Příšerné příběhy strýce Montaguea
Chris Priestley
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/535739/bmid_priserne-pribehy-stryce-montaguea-660ff787e23be.jpg
4
397
397
Příšerné příběhy série
1. díl >
Soumrak padá, mlha houstne, vítr kvílí ve větvích Nastal ten správný čas navštívit strýčka Montaguea. Strýc Montague žije v rozlehlém ponurém domě, jen se svým sluhou Franzem, kterého nikdy nikdo neviděl. Přestože cesta do jeho sídla vede přes tajuplný les plný zvláštních šepotů a zvuků, Edgar ho navštěvuje moc rád. Strýc Montague zná totiž spoustu strašidelných příběhů, které se přihodily dětem jako on. Jenže s každou novou historkou Edgarův neklid roste. Ve vzduchu visí cosi zlověstného. Domem se nese podivné praskání a kroky, zahrada se noří do mlhy studené jako hrob. Od koho strýc Montague slyšel všechny ty hrůzostrašné příběhy a jak se do jeho domu dostaly předměty, které v jeho příbězích sehrály tak neblahou roli? Strýcova minulost je možná mnohem temnější, než by si Edgar dokázal vůbec představit... ... nenechte se zmýlit, tyhle příběhy nejsou pro žádné strašpytlíky ...... celý text
Literatura světová Horory Pro děti a mládež
Vydáno:
2018
,
Tympanum
Originální název:
Uncle Montague´s Tales of Terror, 2008
Interpreti: Jan Vondráček , Viktor Kuzník
více info...
Přidat komentář
Super knížka! Nevěděla jsem, co od ní čekat, ale postupně mi to začínalo být úplně jasné! :)) Pochmurnou atmosféru, dodávající ještě pochmurnějšímu ději tu správnou šťávu, jednoduché, ale zábavné, líbivé a někdy i docela děsivé příběhy a postavy obestřené rouškou velkého tajemství. Četla se moc pěkně a každý příběh měl prostě něco do sebe. Některé mi možná přišly trošku nechutné...ale tak snad nejsem z cukru, ne?? :DDD
Myslím si, že každé děcko i puberťáka zaujme, ale zalíbení v ní můžou najít i dospělí :)))
Určitě doporučuju!! :))
Ani málo ani příliš, tak akorát strašidelné. Moc se mi knížka libíla, bála jsem se, aby nebyla moc děsivá, ale bylo to tak akorát a k tomu aby atmosféra byla strašidelná autor ani nepotřeboval žádné šilené hororové příběhy. Tím jak psal, krásně získal tu atmosféru co potřeboval. Příběhy byli zajímavé, poutové, postavy moc dobře vystavěné a jak se to prolínalo s domem strýce Montaguem a Edgarem, to bylo bezvadné. Já opravdu horory nemám ráda, ale tahle dávka strašidelnosti se mi moc líbila.
Super kniha, jak uz tu bylo receno, ze zacatku nic moc, ale pote se to rozjede. Pribeh, ktery me dostal se jmenuje Stezka. Prijemne ctivo :-)
Začátek tomu vůbec nenapovídal, ale knížka mě dostala... hororový nádech každého příběhu mě nutil se zatajeným dechem číst dál a dál, dokud nebyla kniha přečtená.... Myslím, že toto dílko ocení malí i velcí..
Musím povedať a vlastne sa najprv priznať, že ma dostala hlavne obálka knihy pripomínajúca mi Tima Burtona. No nakoniec som si po prečítaní obľúbil aj samotné príbehy a teda už mám v hľadáčiku aj ďalšie knižky tohto autora, ktorý ostáva verný tejto (pre mňa osobne Timovsko-Burtonovskej) vlne :).
Jedna z nejlepších knih se strašidelnou až hororovou tématikou. U některých povídech se opravdu zatají dech a proto se těším, až přečtu další podobnou knížku :D
Zdá se mi, že originální název knihy, Uncle Montague´s Tales of Terror je výstižnější než Příšerné příběhy strýce Montaguea, protože vyprávění strýčka mi nepřišlo ani tak příšerné jako děsivé. I přesto nebo spíš právě přesto jsem se od knihy nemohla odtrhnout a musela číst dál.
Přiznám se, že z některých povídek mi běhal mráz po zádech, což nemůžu připisovat své bujné představivosti, ale především autorovi, který větu po větě odkrývá děsivá tajemství.
A i když jsem se občas bála, určitě si přeštu pokračování. Už se těším jak se budu bát.
Nejspíš první strašidelná kniha pro děti, kterou jsem četla... Právě motiv, téma a obsah této knihy mě lákají k přečtení dalších a podobných děl
O ho ho hó... velmi zdařilá záležitost, která je přímo rozkošně pochmurná až zlověstná, neutěšená až bezútěšná, nevlídná až skličující. Ocitnete se v blíže nespecifikované viktoriánské době, v deprimujícím až depresivním sídle výstředního až podivínského strýce. Obloha je věčně šedá, servírovaný čaj studený, komorník nepopsatelně strašlivý a děsivé tragédie číhají za každým rohem.
Jednotlivé povídky jsou přímočaré jak carská železnice a i nepatrně zkušeného čtenáře nejspíš ničím nepřekvapí. Jsou však velmi hezky propojeny ústředním motivem strýce a celá knížka tak působí až neúprosně konzistentně. Autorův styl je mile depresivní, velmi čtivý, podmanivý, silně atmosférický, přitom však jednoduchý a srozumitelný. Jak už bylo řečeno, v textu prakticky nejsou žádné explicitní záležitosti, jak by to ostatně u dobrého horroru mělo být. Dítě/dorost nadchne, dospělého potěší jako relax - zejména za nevlídného podzimního počasí v teple útulného domova se sklenkou něčeho výhřevnějšího.
Celek dotváří naprosto vynikající ilustrace, kvalitní vazba s textilní záložkou (Argo, 2011, první vyd.) a povedený přebal s parciálním lakem.
Dobré to bylo.
Soubor tajemných (spíše duchařských) povídek pro starší děti i dospělé. Celá kniha je prodchnuta úžasnou pochmurnou a mrazivou atmosférou a přestože zde nenajdete žádné prvoplánové násilí, zombie ani upíry, bude vám běhat mráz po zádech. Oceňuji nápaditou formu vyprávění - příběhy vypráví strýc svému synovci, který je u něj právě na návštěvě, a knihu ukončuje vysvětlující a doplňující příběh, týkající se přímo strýce. Velmi pěkné jsou i působivé ilustrace, které skvěle dotvářejí tajemnou atmosféru knihy, pozitivně hodnotím také kvalitní technické a výtvarné zpracování knihy. Jen doporučuji nečíst v noci ve velkých opuštěných domech.
Štítky knihy
Část díla
Autorovy další knížky
| 2011 |  Příšerné příběhy strýce Montaguea |
| 2015 | Příšerné příběhy vánoční |
| 2012 | Příšerné příběhy z temného tunelu |
| 2011 | Příšerné příběhy z Černé lodi |
| 2014 |  Pan Krátur |
Velmi pěkná kniha příběhů s příjemně pochmurnou atmosférou viktoriánských duchařských historek. Potěší i dospělé, pokud ovšem nečekáte, že se budete potit hrůzou. Každá další povídka byla podle mě o něco strašidelnější, často mají příjemně otevřený konec. Přímo slyšíte děti, jak se ptají "a co bylo dál?" a jejich fantazie pracuje na plné obrátky.
Jednoznačně musím vyzdvihnout povídku Zlatý rám - jako jedna z mála měla konec, který jsem nepředvídal a vlastně mě i docela pěkně vyděsila.
Určitě se vrhnu na pokračování.