsou uvedeny mystické směrnice korigující ego a touhy člověka. Je vyžadována bdělost a neustálá kontrola nálady. Hlavním zájmem nejsou meditace, ale změna životosprávy po fyzické, duševní a myšlenkové stránce. Kniha se tak dělí na část teoretickou a praktickou, ve které jsou dále popisovány různé techniky a hlavní směry jógy (bhaktijóga, karmajóga, džňánajóga, rádžajóga, hathajóga). Většina praxí je uzpůsobena dnešnímu člověku, který má dostatečnou kapacitu pochopit teoretickou část a základním cvičením pozornost zaměřená na chodidla. 120%
Veskrze samé neověřitelné okultní výmysly.
Za jádro celé nauky zde prezentované považuji NELPĚNÍ.
Autorovy další knížky
1990 | Přímá stezka |
1990 | Beseda bohů: Psychologie skutečnosti |
1991 | Jóga v životě současného člověka |
1994 | Pataňdžaliho jógasútra |
1995 | Mahájánské texty |
(SPOILER) Naprostý základ