Příchod Dánů
Ellis Peters (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/43189/bmid_prichod-danu-rDM-43189.jpg
4
93
93
Případy bratra Cadfaela (Bratr Cadfael) série
< 18. díl >
Osmnáctý příběh bratra Cadfaela spadá, stejně jako ty předešlé, do doby podivné, vleklé války mezi císařovnou Matyldou a jejím bratrancem, králem Štěpánem. Na jaře roku 1144 sice přetrvával dočasný klid zbraní, ale křehké příměří zdaleka nedávalo naději na trvalý mír v Anglii. Nejisté poměry svádějí k nepravostem a zločinnosti, země je vypleněná, zpustošená válkou a cesty nebezpečné. V té době se má z podmětu canterburského arcibiskupa uskutečnit zvláštní církevní mise na podporu jistého normanského biskupa dosazeného do úřadu v Llanelwy z necitlivosti v velšskému obyvatelstvu. Biskup de Clinton jí z dobře uvážených důvodů pověřil nejmladšího diákona ze své diecéze, bratra Marka, ale zároveň vyloučil, že by mladý muž mohl podstoupit dlouhou cestu mezi třemi biskupstvími v neklidném Severním Walesu bez doprovodu. A tím doprovodem se stane právě postarší benediktinský mnich z kláštera svatého Petra a Pavla v Shrewsbury, zcestovalý bratr Cadfael, který podobná poselství nikdy neodmítal. Miluje sice svou bylinkovou zahradu a práci mezi nemocnými, ale stejně rád se občas aspoň nakrátko vydá za brány kláštera, do okolního světa, který před mnoha lety dobrovolně opustil. Úkol doprovázet bratra Marka na cestách přijme s obzvláštním potěšením jednak proto, že překrásné počasí prvních květnových dnů slibuje mimořádně příjemný zážitek, jednak se těší, že po dlouhé době, možná naposled, uvidí svůj rodný Gwynedd. Navzdory obavám, že na dva osamělé mnichy v místy opuštěné krajině číhá možná nejedna nástraha, probíhá jejich mise zdárně a navíc se jim dostane té výsady, že smějí větší kus cesty putovat v ozbrojeném průvodu knížete Owaina, pána Gwyneddu, což jim zajišťuje nejen téměř dokonalou ochranu, ale i pohodlný nocleh a štědré pohostinství v knížecím domě. Proti všemu očekávání ale právě pod střechou panovnického sídla skončila idyla jejich putování a oba muži církve jsou zavlečeni do krvavého dobrodružství, při němž se dokonce sám bratr Cadfael ocitne v ohrožení života.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Historické romány
Vydáno: 2004 , Mladá frontaOriginální název:
The Summer of the Danes, 1991
více info...
Přidat komentář
Tahle knížka mě zastihla v nepohodě, možná se to odrazilo i v tom, že se mi četla těžko. Jména pro mě byla dost složitá, děj mě zas až tak moc nezaujal. Na bratra Cadfaela nezanevřu, ale tenhle příběh mě neoslovil.
Tento díl je malebným povídáním o příhodách bratra Cadfaela, který tvořil doprovod a byl určen jako překladatel bratru Markovi při cestě do Walesu. Bylo to příjemné a odráželo to dobu. Mám jedinou výtku a to pro překladatelku. Některá slova v češtině neodpovídala 12. století.
Každé jaro jako by bylo jediné, je věčným úžasem. Každý rok člověka přepadne, dumal Cadfael a těšil se z něho přes všechny úzkosti, člověk ho vnímá, jako kdyby se ještě nikdy nic takového nestalo, jako by je Bůh seslal na svět poprvé...
Další případ, který bylo čistým potěšením číst. Čím vyšší číslo série, tím méně mi ale knihy připadají jako detektivky... spíš jako historické příběhy s tématy přesahujícími k obecným hodnotám jako čest, věrnost, životní poslání... a nakonec se vždycky usadí k tomu, jak cenný je každý život, když se "jede" naplno a s nasazením... i kdyby se za takové nasazení měla zaplatit jakákoliv cena. Přála jsem si, aby příběh dopadl tak, jak dopadl... i když vrahova motivace byla celkem jasná a dobře odhadnutelná, tedy bylo jasné, kdo zaplatí. Užila jsem si to; a jdu zkoumat, která čísla mi ještě do série chybí.
SPOILER
Anotace hodně napovídá, ale mnoho neprozrazuje, tak to má být.
Další kniha do počtu, blížím se ke konci série. Vražda se sice přihodí, ale je někde úplně v pozadí dění. Už jsem jeden dřívější příběh označila za nejlepší, ale tento, řekla bych, posunul laťku ještě výš. Je tu tolik rozličných směrů, že je těžké nějak smysluplně je popsat. Církevní záležitosti, politické záležitosti, do toho zapletený spor dvou bratrů, z nichž každý má své příznivce, žoldáci, kteří slíbili vykonat domluvený úkol a za to žádají svou odměnu... a ano, je tu opět láska, ale tak dobře skrytá a až úplně nakonec zjevená nevidoucímu okolí, že absolutně nepochopím, jak pro někoho může takto vypadat červená knihovna!
Jak na závěr říct, kterak to cítím: jde o příběh z doby, kdy si muži cenili svého slova a cti, a kdo porušil daný slib, svou čest ztrácel. Co bylo domluveno, to platilo, podvod se trestal, podvodník a lhář byl vystaven pohrdání...
Byl to v mnohém jiný svět. Neříkám, že lepší než náš. Prostě jiný. Příběh byl napsán v naší době, ale díky autorce jsem se přenesla do časů, kdy neexistovala spousta věcí, které známe nyní - a přesto - to fungovalo a docela dobře.
Paráda!
no, upřímně, celou dobu mně kniha až nudila..takové nějaké o ničem...navíc sklouzávající do červené knihovny. Vysmátí dánští vikingové s přechodným bydlištěm v Dublinu, jedna černovlasá kráska, samozřejmě happyend, všichni válečníci zdvořilí, 90% čestných a navíc si vykajících - no...nevím, docela science-fiction se mi zdá...
ano, happyendy mám ráda, taky bych asi majiteli drakaru neodolala :P takže dobré 3* a doporučuji jen skalným Cadfaelovým fanouškům....(ale bacha děcka, SPOILER !!! Cadfael se tam až tak moc nevyskytuje, de facto nic nedělá, jen podmaz či křoví příběhu...)
Jak mám Cadfaela ráda (ale přeci jen hlavně toho zfilmovaného), tak tahle kniha mě vůbec nebyla schopna vtáhnout do děje - moc jmen, moc národností, moc míst a žádné pořádné pátrání. Naneštěstí je na tom asi znát, že tento 18. díl už psala autorka ve velmi vysokém věku.
V tomto dílu vystupuje bratr Cadfael jako pouhý pozorovatel a o nějakém vyšetřování zločinu nemůže být řeč. Přesto tento příběh pod vysoce nastavenou laťku příliš neklesá.
Jsem fanynkou Cadfaela, takže v první řadě mi vadilo, že v této knize sympatický benediktin figuroval jenom do počtu. Humanistická poselství, u autorky prakticky nezbytná, jsou tentokrát podávaná bez patřičné hloubky a emocionálního náboje. I milostná linka se ztrácí v popisu. Jediné plus - až do vrahovy zpovědi jsem netušila, kdo by to mohl být. Na druhou stranu, kdyby se dobrovolně nepřiznal, nebyl by odhalen. Cadfael se tentokrát doopravdy flákal. A drobné závady - Cuhelyn sedí na jedné a téže hostině po pravé, o dvě stránky dále po levé Cadfaelově ruce, Heledd jednou o Dánech ví, o tři stránky dále pro změnu nikoli. Poetické popisy krajiny už to spasit nezvládly.
jeho učňové se mění, ale on ne a ještě dokáže s každým držet krok.
Je Cadfael vůbec člověk:)
Přišlo mi to mnohem víc jako historický román, než detektivka. Ale to na kvalitě nic neubralo, příběh byl moc pěkný.
Zase skvělé čtení, tentokrát sice Cadfael uskutečněnou vraždu aktivně nevyšetřuje, spíš je pouhým pozorovatelem dramatického dění, ale stejně spokojenost.
Právě teď jsem tuto knihu dočetl. Vím, že se to možná, vzhledem k rozdílným žánrům, zdá divné srovnávat, ale protože jsem před touto knihou dočetl knihu "Havran krvavé oko" tak se o to pokusím . Právě přečtená kniha se odehrává ve 12. století a druhá v 9. století. Vím, že je to nicotné, ale mě se líbilo srovnání chování vikingů v těchto rozdílných dobách. Obě knihy bych každému doporučil k přečtení.
Štítky knihy
Vikingové Anglie vraždy 12. století Wales historické detektivky středověká Anglie benediktinské kláštery Cadfael Dánové
Autorovy další knížky
| 2005 |  Nebeský strom |
| 2005 | Zázrak svaté Winifredy |
| 2005 | Jeden mrtvý navíc |
| 2004 | Pokání bratra Cadfaela |
| 2004 | Neobyčejný benediktin: Advent bratra Cadfaela |
S některými komentáři si tentokrát dovolím nesouhlasit. Jako jsem nedokázala souznít s Welisky z příběhů o princezně a někdejší sestře Fidelmě, tak kníže Owain Gwynedd zajišťuje, že se zdejšími Velšany naladěná na stejnou strunu fakt budu. A když už jsem vzpomněla tu irskou královskou princeznu Fidelmu, tak zdejší kapitán dračí lodi rovněž i jménem (Turcail) spíš připomínal Ira než Dána. Takže, ač se opět nejednalo o klasickou detektivku, tak podle mě se Cadaelovi putování do rodné země se znovu se objevivším bratrem Markem (nyní již skoro knězem) a s příběhem lásky téměř beze slov v popředí a útokem na velšské území v pozadí (nebo to bylo obráceně s tou důležitostí?) více než povedlo. No posuďte sami:
"Saeson? oslovil obr Cadfaela a zvědavě si ho prohlížel. Že je Heledd Velšanka, to už věděl; ostouzela ho tím jazykem, dokud jí nedošel dech. Velšan! odpověděl Cadfael. Jako dáma. Je dcera kanovníka od Svatého Asapha a pod ochranou Owaina Gwynedda. On chová divoké kočky? prohodil mladý muž, opět se zasmál a jediným hbitým pohybem ji postavil na zem, ale pevněji držel za pás šatů, který skroutil v pěsti, aby jej utáhl a mohl třímat bezpečněji." MF 2003, s. 101