Případy pro poručíka Slídila
Marcel Deli
Poručík Slídil, hlavní hrdina detektivní povídkové knihy Marcela Deliho, by se mohl jmenovat Břídil a nikomu by to nepřišlo divné. Je to totiž trouba k pohledání. I když má občas i lepší chvilky, vyšetřovací metody, úsudek a důvtip tohoto kriminalisty jsou jedním slovem katastrofální. A když k tomu připočtete dobu, v níž se jeho příběhy odehrávají – osmdesátá léta –, vyjde vám, že v knížce obsahující sedm případů nebude o humorné situace nouze. Ale nenechte se mýlit: poručík Slídil bere svou práci stejně vážně, jako vážně bere jeho nadřízený major Vomáčka službu socialistické vlasti. A stejně vážně bere své spisovatelské řemeslo autor tohoto svěžího díla, Děčíňan Marcel Deli, který děj povídek umístil do svého rodného města. Zná ho dobře a zrovna tak si moc dobře pamatuje i na dobu, v níž poručík Slídil získává své první kriminalistické zkušenosti. S mistrnou bravurou rozehrává příběhy, jejich hrdiny nechává vymáchat se ve vlastní hlouposti a nakonec každou povídku výborně vypointuje. Při čtení Případů pro poručíka Slídila se zkrátka nudit nebudete, a pokud máte rádi džentlmenský humor, budete se dokonce bavit.... celý text
Přidat komentář
Určitě nečekejte závratnou detektivku, ale smutné vyprávění ze smutné doby. Jen doufám, že kriminalistické metody se od té doby posunuly k lepšímu a u kriminálky pracují sofistikovanější pracanti než Vomáčka se Slídilem. Já se při čtení bavila a byla jsem ráda, že ty doby jsou už pryč.
Jako starej androš, kterej si výslechů užil až až, tady prohlašuji, že tahle knížka je k těm rudejm fízlům ještě hodně mírná. Pokud si někdo myslí, že se v ní přehání, rád mu popíšu praktiky stylu: Nejdřív mlátím, a až potom se ptám.
Pro někoho blbina. Pro jiného sranda a pro mě legrace, při které mi občas přeběhl mráz po zádech.
Vtipně a čtivě napsané. Pravda, nemusí to být pro každého jeho šálek čaje, ale rozhodně je to velmi originální a já tomu tleskám. Nenapadá mě žádné srovnání s jinou knihou, spíš bych tyto příběhy přirovnal k filmům s Luisem Funésem :-)
Věděla jsem do čeho jdu, tak jsem nebyla ničím překvapená. Není problém si přečíst ukázku a poslechnout ukázku z audioknihy. Styl mi sedl. Je to zkrátka řachanda a nesnaží se to být něčím jiným. Nejvíc se mi líbily povídky Případ zamčeného pokoje, Případ s Bohunkou a Případ s Mikulášem.
A detektivky v tom opravdu nehledejte. :-)
Něco, co by atmosférou mohlo hodně, hodně vzdáleně připomínat druhý díl Škvoreckého "Borůvkovské" série (Konec poručíka Borůvky ) – kdyby ovšem autor dokázal rezignoval na přílišnou prvoplánovost vtipů a obecně se odpoutat od humoru ve stylu "utírat si nos židlí".
Škoda!
Je mi jasné, že se jedná o grotesku – a jak čtu v komentářích, mnozí podobný styl vítají – ale čeho je moc, toho je příliš, a i parodie by měla ctít určité hranice vlastního "parodování" (namátkou třeba "krvavé výslechy v kachlíčkárně" apod.).
Trochu mi vadilo i neustálé opakování leitmotivů (např. všudypřítomná Bohunčina sekaná) – ale daleko víc bych autora vyplísnil za katastrofální nevyváženost obsahové úrovně jednotlivých povídek ; co si budeme namlouvat, poslední dva "megakousky" (Případ zamčeného pokoje a Případ s hazardními hráči – zabírají prakticky třetinu knihy) se prostě nepovedly a pan spisovatel je měl ze sbírky nemilosrdně odstranit, protože byly zjevně napsány pouze proto, "aby toho bylo na celou knížku".
P.S.: Major Vomáčka mi svojí krevní skupinou vzdáleně připomínal legendárního esenbáka z Pelíšků ("Dostali jsme rozkaz zastavit diverzanta, muže s koženou brašnou na zádech.") :-)
Po přečtení nadšených hodnocení jsem se dost na knihu těšil, nicméně mě zklamala. Ne že by to bylo špatné, ale neustále jsem měl pocit, že ta grotesknost a přehánění zachází o malinký chloupek dál, než je potřeba. Působilo to na mě jako nějaký film Zdeňka Trošky.
E-Kniha obsahuje 16 povídek. Tištěná knížka, která je jako bonus k cd s audioknihou, má sedm kousků a audiokniha pět povídek. Za mě musím říct, že bych bral všech šestnáct příběhů i v tištěné formě. Audio v podání J.Plesla je perfektní, ale i tady je škoda, že toho nenatočili víc. Je vidět, že E-Bohém není žádný mamut, ale malé nezávislét nakladatelství, takže v tomhle případě šlo asi i o to na co měli peníze. V každém případě je dobře, že je tu někdo, kdo se nebojí a vydává i nové autory.
Jinak Případy pro poručíka Slídila jsou dobrá zábava. První povídka mi (po pravdě řečeno) sice trochu drhla, ale pak se to rozjede a následuje kolotoč absurdních situací a velmi neortodoxních vyšetřovacích metod. Podle mě je nejlepší povídkou Případ dušičkový, kde jsou úžasné scény na nočním hřbitově a pak Případ zamčeného pokoje. To je vymazlená variace na klasické anglické detektivky odehrávající se v zámcích na blatech, která se ve druhé polovině převrátí v naprostou grotesku. Tahle povídka je i na audioknize a nechápu, jak mohl Plesl tolik postav uhrát! A uhrál je nádherně!
Štítky knihy
detektivní a krimi romány humoristické povídky normalizace (1969-1989)
Část díla
- Docela zpackaný případ
- Případ dušičkový
- Případ odcizeného veteránu
- Případ předvánoční
- Případ s Bohunkou
Autorovy další knížky
2014 | Husákovy děti aneb Mistrovství světa ve lhaní |
2016 | Husákovy děti / Hřbitov prasátek |
2014 | Hřbitov prasátek |
2014 | Případy pro poručíka Slídila |
2015 | Kruh profesora Krakowského a jiné příšerné povídky |
Výstižné a současně humorné, i když někde i tak trochu na husí kůži. Za obzvláště vydařené považuji Případ dušičkový vzhledem k povedeným scénám na nočním hřbitově. I Případ zamčeného pokoje není až tak marný, ostatní bych ohodnotil jako slušný průměr.