Bretaňské zlato
Jean-Luc Bannalec (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/399309/bmid_bretanske-zlato-DLY-399309.jpeg
4
218
218
Případy komisaře Dupina série
< 3. díl >
Třetí případ komisaře Dupina! Na rozlehlé solné zahrady na poloostrově Guérande se právě snáší soumrak. Vzduch je prosycen fialkovou vůní fleur de sel, o níž místní obyvatelé tvrdí, že občas vyvolává halucinace. Podobný pocit má i komisař Dupin, když na něj někdo začne nečekaně střílet. Přitom si chtěl v salinách jen prohlédnout několik záhadných sudů, na které ho upozornila Lilou Brevalová, spřátelená novinářka. A pak zmizí beze stopy i Lilou…... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno:
2016
,
Knižní klub
Originální název:
Bretonisches Gold, 2014
více info...
Přidat komentář
Stejně jako příběhy z této série, kterou nečtu po řadě, i tento svazek nabízí nejen napětí a poutavé detektivní vyprávění, ale i něco navíc. Po přečtení víte něco o Bretani, Bretaňcích a jejich patriotismu, ale také o typickém produktu, jeho získávání, třídění, používání, jedinečnosti, něco jako víno na Moravě, pivo v Čechách nebo whisky v Anglii. Dostaví se pocit, že tohle prostě musíte poznat....a pokud jste jako já v Bretani již byli a tenhle produkt zatím neocenili, téměř se stydíte za svoji neznalost. Kniha nenabízí nic drastického ani drsného, naopak je napínavá i bez těchto efektů.
Tak mě tak asi v polovině napadlo, že je škoda, že v beletrii se nepodtrhává, jako třeba kdy si člověk půjčil v knihovně skripta. To bych pak četla jen podtrhané a mělo by to snad trochu spád. Nejsem milovník krváků a drsňáren, jenže tahle detektivka byla pro změnu zase strašně zdlouhavá. Zaujme jistě ty, kdo se zajímají o Bretaň. Já jsem se nechala zmást dobrým hodnocením. Nakonec jsem na konec doskákala, ale další Bretaňské něco už si půjčovat nebudu.
Tento komisařův příběh mě přiměl k tomu navštívit přesně TA slaniska, objevit přesně TY boudy , jíst přesně TU sůl a mít z toho všeho intenzivní pocit, že TO TADY ZNÁM. Bylo to krásné čtení i krásné cestování.
Skvělá kniha, Chvílemi jsem měla pocit že hlavním tématem je popis Bretaně a ne detektivka. Autorův styl psaní mám velmi ráda
Další skvělé čtení. Tady jsem dlouho neodhadla pachatele, ale popravdě jsem si tak užívala Bretaně, že jsem občas zapomínala, že čtu detektivku. Autor mě opravdu překvapil, jak je každá kniha jiná. Já bych byla spokojená i se stále stejným vzorcem, podobně jako jsou třeba televizní Vraždy v Midsomeru, nebo mnoho jiných sérií.
To, že je každá kniha překvapivá je bonus ještě nad těch pět hvězd *******. Těším se na další díl.
Komisař Dupin se tentokrát vydal za hranice svého rajonu a společně s razantní komisařkou Roseovou luští záhadné vraždy v jižní Bretani v Morbihanu mezi proslulými solnými zahradami, kde se produkuje královna soli Fleur de Sel...
Až se zase vydám do Bretaně, Morbihan s jeho překrásnými ostrůvky určitě neopomenu. O vybraných místních lahůdkách a solných nádržích ani nemluvě...
Opět výborné, poklidné čtení plné lásky k Bretani, Bretoncům a místním produktům, které mohu s klidným srdcem doporučit...Hm, tedy čtení i ty produkty...
V tomto díle jsou některé věci jinak, než v předchozích dílech série o Bretani.
Komisař Dupin už není sólista, jak jsem ho charakterizoval v předchozích dílech, ale je přinucen spolupracovat s energickou komisařkou, která je zvyklá velet a řídit..... a to nejen svůj tým, ale i auto a to velmi rychle.
Zmínky o nutnosti dát si café jsou dle mého odhadu tak na polovině.
Vyšetřování, jak je u autora zvykem, probíhá tak trochu na pozadí popisu úžasné krajiny a scenérie zálivu, místních zvyků, pověstí a lidských charakterů.
Pasáže týkající se jídla opět nemají chybu.
No a popis fungování salin a získávání mořské soli, tak to je prostě paráda.
Z knih této série si člověk musí Bretaň zamilovat. Nejedná se o úplně klasické detektivky, kde se to hemží mrtvolami, ale spíš o poetický popis krajiny a života s prvky detektivky. Že to je život hodně odlišný od našeho způsobu života asi není potřeba nějak zvlášť zdůrazňovat.
Na návštěvu Bretaně s průvodcem Dupinem a jeho kolegy se budu rozhodně těšit i v dalších dílech.
Zrovna tento díl je trochu zdlouhavější a nudnější, ale na ostatní romány z této série nedám dopustit: skvělé detektivky a cestopisy v jednom. Objevila jsem pro sebe Bretaň.
Tento případ komisaře Dupina se mi líbil (prozatím) snad asi nejvíc. Čtenář se toho dozví celou řadu o salinách, což není nikdy na škodu a navíc je to opravdu zajímavé téma :-). Hned na začátku se Dupin - samozřejmě ve vší nevinnosti ;-), chystá prohlédnout si několik sudů, na které ho upozornila novinářka Lilou Brevalová. Jenomže, jak už to tak v detektivkách bývá, dojde k neočekávané přestřelce a později hned k několika vraždám. Na světlo postupně vycházejí nové skutečnosti a podezřelých začíná přibývat... Tentokrát Dupinovi ve vyšetřování zdatně pomáhá jeho kolegyně komisařka Roseová a já jsem se pokaždé, když se objevila na scéně, královsky bavila ;-).
No a také se v našem příběhu objeví klokan Skippy! Nejdřív jsem se domnívala, že to snad ani nemůže být pravda, ale bylo tomu tak - a mně se okamžitě asocioval australský seriál mého dětství... Ach jo, to byly ještě krásné časy!
Jinak, jak už jsem zmínila, kniha se mi líbila a já jsem si tu příjemnou atmosféru a poklidné vyšetřování hezky užívala :-). Na závěr je pachatel samozřejmě dopaden a Dupin se může pomalu, ale jistě chystat zase na další případ ;-).
Opět, dle mého, krásně napsaná kniha. Nyní obohacená o další osobu a samozřejmě, jak je v těchto knihách pravidlem, krásný popis krajiny a lidí v ní žijících. Jestli se dožiji a budou drobné, rád bych se do této části Francie podíval. Uvidíme.
Třetí případ komisaře Dupina byl mnohem lepší,protože musel spolupracovat s druhou komisařkou,nepil až tolik kávy,protože komisařka mu nedala pokoj.Knížka byla pěkně napsaná,krajina kde se příběh uskutečnil musí být uchvatná.Určitě si přečtu i další díly,zajímá mě,jestli si Dupin Bretan oblíbí a jak to dopadne s její přítelkyní.
Tentokrát byl komisař nucen spolupracovat s ostatními a na jeho vyšetřování se to pozitivně podepsalo. Kniha se mi líbila více než předchozí díly, bylo skvělé, že autor tento příběh propojil s informacemi, které byly zmíněné již v předchozím díle. Oblast salin se mi moc líbila, hned jsem si vzpomněla na španělské saliny, které jsme před pár lety navštívili.
Po prvním dílu, který mě moc nenadchnul, jsem se pustila do třetího (jednoduše proto, že druhý nebyl v knihovně volný), a nelituju.
Tentokrát jsem si příběh i postavy konečně vychutnala. Spolupráce s velmi akční komisařkou Roseovou Dupina přinutila k jinému způsobu vyšetřování, ale určitě to bylo ku prospěchu věci. (Moc se mi líbily radary všude a "rychlostní" výtky právě komisařky R.) Všichni tři spolupracující inspektoři (1 + 2) se brzy skvěle sehráli a jejich mravenčí práce tenhle zapeklitý případ proklepla ze všech stran. A co teprve asistentka Nolwennová - k čemu by byl Dupinovi smartphone?
Všudypřítomné hospůdky a kavárničky jsem úplně viděla, na mnohočetné kávičky už jsem byla připravená, terinu s fíky bych chtěla aspoň ochutnat. Klokan byl určitě zajímavý, ale všechno povídání o salinách, menhirech a dolmenech, o rostlinách, ptácích a mořských proudech bylo skvělé; mám pocit, že až se jednou dostanu do Bretaně, budu si tam připadat jako doma . . .
"Na malém ostrově Ile aux Miones se vyskytovaly jak menhiry, tak dolmeny. Izenah byl zřejmě dobrá adresa už v mladší době kamenné. A podle Dupina plným právem."
Začnu se od konce, v tomto díle mě autor uspokojil tím, že ten závěr dostatečně vysvětlil (V minulém díle mi to chybělo), zápletka zajímavá (zase něco nového jsem se dozvěděla o soli, googlila jsem jako zběsilá), napětí, no celkově dobrá detektivka.
Hodnocení knih je vždycky subjektivní, takže komisaři Dupinovi dávám zase plný počet, ačkoli to není dílo zralé na Nobelovu cenu. Ale čte se báječně, vyšetřování případu mě neuvěřitelně baví, protože je chaotické a komplikované jako ve skutečnosti. Postavy jsou živé, samozřejmě miluju Dupina, ale komisařka Roseová mu zdatně sekunduje a dvojice dokáže obstarat příjemné "policajtské" jiskření bez rušivé romantické linky. Nesmím zapomenout na úchvatné popisy krajiny a jídla a pití, zážitek z této knihy skutečně potěší všechny smysly. Doporučuji.
Jeden z mnoha cestovatelských plánů roku 2020 nesplněn a co bude letos, to neví ani moje manželka, která jinak ví úplně všechno. Tak se alespoň do té Bretaně podívám spolu s komisařem Dupinem. Autor mě už potřetí díky téhle sérii dokázal přemístit do (v mé mysli asi přeidealizovaného) koutu Francie mezi místní hrdé keltské palice (což zde dokonale dokazuje komisařka Roseová) s jejich svéráznými zvyky, krásnou krajinou, lákavými pokrmy a přemírou historických památek. A jako prémii nám přidává vyprávění o surovině, při jejímž nedostatku už král JÁ WERICH PRVNÍ díky své Marušce pochopil, že je nad zlato. Doporučuji jako příjemný bedekr, zaměřený tentokrát na život kolem kouzelného zálivu Morbihan s nedalekými kamennými unikáty v Carnacu, obohacený detektivní zápletkou.
80 % (aktuálně 76 hodnotících s průměrem 83 %).
„Nic není skutečnější než to, co člověk nevidí.“ Za mě nepatrně slabší příběh kofeinového komisaře Dupina. Je to dáno i tím, že podle mě se předchozímu dílu sotva něco vyrovná. Na „bretaňské“ sérii je skvělé i to, co všechno nového se člověk dozví. Ať dosud jsem o soli věděla jen to, že je nad zlato.
Tento druh detektivek zbožňuju. Je klidnější a tak nějak milejší.
Co mě pobavilo: "...... Kadegovu ženu poprvé potkal: svalnatou učitelku bojových sportů v policejní akademii v Rennes. Její šarm teriéra vhodně doplňoval Kadegovu přitažlivost."
Příjemná, pomalejší detektivka zasazená do hodně zajímavého prostředí - Bretaň a její saliny, svět vzdálený střední Evropě a možná proto tak přitažlivý.
Autorovy další knížky
| 2014 |  Bretaňské poměry |
| 2015 |  Bretaňský příboj |
| 2018 | Bretaňský příliv |
| 2017 | Bretaňská pýcha |
| 2016 | Bretaňské zlato |
Opět komisař Dupin a opět něco trochu jiného. Tentokrát musel zkrotnout pod vedením kolegyně z vedlejšího okrsku a to mě bavilo. A dokonce tu byly i trochu akční scény. Jinak opět spousta zajímavých informací o Bratani, Bretoňcích a jejich historii. Oblíbila jsem si komisařovu sekretářku a její bretaňské přísloví a průpovídky, které mi trochu připomínají velbloudí hlášky Asada z oddělení Q Adler-Olsena :-)