Jarní mrtví

02.11.2016

Dobro X Zlo a věčný to boj

Zatímco třetí díl série s hlavní postavou inspektorky Malin Forsové jsem označil za nejhorší (z 6 mnou přečtených dílů), tak u Jarních mrtvých činím naprostý opak. Prohlašuji tedy, že se jedná o nejlepší kus z této série.

Nejprve opět přejděme ke klasikám. Rozsahově nic nového (445 stran). Postavy opět skvělé sepsané. Nevím jestli jsem to tak měl jen já, ale právě v tomto díle jsem začal cítit k Malin ještě větší sympatie, či jsem se čím dál tím víc do ní dokázal vžít. Malin tedy opět řeší své osobní problémy a nutno dodat, že autor je zde podal minimálně zajímavě a čtenáři nijak nevadí ba naopak a alespoň vidí, že inspektorka je nakonec stejně prachobyčejný člověk jak my, byť pracuje u policie a ve své práci je skvělá. Samozřejmě nechybí ani promluvy mrtvých. V Jarních mrtvých se dle mého názoru obzvláště povedly. Celkově si myslím, že Kallentoft výborně sepsal všechny postavy v knize. Najdeme zde i hojnou dávku napětí a to je pak velice kvalitně dávkováno a je na místech kde by se nacházet mělo. Samotné vyšetřování je také velice zajímavé a hlavně nenudí. Celkově příběh nijak nenudí a nenašel jsem v něm žádná hluchá místa. Kolikrát vlastně příběh i překvapil. Jmenovitě třeba střežené tajemství rodičů Malin či výskyt ještěrů Varanů Komodských, kteří perfektně zafungovali jako další symbol zla, nenasytnosti a obludnosti. Použití ještěrů pak považuji za velice originální a celé jejich pojetí, kdy se ve velkém chovají v jednom domu ve Švédsku a pak si dokonce pochodují po zahradě tohoto domu, tak tohle mě minimálně zaujalo. K závěru recenze bych se pak rád vrátil k nadpisu. Dá se říct, že každá kriminálka je vlastně takový boj dobra a zla. Nejprve se objeví zlo a pak dobro, které to zlo alespoň uzavře či ho potrestá atd. V tomto díle je pak tato jasná záležitost ještě silnější, jelikož obětí zla se staly děti a ve výsledku něčí děti i když nyní v dospělém věku to samotné zlo spáchali. Lidé jsou prostě nastaveni, že když jsou v něčem oběti zrovna děti, tak nás to v uvozovkách víc zasáhne. Stejně tak jsem to měl já. Musím tedy říct, že zatímco jsem brzo v myšlenkách opustil mrtvé dospělého věku, tak otevřené oko mrtvé dívenky, mně v mysli zůstalo rozhodně po delší dobu a chvílemi mě strašilo i ve snu. Já však nebudu strašit špatným hodnocením tohoto díla. V úvodu jsem napsal, že se zatím pro mě jedná o nejlepší díl této kriminální série. Proto ji uděluju 95%.

04.08.2016

Od detektivky čekám, že vtáhne do děje a nepustí až do konce. Tohle bylo neslané nemastné. Navíc nadrženost hlavní hrdinky byla trochu mimo, klidně si ji mohl autor nechat do jiné knihy.

03.06.2016

Hodne zajimava zapletka, celkem zajimavy pribeh. Jinak se Mons drzi sveho stylu a nicim zas nevybocil coz mi ani nevadi. Clovek u neho uz vi, co muze ocekavat a ja jsem s jeho knihami spokojena a rovnou se vrham na dalsi. Mam rada detektivy a Malin,ktera mne vadila,tak v tomhle dile to uz s ni bylo mnohem lepsi, tak v dalsi knize uz to snad bude uplne suprova zenska :D

10.12.2015

Zvažovala jsem 4 hvězdičky - a to proto, že konečně potlačil svou posedlost počasím. Zápletka byla asi zatím nejlepší, chvílemi dokonce napínavé, pasáže o bratříčkovi a sestřičce jsem nesla těžce, pořád jsem tam viděla své děti...
Ale tu čtvrtou hvězdičku dát nemůžu. A to kvůli rozhovorům těch dvojčat. Hodně škrobené, strojené. Takhle děti nemluví, nemyslí... už mi ta posmrtná změna osobnosti vadila v předchozím díle, ale tady byla fakt otravná.
A pořád jsem čekala, co za havěť bude v tomto díle... ale varani?! No proč ne.
Jdu na další díl a doufám, že se vrátí k případu Marie Murvalové, protože jinak tam tato linka byla úplně zbytečná.

18.11.2015

Štvrtá kniha s inšpektorkou Malin Forsovou sa odohráva na jar. Pri bankomate vybuchne bomba a obeťou sú dve malé dievčatká a viacero zranených osôb, vrátane ich matky. Kto za týmto zločinom stojí ?

K tomu sa samozrejme dostaneme, avšak ako aj pri ostatných knihách spleťou zbytočných, natiahnutých pasáži. Opäť autorovi neupieram poetický štýl, avšak niekedy je menej viac a pri štvrtej prečítanej knihe to už začína liezť trošku na nervy, niekedy trošku dosť. Malin konečne nepije, avšak má iné chute a človek sa zamyslí, či predsa len Malin alkoholička nebola príjemnejšia ako Malin pri chuti na iné veci. O tom, že je to nanajvýš nesympatická osoba, som sa presvedčil pri predchádzajúcich knihách.

Celá táto séria mi skôr pripadá ako Sága Malin Forsovej alebo Rodiny Forsovcov, ak chcete. Navyše, keďže v tejto knihe sa toho v živote Malin udeje celkom dosť, je kniha venovaná najmä jej osobnému životu. A riešenie zločinu je tým pádom len tak niekde v pozadí. Celá zápletka je čudne postavená, je tu málo akcie, vyšetrovanie štýlom, ako povedal jeden z inšpektorov, je len hrou na vyšetrovanie, práca je opäť neefektívna, s chybami a opäť ideme cestou nikam nevedúcich výsluchov. Hlavne, že sme odviedli kus dobrej práce a zajtra sa do toho znova oprieme, ako povedal Zeke. :-) Do toho dobre známe vsuvky zavraždených osôb, ktoré pôsobia miestami tragikomicky až úsmevne, ako aj samotná „komunikácia“ medzi dievčatkami a Malin. No a keď je už jasné, kam to celé vedie, opäť sa to celé ťahá, neustále filozofické úvahy tomu tiež nepridávajú a zrazu stopy pribúdajú a zločin vyriešime raz dva. :-) Asi si Mons povedal Hi, veď ja píšem detektívku. :-) Navyše neviem, kde spisovateľ zobral, že Malin je esom vo vyšetrovaní. Podľa môjho názoru sa schopnosťami nevymyká spomedzi svojich ostatných kolegov.

Takže opäť kniha neodlišujúca sa od predchádzajúcich troch v sérii, podpriemerná až priemerná, štýl opakujúci sa ako podľa nejakej šablóny. Záver je ako z céčkového amerického akčného filmu. Hodnotím ale tromi slabšími hviezdičkami a uvidím čo prinesie piata kniha v sérii. :-)

04.11.2015

Za mě jednoznačně nejlepší díl série a už se těším na další - styl Monse Kallentofta mi neskutečně sedí a konečně neřešíme půl knížky to, že je Malin opilá :)

17.10.2015

Mám rad tuto sérii s Malin Forsovou. Autorův styl psaní je moc zajímavý , člověk si ne něj musí zvyknout. Nevím, že tyto knihy mají tak nízké hodnocení.

29.09.2015

Konečne dočítané. Statočný Mons to ako vždy myslel dobre... ale opäť si naložil na plecia viac, než dokáže zvládnuť. Navyše skĺzava do jednotvárnosti a po štvrtej prečítanej knihe musím konštatovať, že je zúfalo predvídateľný (štýlom písania, výberom slov, konaním postáv) a už neoriginálny. Ba - máme tu jarný prípad a ´moja milovaná´ Malin „cítí vůni rozespalého chlorofylu“ (?). Hm, to bolo originálne. :-) A áno, druhá novota, Malin si asi prvýkrát vo svojom komplikovanom živote položila správne otázky: Po čem vlastně toužím? O co mi jde?

Ďakujem, stačilo, Kallentofta odkladám ad acta.

31.07.2015

Podařené dílo, asi si knihu přečtu ještě jednou.

25.07.2015

Neskutečná série dlouho jsem si takhle pěkně nepočetl .To není spisovatel to je géniusJe to třeba číst postupně k pochopení jednotlivých postav hlavně Malin .Pane Kallentofte pište pište pište

08.06.2015

Tak tato knížka se mně ze začátku zdála nejslabší z Kallentoftových knih. Rozjezd velmi pomalý, kdy se téměř po stranu 190 nic podstatného nedělo. Jsem však ráda, že jsem ji neodložila, protože pak se vyprávění konečně rozjelo způsobem, na který jsme u Kallentofta zvyklí. Závěr je velmi zdařilý a opravdu stojí za to.

25.08.2014

... taktéž jsem se bála "Jara" z důvodu kritiky a značného rozčarování...ale byla jsem opět spokojena a už se nemůžu dočkat dalších osudů Malin...jde vždy o fajn setkání starých přátel...rozpracovávání jejich osudů, kdy vraždy se dostávají už téměř na druhou kolej...proto asi chápu to rozčarování...styl psaní je stále okouzlující

14.07.2014

Čtvrtá ze série, pro mě asi zatím nejlepší. Má to rychlý spád, je tu i hodně o Malin a jejím vnitřním boji, i o celém jejím týmu. Jen trošku mě zarazil obraz té rodiny Kurtzonových – připadá mi to až přehnaně vymyšlené, jací že to byli odporní zlí podlí zločinci. Trošku až moc těch špatných vlastností. No ale pro vyznění celé zápletky asi nutné. Dobře jsem si početla. A už s napětím čekám na Páté roční období.

25.06.2014

Po té, co jsem knihu dočetla, si nejsem jistá, jak se k ní postavit. Když jsem byla na 50., 100., 150. straně, říkala jsem si, že ať mě autor odzbrojí jakýmkoliv rozuzlením, za tu počáteční nudu víc jak 3* nedostane. Nakonec dostal 4 a to především proto, že samotná záplatka byla opravdu hodně dobrá (a pekelně depresivní) a také proto, že předešlé knihy mě poměrně silně nadchly. Na jarní vraždění jsem se hodně těšila, ale ze začátku jsem myslela, že snad knihu doopravdy odložím... Dýl jsem četla už snad jen Bibli :D.

Ústřední postava - Malin Forsová má tentokrát za úkol najít atentátníka, který nechal vybuchnout bombu na náměstí, při němž byly zavražděny a roztrhány dvě šestileté hočičky a těžce zraněna jejich maminka. Čin skutečně odporný, na tom se shodneme všichni. A asi proto nám to autor připomínal prakticky téměř pořád po celých dvě stě "úvodních" stránek (pak také, ale v těch dalších 200 stránkách už se konečně začalo něco dít). Měla jsem pocit, že v jedné kapitole jeli vyšetřovatelé někoho vyslechnout a ve třech dalších se jenom dumalo nad tím, jak odporný čin byl spáchán, a toto rozezlení bylo "okořeněno" neustále se opakujícími pochody Malininy mysli. Ok, proč ne, příběh nemusí být zkastrován na pouhou zápletku, ale nebýt tam této vyplňovací vaty, knihy by rázem neměla ani 200 stran... Trochu moc vaty... Rovněž na mě tentokrát působily jaksi podivně i repliky obou holčiček... Nevím proč mi to zrovna teď začalo vadit, protože v předešlých knihách jsem tyto pasáže vypravované zavražděnými obětmi doslova hltala, ale ke konci už jsem měla chuť přeskočit vše, co bylo napsáno kurzívou.
Když se podívám na knihu jako na celek, zdá se mi, že se autorovi naprosto nepovedlo rozvržení celého příběhu. Na začátku se stále nic moc neděje, v půlce se dít začne a na konci pif-paf a vše je vyřešeno. Ano, i u Nesba je poměrně typické, že první půlka bývá vyloženě "rozjezdová", ale zde mi přijde, jako kdyby měl autor tendenci začátek co nejvíce natahovat, protože se bál, že by byla kniha příliš krátká, ale na 400. straně si řekl, že už dobré, příliš krátké dílo nehrozí, tak závěr sfoukl na pár stránkách.

Ale abych knihu jen nekritizovala, musím vypíchnout i pozitiva, a tím největším byla samozřejmě samotná zápletka. Ta byla opět naprosto výborná! Bylo mi jasné hned na začátku, že bombový útok nebude dílem teroristů, to by bylo příliš jednoduché, a v tomto autor naprosto nezklamal a zákoutí (ne)lidské duše a (ne)lidského srdce, kam nás kniha zavádí, jsou vynikající a zároveň neskutečně depresivní. Je velice smutné, čeho jsou lidé schopni pro peníze a tato knížka je takovou ukázkou tohoto čirého finančního zla.

Kniha jednoznačně za přečtení stojí, zvlášť, pokud jste autorovými fandy, ale dle mého názoru má zpracování knihy velké rezervy, které mu ale částečně odpouštím díky skvělé zápletce. 65 - 70%.

21.05.2014

Je pravda, že jsem tuto knihu četla poměrně dlouho, nebyla to láska na první pohled, vášeň na jednu noc :O), spíš setrvačnost, protože se mi líbily i předchozí autorovy knihy, ale.. po pomalejším úvodu, delších pauzách mezi prvními pár kapitolami to najednou dostalo spád a kniha mě pohltila. Malin je skvělá, mám ji čím dál radši :o).

30.04.2014

Kallentoft opět nezklamal a naopak zase překvapil. Kdo se dokázal přizpůsobit jeho specifickému stylu psaní bude opět nadšen.

20.03.2014

Normálně čtu detektivku tak 2-3 dny, ale toto jsem četla 3 týdny! Nějak se mi k tomu nechtělo vracet, protože se tam vlastně nedělo nic extra napínavého. Přijde mi, že čím více severských detektivek čtu, tím více mi jedna připomíná druhou. Tak snad seveřanům ještě nedošla šťáva.

06.02.2014

Pro mě zatím nejlepší díl série, i když "teroristická" zápletka s bombou mě trochu zprvu odrazovala. Ale ono je to, jako v každé správné detektivce, nakonec všechno trochu jinak, než se zdá. Také Malin se dala dokupy a už není tak nesnesitelná, čili výsledkem je opět plný počet bodů.

22.10.2013

Je třeba si zvyknout na autorův styl - sny a podvědomí Malin Forsové, promluvy duchů obětí - a pak je to opravdu dobrá detektivka. Oceňuji, že autor ve svých knihách odhaluje nejen pachatele, ale i kořeny zla.