Přišla z moře
Miloš Urban
https://www.databazeknih.cz/img/books/20_/205366/mid_prisla-z-more-205366.jpg
3
225
225
Jednoho dne se na pláži v jihoanglickém městečku objeví tajemná krásná dívka oděná jen v plavkách, která zjevně vyšla z moře. Je promrzlá, nikoho nepoznává, na nikoho nereaguje. Místní noviny v tom vidí senzační zprávu okurkové sezóny. Mladý novinářský elév z Prahy, který je v Anglii na stáži, má o dívce napsat reportáž. Když dorazí do policejní cely, zdá se, jakoby ho dívka poznávala. Ukáže se však, že tato skutečnost může být životu nebezpečná. Inteligentní román noir jako odpověď současným krvavým krimi thrillerům.... celý text
Přidat komentář
3,5 *.
Urban-prozaik zkompletován. Román Přišla z moře jsem si záměrně nechal nakonec, příliš velká očekávání jsem ze zdejších komentářů i ohlasů známých neměl, o to příjemněji jsem byl nakonec překvapen. Příběh je vlastně celkem střízlivý a docela jsem si užil i nečekaný směr, který kniha nabrala přibližně v poslední třetině či čtvrtině (včetně zdařilého konce). A navíc je to, jako vždy, sympaticky (sebe)ironické. Takže fajn!
Nějak mi nesedla. První kniha od autora, kterou jsem četla. Začátek slibný a pak to nějak řídlo a stávalo se nezajímavým. Jako režisérsky nezvládnutý film. Nebo prostě nechápu autorův záměr, o co šlo. Jako v Sedmikostelí.
Byly věci, které se mi od Urbana líbily víc, ale řekla bych, že je to slušná, velmi poklidná detektivka v pěkných kulisách. Začátek je poutavý, vzhledem ke zkušenosti s autorem jsem čekala tajemnější pokračování, ale nevadilo to, jak to bylo. Jen ten závěr mi přišel takový roztrhaný...
Môj druhý kontakt s tvorbou Urbana dopadol rozpačito. Nemal som žiadne očakávania, len som čítal stále ďalej a čakal čo príde a nič. Asi v tomto je pre mňa problém tejto knihy, že koniec je o ničom. No štýl písania je vážne brilantný. Budem asi musieť zohnať Sedmikostelí, bo to sa mi svojho času páčilo.
Knihu jsem si chtěla přečíst od chvíle, kdy se o ní autor zmínil při své besedě. Dlouho jsem to odkládala a přitom ji pak zhltla jako malinu. Jedná se o velmi oddychové čtení, které mnohé nezaujme, ale své fanoušky si najde. Za mě příjemný průměr na večer.
Jedna z těch Urbanových knih, která se (podobně jako Závěrka) nelíbila snad nikomu, koho znám. A já zas musím říct, že mě (podobně jako Závěrka) prostě bavila. Přestože k dokonalosti má daleko. A tím pochopitelně nemyslím to, že ultrakonzervativní vypravěč a jeho ultrakonzervativní a zpátečnické názory mi někdy dost šly na nervy. Ale literatura tu přece není od toho, abychom souhlasili se vším, co se v ní píše. Přišla z moře se tváří jako klasická anglická detektivka, ale tou není, jak ostatně místy poťouchle Urban ironizuje. Není to ani žádný velký a zásadní román, jde spíš o dobře napsaný, těžko uvěřitelný kratochvilný příběh jednoho českého stážisty v britském bulvárním deníku, jehož denní rutinu naruší dívka ve žlutých plavkách, která se záhadně objevila na pláži... Stážista se do jejího podivného případu zamotá až příliš osobně, a tady začíná příběh plný různého glosování moderní doby a společnosti (to je právě místo, kdy jsem se s knihou názorově opravdu těžce míjel), ale také mnohých inteligentně vtipných postřehů. Není to nejlepší Urbanova kniha, ale pokud bylo jeho cílem napsat falešnou pravou detektivku... chtěl bych říct, že to udělal skvěle, jenže právě finální kapitola, v níž se rozřeší celý případ, je příliš poplatná žánru a poměrně plná klišé a celou knihu kapku shazuje o úroveň dolů, ačkoli úplný závěr dojem zase trochu vylepšuje. Ale i tak jsem se bavil. Celkově jde o příjemné čtení, fakt asi ideální na dovolenou, pokud chcete číst jako oddech něco, co není špatně napsaná kravina. Tohle totiž není.
Docela mi ale vadí, že redakce knihy je poměrně odfláknutá, což bych u Arga nečekal. Do očí tu čtenáře třískne pár překlepů a přebytečných nebo chybějících znaků. O sazbě ani nemluvě - ta je vysloveně ostudně zkažená a plná kiksů, které snad nemůže přehlédnout nikdo. To ovšem není autorův problém, přestože to kazí zážitek ze čtení.
Mám dojem, že si zde pan Urban kompletně dělá legraci. V průběhu knihy, která není detektivka (!), jsem občas měla dojem, že čtu Viewegha, Párala a nebo, dokonce, nějakou Harlequinku - ovšem tu, když tak, postavenou důkladně na hlavu. Následuje spoiler.
Hlavní hrdina, který ob tu chvíli a aby se nezapomnělo poukazuje na své češství, ačkoli ono zdánlivě pro příběh nemá valný význam - se na závěr zachová jako všehoschopná kurva, jen aby se stal někým jiným - tedy Angličanem. Tím okouzlujícím, co ho známe z filmů - bohatým Angličanem z nejlepších kruhů, který sídlí s krásnou ženou ve starobylém domě. Konec spoileru.
Napsané je to ovšem krásně, Páral, Viewegh a tak podobně by to nedokázali, ale co naplat - čekala jsem detektivku, dostala jsem lehkým perem nahozený výsměšný, absurdní příběh, který číst byla tak trochu ztráta času. Tři hvězdy za náramný jazyk a vůbec spisovatelskou zručnost prvotřídní kvality.
Edit: Vzhledem k tomu, že mi kniha ne a nejde z hlavy, musím opravit. Ztráta času to pro mne nebyla, naopak jsem zde získala mnohou novou látku k přemýšlení!
Miloš Urban v celé své kráse. Škoda jisté rozvleklosti a řady odboček, dojem i přes zajímavý námět je jen průměrný.
Jasně, není to Sedmikostelí, Pole a palisáda nebo další z top Urbanovek. Ale zase tak špatná tahle kniha taky není. Napsané je to svižně a nijak mě nerušily ani odbočky od příběhu. A vyloženě jsem si užíval posseidonovské hříčky se Solonem a jeho dcerou. Že by tam nebyly úmyslně, to se mi nechce věřit.
Prostě Urban.
Zklamání, Po atraktivním začátku poklidná anglická suchost. Identita dívky se příliš rychle odhalí a tajemno zmizí.
Docela ctiva kniha a zajímavý příběh, kdy čtenář čeká, jak se to nakonec vyvrbi. Dočká se, ale čekal bych ten závěr minimálně stejně psány jako cely příběh. Text ubíhá hezky až do předposlední kapitoly, která mi tam vůbec nesedla. Par stránek rozjímání a filosofovani o ničem, co naprosto přetržení nit příběhu. Následující kapitola, která shrne veškeré závěry a rozuzleni nepříliš zajímavým způsobem to také nevylepsi. Kdyby se autor držel psaní ve stejném stylu celou dobu, bylo by to fajn, ale takto mi ten konec zkazil cely “požitek” z knihy a degradoval ji. Pokus o závěrečnou pointu to nezachránil.
Stejně tak chvilkova závěrečná proměna hlavního hrdiny mi přišla podivná, přičemž k této od začátku nesmerovali žádné jasné indicie.
Kniha nebyla špatná - dobře se četla, stránky odsýpaly a ani hlavní hrdina mi nevadil. Co mi pak ale přišlo nedodělané (?), že ze záhadné dívky vyplavené na břehu se v jednom momentě stane neovladatelná a rozmazlená ženština. To mi zde úplně nesedlo, stejně pak tak “napínavá” část, která klidně mohla být napínavější, více rozepsaná?
Po dlouhé době další Urbanovka. Začátek zajímavý, místy nudný. Konec podivný...
Tak druhá kniha od Urbana a opět čtivá a vtipná. Když se kouknu kolik (až moc) procent tu dostávají některé šílenosti, tak u téhle knihy nízké hodnocení nechápu. Líbila se mi a určitě budu s Urbanem pokračovat.
Detektivka, která je víc než do půlky čímkoliv, jen ne detektivkou. Hlavní hrdina, u kterého jsem si nebyla jistá, jestli je nebo není sympatický (ne, není, teď už to vím). Závěr, který místo toho aby jinak průměrnou knihu povýšil ať už z hlediska "morálního" nebo literárního, ji spíš šoupnul do lehkého podprůměru. Tři hvězdy za čtivost a za to, jak dokonale protivného hrdinu dokázal autor stvořit se vším, co k tomu patří.
Urban je můj oblíbený autor, toto řadím do kolonky "už se k tomu nevrátím" - není totiž proč. Nikam mě to neposunulo, nic nového to nepřineslo, netušené obzory neukázalo a tak dále. Být Englishy mě nebere.
Knihu jsem vyhrála v soutěži, jinak bych po ní určitě nesáhla. Ale kniha se mi líbila byla velmi čtivá a bavila mě.Nakonec jsem ráda, že se ke mně dostala a mohla jsem si příběh užít a užila jsem si ho skvěle :-)
Autorovy další knížky
| 2001 |  Hastrman |
| 1999 | Sedmikostelí |
| 2008 |  Lord Mord |
| 2005 | Santiniho jazyk |
| 2003 | Stín katedrály |
v roce vydání (2014) jsem knihu četl perspektivou žánru - tradiční anglické detektivky, dnes (2024) mi jako pozoruhodnější interpretační klíč přijde téma - imigrace