Zabijáci
Jussi Adler-Olsen
https://www.databazeknih.cz/img/books/11_/118817/bmid_pripady-oddeleni-q-zabijaci.jpg
4
2791
2791
Případy oddělení Q série
< 2. díl >
Na severu Dánska dojde k brutální vraždě; oběťmi jsou bratr a sestra. Policejní vyšetřování naznačuje, že mezi podezřelými je skupinka žáků místní internátní školy, kterou navštěvují děti nejbohatších Dánů. Jeden z žáků se po letech k činu skutečně dozná, je odsouzen a případ se zdá být vyřešen. Uplyne ovšem pár let a složka s případem přistane na stole komisaře Carla Mørcka z oddělení Q, zabývajícího se odloženými případy zvláštní důležitosti. Zprvu má za to, že jde o nějaký omyl, ale brzy mu dojde, že něco je velmi, velmi špatně. Spolu se svým asistentem Asadem a novým členem oddělení, mladou prostořekou Rose, se pouštějí do pátrání, které je provede všemi patry společnosti: od toho největšího chudáka na hlavním nádraží až po muže na vrcholu. Lov začíná…... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2012 , HostOriginální název:
Fasandræberne, 2008
více info...
Přidat komentář
Opět skvělá detektivka. Trochu mě děsí představa partičky psychopatů, vybírající si náhodné oběti. Jinak Carl, Asad i Rose nezklamali.
Chvilku trvalo, než jsem si zvykla na autorův styl, ale jinak opravdu dobrý kus.
Knihy ze série jsem četla na přeskáčku, ale i tak se mi celá série moc líbí, je tam napětí, i moment překvapení a nejvíc se mi líbí, že se i o samotném pachateli dozvíme víc - často mi ho (v tomto případě jí) bylo i líto, můžeme i tak trochu pochopit, proč se zachoval, tak jak zachoval. V některých jiných detektivkách takový pocit nemám, tam je to prostě padouch a basta. Adler-Olsen je v současné době můj nejoblíbenější autor detektivek.
Mě prostě Carl baví, baví mě i Asad. Nemůžu se od knihy odtrhnout, střídání postav mě neustále vtahuje do děje a pořád si říkám, ještě kousek a už jdu, ještě kousek a 150 stran je přečtených.
Další případ oddělení Q. Partička prominentních studentů šikanuje psychotickou spolužačku a nejen to. Protože s jídlem roste chuť všechny hrůzné skutky poletech vyplouvají na povrch a končí vyšetřováním kterého se ujímá Carl s Asadem. Kniha se čte dobře, nechybí jí napětí, spád ani humor.
První díl byl jednoznačně lepší. Tento spíš zklamání. Přišel mi nějak vulgárnější... a příliš mnoho mrtvých. Ještě zkusím třetí díl a uvidíme, jestli budu v sérii pokračovat.
Oddělení Q, které bylo vytvořeno "na oko", si již vybudovává pozici. Ostatní s nimi budou muset počítat, ať chtějí nebo ne. Do dvoučlenného týmu přibyla posila v osobě hubaté, ale výkonné kancelářské síly, Rose.
Carl si mě získal již v prvním díle. Chlap jak má být s intuicí vyšetřovatele a se slabostmi, pro které si ho čtenář oblíbí ještě víc. Jeho panika z létání byla velmi přesvědčivá a vtipná.
Postavy zločinců známe , jen se v průběhu knihy odkrývají další a další souvislosti, které ukazují, že není jen černá a bílá.
Kritika společnosti byla tentokráte možná až moc rozpracovaná a samotný závěr naopak uběhl ve strhujícím tempu moc rychle.
Bum a je to ? To jsem nečekala. Díky za scénu s hyenou, ta nějakou dobu trvala.
Ale série se mi líbí. Doporučuji.
Druhý díl stejně skvělý a podařený jako díl první, jen víc krutější a brutálnější. Akční, napínavé, dialogy Carla a Asada nepostrádají humor a vtip ani při napínavých situacích. Do vyšetřovací skupiny Q přibyl další člen, sympatická Rose. Adler-Olsen je bravurní spisovatel, který umí zkonstruovat výborný příběh se skvělou zápletkou a zároveň se nevyhýbá ani komentářům k současnému politickému a společenskému dění v Dánsku.
Druhý díl a opět PECKA !!!
K osvědčené dvojce Carl+ Asad se přidala Rose, která jim zdatně sekunduje. O humor zde tedy opět (naštěstí) není nouze. A ja ten Oslenův smysl pro humor zbožňuji. Hrozně moc.
Zápletka děje velmi zajímavá. Kniha je čtivá, akční, ale v mnohém i velmi smutná ( kupříkladu Hardy). Největší muka pro mě byly scény se zvířaty. Jsem velká milovnice zvířat a tohle číst... Dělalo mi to problémy.
Pocity- Kimmie- rozporuplné. Ovšem s koncem jsem naprosto spokojena.
DOPORUČUJI !!!
Až na dřeň
Po solidním začátku se Ženou v kleci nám skrz Zabijáky představuje Olsen pokračovaní jeho série z oddělení Q. A co na v pořadí druhý díl říkám já? Já říkám, že za mě byla Žena v kleci lepší.
Jako první mně už úplně nesedlo samotné téma příběhu. Máme tu totiž opět několikrát použitý vzorec a to konkrétně kdy bohatí a mocní provádějí zlo, kolikrát jen pro své potěšení a zábavu a beztrestně jim to prochází. Proti nim pak stojí strážci zákona. Kdo nakonec vyhraje? Prostě nic originálního. Na druhou stranu i věčně omílané téma, pokud je zpracováno kvalitně, originálně tak může překvapit. To se však dle mého soudu Olsenovi tady tak úplně nepovedlo. Někomu možná může vadit, že pachatele známe už pomalu ze začátku knihy, ale Olsen dokázal příběh sepsat tak aby se na dalších stránkách čtenář dozvídal, proč to vlastně pachatelé udělali a proč tomu tak je. Tudíž čtenář o nic ochuzen nebude, jen se to dozví v obráceném pořadí. Musím se bohužel přiznat, že mi trvalo pár kapitol, než jsem se do knihy skutečně pořádně začetl a také s nelibostí musím napsat, že oproti Ženě v kleci jsem v ní objevil pár hluchých míst. Úplně nesourodě hodnotím pak i úroveň napětí v celé knize. Zatímco poslední třetina je napínavá velmi, tak zbytek knihy v tomto odvětví poněkud pokulhává. Za negativum pokládám i určité pasáže, které působí tak nějak nuceně či neuvěřitelně, jako třeba, že si liška se vzteklinou najednou lehne k nohám komisaře a je krotká jako beránek. Plus i mínus si pak u mě vysloužilo samotné násilí a zločiny v knize popisované. Na jednu stranu oboje přidávalo příběhu tzv. grády, ale na stranu druhou mi přišlo, jakoby autor chtěl až moc urputně ukázat to, jak jsou ti lidé zlí a co všechno hnusného dovedou udělat, jakoby v tom popisu chtěl zajít až na samotné dno všeho. Nakonec to na mě místy působilo až moc nuceně. Největší plus u Zabijáků pak vidím v postavách. Duo vyšetřovatel Mørck a a jeho asistent Asad prostě skvěle fungují a jsou vám sympatičtější čím dál tím více. Velké sympatie si u mě získala i nová postava v podobě Rose, která je jejich novou kolegyní. Zapůsobila na mě jako nový svěží a zábavný element v rámci oddělení Q. Další postavy jsou sepsány opět dosti věrohodně a vy tak opět nemáte problém zločince nenávidět atd. Plusové body si pak Zabijáci ještě určitě zaslouží i za humorné části z textu. Na to si asi u Olsena budeme muset zvyknout a je to určitě dobře. Dodám ještě dvě věci. Tou první je, že tato kniha má 429 stran, takže tu zase máme takový ten dejme tomu klasický rozsah a tou druhou je samotné hodnocení knihy. Zabijáci si u mě vysloužili 75 %.
Zabijáci nejsou špatní, ale Žena v kleci byla lepší a už teď jsem jinak zvědavý, jak se mi bude líbit Olsenův Vzkaz v láhvi. Pokud je kniha tak dobrá jako film, tak budu myslím velice spokojený.
Další pecka od tohoto autora. Sice jsem se ze začátku ztrácela ve jménech, ale ničemu to nevadilo, padouchy jsem hodila do jednoho pytle :-) Vřele doporučuji a těším se na další díl.
Hodně drsná kniha, ve které je spousta krutosti a utrpení. Přečteno jedním dechem. Hezký pocit ve mně nezanechala, chuť na další díl ano.
Další kniha, která stojí za přečtení. Pokud má někdo rád trochu drsnější krimi s nádechem humoru ...
Božská kniha, dostala jsem od švagrové k Vánocům třetí díl, který jsem měla přečtený za dva dny. Potom jsem sháněla předchozí a přitom jsem se zamilovala do autora a s nedočkavostí čekám na každou novou knihu.
Od tohoto autora je to má teprve druhá kniha. Z krimi autorů u mě do této chvíle vítězil Jo Nesbo, protože i když kniha Žena v kleci byla čtivá, hlavně její druhá polovina, dle mého názoru nedosáhla míry napětí jako u knížek u již zmíněného autora. Touto knihou se ale Adler Olsen pravděpodobně zařadí mezi mé další oblíbené autory a v tuto chvíli už se těším na další jeho knihu. Zabijáci byli napínaví již téměř od prvních stránek. Zločiny, které se postupně odkrývaly, byly bestiální a jejich pachatelé mimořádně bezcitní a o to horší, že to byla tvz. elita společnosti. Shrnuto: Neodložíte knihu, dokud nebude konec :-)
Druhá kniha nezklamala. Bylo to čtivé, chvílema dost nechutné, což na druhou stranu vyvážil Carl, Asad a Rose. Jejich diskusím jsem se nasmála snad víc než u Ženy v kleci. A cesta Carla letadlem mě dovedla k záchvatu smíchu. Autor používá ten humor jemně, skrytě mezi řádky. Líbí se mi to prolínání minulosti a současnosti.
Tyhle knihy jsou už z principu čtivé, člověk prahne po rozuzlení. Četlo se mi dobře, špatně se od ní odtrhávalo i přesto, že chybí jakákoli záhadnost vraždy. Závěr mě zrovna neohromil, takže ve výsledku slušná severská detektivka, co se lehce čte.
Štítky knihy
detektivní a krimi romány zfilmováno dánská literatura tajemství internát severské krimi dánské detektivkyAutorovy další knížky
| 2012 |  Vzkaz v láhvi |
| 2012 | Žena v kleci |
| 2013 | Složka 64 |
| 2012 | Zabijáci |
| 2015 | Nesmírný |
Ještě v první třetině knihy jsem se trochu ztrácela, moc jmen, moc osob... ovšem poté děj nabral nevídaný sráz a konec byl z mého pohledu hodně nečekaný. Autora ovšem musím pochválit za nevšední popis hlavní hrdinky Kimmie.. byla jako ztělesnění dvou protichůdných osob v jedné (dobro - zlo). Doporučuji.