Falošná stopa
Henning Mankell
Případy komisaře Wallandera / Komisár Wallander série
< 5. díl >
Na poli pohltia ženu plamene. Jej telo pod oblohou bez jediného mráčika vzplanie ako fakľa. Krátko nato neďaleko juhošvédskeho mesta Ystad nájdu zavraždeného politika s oskalpovanou hlavou. Rovnaký osud postihne aj pochybného obchodníka s umením. Švédsko zažíva nezvyčajne horúce leto. Ľudia sa nevedia odtrhnúť od obrazoviek a víťazného ťaženia svojich miláčikov na majstrovstvách sveta vo futbale. Sériový vrah spáchal prvú vraždu. Komisár Wallander sa ujíma vyšetrovania, ktoré čoraz väčšmi pripomína nočnú moru. Uvedomuje si, že ďalším hrôzam sa mu nepodarí zabrániť. Ktosi práve dokončuje svoju premenu. Z reproduktorov znie dunenie bubnov, bojovník robí ešte posledné ťahy štetcom na tvári. Potom skontroluje, či je zbraň dobre nabrúsená, a nehlučne vyjde z miestnosti. Vyráža do ďalšieho súboja. Román Falošná stopa kritici aj čitatelia pokladajú za jednu z najlepších častí Mankellovej detektívnej série o komisárovi Wallanderovi.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2012 , Marenčin PTOriginální název:
Villospår, 1995
více info...
Přidat komentář
Jedna z lepších knih série. Trochu mě vadí, že je identita vraha ukázaná docela brzo.
Ale jinak napínavé jako vždy.
Ta melancholie Wallendra na konci mě vždy zaujme. Přemýšlím, zda se vážně v 90.letech tolik měnila společnost v Evropě (Švédsku), nebo je to jen generační vzdychnutí stárnoucího může...
Zatiaľ najlepšia kniha tejto série. Všetko sedí na svojom mieste: atmosféra, melanchólia vyšetrovateľa, vyšetrovacie metódy, motívy a spôsoby páchateľa... Už teraz som zvedavý na šesťku Pátá žena.
Pětka. Migrace dorazila, staré Švédsko končí. Sériový vrah to seká jako Baťa cvičky, chudák Wallander stárne a občas neví kam dál. Drsné, reálné, místy brutální čtení... opět super a opět - těším se na další díl.
...když jsme starou společnost,v níž rodina držela při sobě,vyhodili do povětří,zapomněli jsme ji nahradit něčím jiným.Netušili jsme,že budeme muset zaplatit cenu v podobě nesmírné osamělosti ...
Tento příběh Wallandera byl tentokrát hodně akční a krvavý, s množstvím mrtvol.
Víceméně se mi líbil, ikdyž známe pachatele hodně brzo. Poslouchala jsem audio, takže mně delší pasáže zas tak nevadily. Časem se pustím do páté ženy.
Stačilo o malinko kratší a byla by to skvělá kniha, ale i tak jí mohu ostatním čtenářům doporučit
Tak po pár letech návrat ke komisaři Wallanderovi .....
Kniha začíná i končí smutně - je to zneužití moci, postavení a korupce ....
A platí nevinní - ale i viníci ....
Protože Kurt Wallander si dokáže najít cestu ze slepé uličky....
Časem se určitě vrátím k dalším titulům tohoto autora.
Námět měl dobrý potenciál, dokonce se už objevují i moderní technologie, ale nějak mi neseděl vrah a jeho motiv. Skoro se mi zdá, že tentokrát ani komisař neměl tolik času nostalgicky vzpomínat na staré dobré časy.
Příběh má rozhodně akčnost! Možná zbytečně, až moc... Komisař Wallandera, je dle mého sympatický pán, až na ty jeho stavy melancholie, vzpomínkami na to co a jak dříve bylo...
Brzké odhalení vraha se mi v knize moc nezamlouvalo. Trochu tím pádem příběh ztratil určité napětí a očekávání..., které jak už jsem se zmínila, nahradila akčnost.
Mám občas problém se v severských detektivkách zorientovat ve jménech a tentokrát jsem ten problém měl obzvlášť velký. I ten příběh mi přišel trochu více překombinovaný. Za mě zatím nejslabší díl. I přesto je mi Kurt Wallander velmi sympatický komisař a jeden slabší díl mě určitě neodradil ve čtení následujících dílů.
Na mě to tentokrát bylo moc dlouhé a příliš brzy jasné, co vraha motivovalo. Zbytečně detailní popis vraždy.
Další příběh komisaře Wallandera přináší nejen nový kriminální případ, který je zajímavý a dobře propracovaný, ale i pokračování vyprávění o jeho životě a životních názorech. Protože jsou zde připomínky toho, co proběhlo v předchozích knihách, je dobré číst je tak, jak vyšly po sobě. Toto byla pátá kniha, takže brzy se vrhnu na šestý příběh s názvem Pátá žena.
Poslední detektivka ze série, kterou jsem přečetla, takže už není, nač se těšit. Wallander byl vážně zvláštní, solitér, a jakkoli mi připadal pomalý a často až neprofesionální, měl svůj specifický šmrnc. Málokterý ze současných "fenoménů" krimi by asi jen tak zkonstatoval: "Je možné, že jsem úplně vedle. Nebylo by to poprvé. Ale nemůžu si dovolit, aby mi nějaká možnost unikla." Ano, často byl vedle jak ta jedle, a dokonce mu unikalo tolik věcí, že si toho všimne i čtenář.
A přesto všechno jsem měla ráda ty předlouhé, detailně popisné, rozvláčné, až starosvětské příběhy (kolikrát se dozvíme, že si zase vyndavá tresku z mrazáku a vaří si k ní brambory), kdy si dával oddechový čas, o víkendu si naordinoval klid od vyšetřování, a zpočátku i vystačil bez mobilu i počítače. Možná právě díky té rozšafnosti vyprávění, kde nechybí nikdy linka s otcem (ještě větším originálem, s tetřevem nebo bez) a dcerou (věčně se hledající a nakonec se potatící) mi ani tak nevadily hrůznosti a nechutnosti zločinů, kterými celkem očekávaně v severské krimi ani Mankell nešetří. Stejně jako snesu (byť s jistým cynickým pousmáním) autorovo časté dumání nad sociálním bahnem, kam se víc a víc noří Švédsko.
Tenhle případ byl dost děsivý, však také Wallander po odhalení pachatele před spolupracovníky pronese památnou větu: "Tak teď najisto víme to, co jsme vědět nechtěli."
"Barbarství má vždycky lidskou tvář.
Proto je barbarství vždycky nelidské."
Přes tu hrůznost patří Ve slepé uličce k těm nejlepším "Wallanderovkám."
"Když něco neřekneš, taky to může být nepravdivé tvrzení."
(Audio) Každá kniha je lepší, než ta předešlá. Brilantni uvažování komisaře Wallandera, který není žádný superman, ale hodně dobrý provinční vyšetřovatel, nás provází celým příběhem o pomstě a touze napravit nespravedlové zlo. A super načtení. Perličkou je sbližování Wallandera s jeho otcem a jejich společný výlet do Říma. Pamatujete? Před nedávnem se tam tatínek vydal s kufrem přes pole v záchvatu senility.
Wallender je celý znechucený, kam se ten svět zhroutil, že se stále více věcí řeší násilím. Nakonec se však naštěstí dočká i kousku dětské radosti. Pěkně vyvážený příběh mistra detektivek, to se musí nechat. Opravdu zde nelze nic špatného nalézt, každý detail je na svém místě, čtenář je upoután až do konečného závaru. Pak je zde možná pár stránek navíc, ale i ty si fandové jistě nenechají ujít.
Hodně kombinované, ale k přečtení. Dávám tak vysoké hodnocení i proto, že jsem blbec shlédl seriálový první díl, kde byla snaha asi nabídnout nečtevcům tuto knihu, ale byl z toho takový paskvil, asi jako toto souvětí. Seriál smazán, knihy budu číst dál.
Hodnotím tuto knihu z další série jako povedenou. Opět klasická detektivka se vším všudy. Autor se kupodivu od Thrilleru vrátil zpět a rozhodně stojí za přečtení. Doufám, že další díl bude v podobném duchu, neboť thriller a špionážní román moc nefunguje u této postavy...
Autorovy další knížky
2013 | Vrazi bez tváře |
2017 | Italské boty |
2015 | Pátá žena |
2014 | Bílá lvice |
2013 | Než přijde mráz |
Prvé stretnutie s autorom. Dej ma zaujal aj zápletka, určite to nebolo stretnutie posledné.