Nepřátelské převzetí
Shane Kuhn
https://www.databazeknih.cz/img/books/26_/264839/bmid_nepratelske-prevzeti-l95-264839.jpg
4
41
41
Příručka stážisty série
< 2. díl
Zabiják John Lago, autor Příručky stážisty, je zpět – a tentokrát jako šéf John, bývalý špičkový zaměstnanec Lidských zdrojů, a. s. – agentury, která trénuje mladé nájemné vrahy a posílá je v převlečení za stážisty infiltrovat se do velkých korporací – si nedávno udělal volno, aby se mohl věnovat novému koníčku: hledání Alice, bývalé milenky a zároveň smrtelné protivnice. Jenže když ji konečně najde, místo aby jí provrtal hlavu kulkou, nasadí jí při bombastickém obřadu svatební prsten. Pan a paní Lagovi se rozhodnou spolu žít i pracovat. Uskuteční nepřátelské převzetí Lidských zdrojů, a. s., a jejich akcie rostou do nebes, dokud jim rozdílný pohled na vedení firmy nepřivodí ošklivý rozchod. Když John dostane padáka z ložnice i z rady představenstva, nezbývá mu než vrátit se na kancelářské bitevní pole a čelit nejnebezpečnějšímu nepříteli, s jakým měl kdy co do činění – své ženě.... celý text
Dobrodružné Thrillery
Vydáno: 2016 , Knižní klubOriginální název:
Hostile Takeover, 2015
více info...
Přidat komentář
Příběh se mi velmi špatně četl, nemohla jsem se do toho začíst, ale asi to bude tím, že jsem právě přišla na to, že je to druhý díl :D
Každopádně ač nerada, protože ráda dávám knihám šanci, první díl si nepřečtu. :(
Já vám nevím. Ještě tak dvacet stran před koncem jsem byla na beton přesvědčená, že dám o hvězdičku víc než prvnímu dílu, protože tentokrát jsem četla s opravdu velkou chutí. POZOR asi si teď trochu zaspojleruju - tahle variace na Mr. a Mrs. Smithovi mě totiž bavila mnohem víc než ta Wanted(ovská) pointa na konci prvního dílu - kdo by nemiloval tu fintu jak otrávit manžela při něčem tak prostoduchém jako je vyplňování formuláře, o milostném likvidování všemožných zařízení hotelů apod. nemluvě.
Ale. Ano opravdu teď přijde ale. (nečekali jste to co?:-) Na samém konci mi totiž díky jedné téměř nepodstatné větě došlo (vlastně k tomu stačilo jedno jediné jméno - Edgar J. Hoover), že celou tu dobu jsem vlastně obětí toho naprosto Pitomého americko-patetického Patriotismu na různé téma od začátku až do konce.
Né vážně - ale shodit téměř všechny ty objednané vraždy jen na to, že milí zlatí šéfové škodí drahé skvělé Americe - ať už prodejem zbraní, drog nebo vládních tajemství mi přišlo jako omluva za něco, co by se v knize o nájemném vrahovi vlastně vůbec omlouvat nemělo - neomluvitelně slabé. (ta zmínka o sběru osobních informací ještě z dob Edgara J. Hoovera to prostě a jednoduše zabila)
Takže bohužel zůstávám za dvou hvězdičkách.
Historky společných zakázek pobaví stejně jako v prvním díle, ale to je tak vše. Ona nesympatická postava z úvodní knihy je zpět, a dokonce se kolem ní točí hlavní dějová linka. Velkolepé vyústění tohoto dílu je v podstatě k nasrání a chybí mi tam nějaká doprovodná novela nakonec.
Nejdřív jsem měla problém se začíst a kvůli té trubce Alici jsem myslela, že s tím snad seknu. Ale vydržela jsem kvůli Johnovi a dobře jsem udělala. Šílená jízda plná akčních scén, provrtávajících kulek, stříkání krve a pro mě trochu nepochopitelného létání po střechách :D Konec sice jak z červené knihovny, ale stejně jsem za něj byla ráda a jelikož jsou oba nesmrtelní, tak budou žít věčně :D
Tahle dvojka mě tedy bavila mnohem víc než Příručka stážisty. Sice akčních scén bylo opravdu hodně (a hodně přitažených za vlasy), více jsem ocenila komplikovaný děj a neočekávané zvraty. A u thrilleru mě hodně překvapil konec jak z červené knihovny. Což mi přišlo hodně směšné, na to jak autor představuje hlavní postavy jako super drsné zabijáky se super schopnostmi, kteří dokážou úplně všechno.
Ani druhý díl mě nezklamal. Příběh má opět spád, napětí a nechybí ani velké finále. Moc jsem se při čtení bavil. Už se těším na třetí pokračování, které autor slibuje v poděkování. :-)
Opět skvělé! Kuhna to evidentně bavilo psát, protože celá kniha je jedna velká šílená jízda plná střílení, humoru, hlášek a překvapení. Thriller podle mého gusta! A ta obálka je geniální... :)
Nemám zkušenost s předchozím dílem, ale už po pár stránkách musím říci, že Nepřátelské Převzetí mě dostalo dosti osobitým a peprným stylem psaní, drsným humorem a stejně jako postavami. Tuto knihu lze popsat jako literární verzi Pán a Paní Smithovy se vším, co k tomu patří: silné hlášky, nekorektní humor, stejně tak brutální akci budící nadšení a pobavení. Kniha byla i jistým průvodcem myslí profesionálních nájemných asasínů a strukturou jejich společnosti, čímž mi to připomínalo knižní sérii Falzifikátoři od Antoina Bella.
Co si budeme povídat, John Lago je správným typem antihrdiny. Kniha nám přibližuje jeho osobitý styl a šarm formou osobního vyprávění ve výslechové místnosti FBI, čímž se u čtenáře dostavuje něco podobného stokholmskemu syndromu. Nebýt toho, jak se pokoušel "rozvést" (chápej zabít) se svou ženou, obdivovali bychom zřejmě jeho práci z jiného pohledu. To, jak se pokoušel dostat na kobylku své milované ženušce a ona pro změnu zase jemu, bylo to nejlepší, co kniha nabízela. To bylo ovšem nic v porovnání se samotným koncem, který byl absorum bombastický, vtipný, plný vůně střelného prachu a nečekaného odhalení. Tato kniha je zkrátka jeden velký drogový trip, který výšňupnete na jedno posezení.