Zemřít dvakrát
Leif G. W. Persson
https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/390018/bmid_zemrit-dvakrat-SZu-390018.jpg
4
30
30
Případ pro komisaře Everta Bäckströma série
< 4. díl
Je úterý devatenáctého července a skaut Edvin je vysazen na malém ostrůvku v jezeře Mälaren, aby pro svou skupinu nasbíral houby. Místo toho ale najde lidskou lebku zabořenou do mechu. Ačkoliv je Edvinovi teprve deset let, hned ví, co musí udělat. Lebku uloží do igelitové tašky a ze skautského tábora vyrazí rovnou do domu, v němž bydlí, za svým sousedem, kterým není nikdo jiný než kriminální komisař Evert Bäckström. Těsně před šestou hodinou večer zazvonil u bytu komisaře Everta Bäckströma na Kungsholmenu ve Stockholmu zvonek. Bylo to diskrétní, ale přesto naléhavé zvonění. Ještě nikdy předtím nezačalo vyšetřování vraždy tak nezvyklým způsobem…... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno:
2018
,
MOBA (Moravská bastei)
Originální název:
Kan man dö två gånger?, 2016
více info...
Přidat komentář
u mě totální propadák.Nebavilo to mě a zřejmě ani spisovatele.Jakoby knihu Umírající detektiv a tuhle napsali dva různí spisovatelé
Vypadá to, že Leif G.W. Persson reflektoval feedback čtenářského osazenstva a ve svých knihách upozadil solidní kladné dušínovské typy vyšetřovatelů ala Johansson ve prospěch fenoménu jménem BÄCKSTRÖM.
S nadějí vyhlížím další díl série....
Jeden z nejvíce nesympatických detektivů. Člověk to čte, jen aby se dozvěděl, co zase příšerného udělá. Zápletka mistrná a vyřešení také.
Než jsem se dohrabala k závěru, byla jsem vyčerpaná jako po náročné fyzické práci, navíc kniha za to nestála. Autor by mi zkrátil utrpení, kdyby ji zkrátil aspoň na polovinu (má přes 500 stran). Čtení mi zpříjemňoval humor, který mi až na epizody s "tlustou klobásou" seděl. Za ten 2 * dám.
Vyšetřování staré vraždy náleží příšernému komisaři Bäckströmovi, který dělá všechno, čeho se nesmí dopouštět žádný policista, snad s vyjímkou násilných trestných činů. Je přesvědčen o své důležitosti a inteligenci, většinu ostatních lidí, hlavně ty z kriminálky různým způsobem šikanuje a ponižuje. Lépe se chová jen k těm, kteří mu mohou být nějakým způsobem prospěšní.
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Backström neměl děti v lásce. Na tom vlastně nebylo nic divného, protože v podstatě neměl rád nikoho kromě sebe, nesnášel dokonce i většinu zvířat a rostlin,....
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Další ze životních úvah komisaře Bäckströma:
....Bodnout se může jít i IKEA, i když s těmi svými knihovnami, které si musí člověk smontovat sám, si přišla na obrovské peníze. Kromě toho: knížky čtou jen blbečkové. Opravdový člověk jako Bäckström v životě čerpá ze svých životních zkušeností. Pokud se mu něco, co zažil, nelíbí, může na to bez problémů zapomenout.
Nedočteno. Nebavilo. Dostala jsem se na stranu 150 a nic mě nenutilo pokračovat ve čtení. Příběh bez napětí, psáno nezáživně, vyšetřovatelé mě také nazaujali a je mi jedno komu ta lebka patřila. Tudíž to vzdávám. Mám na seznamu spoustu jiných knih, nač tedy věnovat čas něčemu, co se mi nelíbí .
Pozor, neříkám že je to špatná knížka, myslím že někomu vyhovovat může. Plus: žádné krutosti, nesmyslné násilí a zbytečné prolévání krve, sympatický 10ti lety kluk a krátké kapitoly .
Zemřít dvakrát je skutečně neobvyklá „severská“ detektivka. Žádné potoky krve, zrůdnosti, nervy drásající napětí. Pouze obyčejná, šedivá detektivní rutina. A v tom tkví jedinečnost této knihy.
Asi mne okouzlila pověstná Bäckströmova superklobása, ale dávám pětku. Pobavila jsem se - Bäckström příšerný, Edvin super, zápletka celkem jasná - stejně však pěkná jízda.
Vždy, když čtu knihy s Bäckströmem, vidím českou policii. Pomalejší rozjezd, ale pak to byla klasika.
Autorovy další knížky
| 2013 |  Linda: Příběh zločinu |
| 2012 |  Mezi touhou léta a chladem zimy |
| 2014 | Ten, který zabil draka |
| 2018 |  Umírající detektiv |
| 2012 | V jiném čase, v jiném životě |
Na zadní straně románu jsou citovány švédské noviny Norrköpings Tidningar. Dovolím si s nimi polemizovat.
"...skrz naskrz vtipný román..."
Mno, když ho srovnám třeba s Jak to bylo doopravdy s Pinokiovým nosem ze stejné série, tak opravdu zas tak vtipný není.
"...Bäckström je ještě nesnesitelnější než kdykoliv jindy..."
Naprostý nesmysl. Každý ví, že Bäckström je nejnesnesitelnější v těch Perssonových románech, kde vystupuje jako vedlejší postava, ve "své" sérii je to vlastně celkem fajn hajzl. Na druhou stranu v Zemřít dvakrát de facto taky hraje druhé housle a do vyšetřování téměř nezasahuje, to mají na starosti spíše jeho kolegové a zejména kolegyně (pomíjím základní conditio sine qua non, že se Bäckström ohledně významu konkrétních stop samozřejmě jen tak od boku trefí hned na začátku, ale to je u něj normální a patří to k charakteru). V tom je možná kámen úrazu a důvod, proč je tenhle román ze série o Bäckströmovi nejslabší - je tu prostě příliš málo Bäckströma. Navíc je kniha tentokrát i malilinko hůř napsaná a rozhodně redakčně méně pečlivě ošetřená (s překlepy a chybami se normálně u Perssonových knih nesetkávám, tady bohužel jsou).
"...výborná lekce z vyšetřovacích metod..."
Ano, to platí, ale to u Perssona vždycky. Jenže zpravidla je tam i mnoho navíc, co z něj dělá jednoho z nejlepších autorů krimi současnosti. To zde jaksi postrádám. Román samozřejmě není špatný, na to je Persson příliš velký fachman, jen se mi zdá, že základní nápad/zápletka je lepší, než finální zpracování. Škoda.