Přísně tajný spolek svérázných čarodějek
Sangu Mandanna
Pravidla čarodějek jsou jasná – v zájmu přežití na sebe neupozorňovat, být co nejopatrnější a moc se nedružit ani s ostatními čarodějkami. Protože kde je čarodějek víc, tam šijí s magií všichni čerti. No jo, jenže co dělat, když vás osazenstvo jistého domu prokoukne? Ne, nechce vás upálit ani utopit ve vašem rybníčku s koi kapry. Je to mnohem horší. V tom domě totiž vyrůstají hned tři malé čarodějky. Bez výcviku. A za pár týdnů má dorazit právník, na jehož rozhodnutí závisí osudy všech v domě. A jasně, rozhodně v čarodějky nevěří, a pokud by v ně uvěřil, chtěl by ty monstra smazat z povrchu zemského. A tak Mika sbalí do svého autíčka všechen svůj majetek – včetně toho rybníčku a koi kaprů (magie, co se divíte?) a vyráží na záchranně-vzdělávací misi. Čelit dětem, právníkům, hněvu nejstarší čarodějky v Anglii i zatraceně pohlednému Irovi. Co by se mohlo pokazit?... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2024 , Laser-books (Laser)Originální název:
The Very Secret Society of Irregular Witches, 2022
více info...
Přidat komentář
Být čarodějkou není taková zábava, jak se zdá, spíš to znamená, že jste pořád samy. Mika natáčí videa na youtube a osazenstvo jednoho zvláštního domku pozná, že je čarodějka. Najmou si ji jako učitelku pro tři malé čarodějky, které u nich bydlí, aby se naučily zvládat magii a nezpůsobit ve světě poprask.
Cozy feel-good fantasy romance. Nebo tak něco.
Knížka hned na první pohled zaujme svým vzhledem, který je opravdu nádherný. Bohužel vnitřek knížky je za mě spíše takové nenadchne-neurazí.
Magie je tu jen takový vedlejší prvek, není příliš propracovaná, ale svoji funkci to splní – postavy opravdu čarují. Mika je tedy vlastně takovou chůvou pro tři malé a velmi odlišné holčičky, které byly všechny ale fajn. Název knížky je dost zavádějící, o nijak zvláštní spolek čarodějek tu nejde.
Vyskytuje se tu i romantická linka, která je docela fajn, ale taky snaha o poměrně nesmělou spicy scénu, trochu sprostých slovíček a celé mi to do celého konceptu knížky vůbec nepasovalo. Mělo to zůstat jen v nějaké teoretické rovině.
Čekala jsem něco trochu víc střeštěného a vtipného, tohle je taková pomalu plynoucí oddechovka. Na konci knížky přijde i nějaká zápletka, volbu jejího rozuzlení jsem teda moc nepobrala.
Knížka se zabývá tématem rodiny, i třeba té, kterou si zvolíte sami
Děj se odehrává v listopadu a v prosinci, takže pokud se na knížku chystáte, teď je ten pravý čas se do knížky pustit.
3*/5*
IG: @cotaholkacte
Na knihu jsem se velmi těšila, nalákala mě krásné zpracování, jak obálka, tak ořízka. Když jsem se ke knize dostala, tak jsem ji brzo začala číst.
Ze začátku jsem měla trochu problém se začíst, ale jakmile Mika odjela do Ztraceného domu, tak mě kniha začala více bavit. 0blíbila jsem si ostatní obyvatele domu a byla jsem zvědavá, jak vše dopadne. Bavily mě ty části, kdy se nějakým způsobem kouzlilo, kterých za mě určitě mohlo být víc. Každopádně bych si dala Miky kouzelný čaj, to musí být lahoda.
Celkově se mi kniha četla dobře, stránky mi rychle ubíhaly a na podzim ideální čtení. Příběh je milý, odpočinkový, i nějaká ta romantika se tam najde. Za mě byla kniha fajn, ale příběh nebyl ničím zvlášť výjimečný a asi brzo zapomenu, jak celý příběh dopadl.
Hodnocení: 4*/5*
"Být čarodějkou je něco naprosto mimořádného. Někdy se může stát, že jsme jen divné a jiné než ostatní, ale pravdou je, že jsme úžasné."
Mika - online čarodějka je kupodivu magicky nadaná i ve skutečnosti a míří si to do nového zaměstnání. Bude dohlížet na tři mladé čarodějky a dělat jim tutora. Zní to jednoduše, že? To už je jednodušší přestěhovat jezírko plné koi kaprů! Nebo vyjít s grumpy knihovníkem Jamiem. Skvělou atmosféru uzavírá fenka Kirké a další obyvatelé Mičina nového domova.
Během příběhu předává Mika děvčatům základy ovládání magie a nechá nás nahlédnout i do svých kouzel. Nejvíc se mi líbila část, kdy chytá hvězdný prach a míchá kouzelné čaje. Hned bych si takový čajík přímo na míru dala!
"Když někdo odejde, jediné, co můžeš dělat, je nechat mu otevřené okno, aby se jednoho dne, pokud bude chtít, mohl zase vrátit."
Aby příběh nebyl jen sluníčkový, máme tu i problémy s nepřítomnou Lillian, strašáka v podobě právníka a nejistotami hlavní hrdinky. Pokud chcete strávit skvělý čas s Kirké, čarodějkami, sbírat magické přísady nebo jen zjistit co ukrývá záhon slunečnic ..popadněte tuto knihu a začtete se!
"Být milován a přijímán přesně takovej, jakej jsi - copak to není to, co všichni hledáme?"
I když jsem příběh ke konci obrečela, jsem moc ráda že to celé dopadlo tak, jak to dopadlo. Chápu Miku i její strach se otevřít dalším lidem. Také rozumím strachu ostatních, že by jejich děvčata mohla být ohrožena. Nejvíc mě ale dojala část, kdy si Mika v klidu a narovinu promluví se sobě nejbližší osobou.
"Ty holky jsou naše a my zase jejich. My jsme jejich rodina. Nemůžeme je jen tak nechat odejít."
(SPOILER) Odmyslete si čáry máry (kterých tam bez tak není moc), a dostanete v podstatě obyčejný příběh o chůvě, která se snaží vychovat tři malé holky. Možná je to mnou, ale mě to nepřišlo kouzelné v žádném slova smyslu. Naprosto obyčejné, v klidu plynoucí děj, kde chybělo opravdu dost akce. Knížka má krásnou ořízku, ale příběh už tolik ne. Jako by se autorka snažila zkombinovat čtení pro dospělé (ty vlezlé vulgarismy), a čtení pro náctileté (ta výchova). Ani jedno nedopadlo dobře. Pro mě je to dost zklamání, protože jsem se hodně těšila. Po čarodějnické knize bych tudíž doporučovala ohlídnout se někde jinde.
Vizuálně opravdu krásná knížka, ale dějově za mě strašná nuda. Většinu knihy se jen snaží Mika vychovávat tři malé čarodějky, romantická linka taky nic moc... nepochopila jsem název, protože o partě čarodějek se jen mluví, ale prakticky tam nejsou a ten konec? ten byl takový nelogický a přitažený za vlasy.
Pro mě je ta knížka tak na 3,5 hvězdiček. Je fakt, že vizuálně je dokonalá. Co mi tam vadilo, byly některé výrazy, hlavně dost sprostá slova. Ty mi tam vůbec nepasovaly. A teda pár nelogičností, ale tady to asi nebudu zbytečně pitvat. Jinak je to knížka čtivá a milá.
To byla tak krásná, milá, kouzelná knížka! Hned po přečtení bych klidně začala číst znova. Dovedu si představit i filmové zpracování. Všechny ty postavy byly tak neskutečně milé a laskavé, měla jsem chuť se tam k nim přestěhovat a prožívat jejich příběh.
Dějově dost podobné knize Dům v blankytně modrém moři, která se mi líbila o chlup víc. Tady mi zkrátka něco chybělo ale i tak se mi knížka líbila a můžu doporučit. Feel good fantasy, found family a grumpy/sunshine situation.
Feel good fantasy, která je hrozně milá a příjemná. Z tohohle žánru jsem četla Legendy a latéčka a ty mě teda svou atmosférou pohladily po duši o něco více. Přísně tajný spolek svérázných čarodějek zaujme, kromě názvu, obálkou a ořízkou a také právě přirovnáním k L&L. Jenže v Legendách to všechno tak krásně sedlo, postavy, svět, kavárna, SKOŘICOVÉ ROLKY (ach, jak ja miluju podzim a kynutý pečivo). To, co v Legendách fungovalo, v Čarodějkách trochu drhne. Postavy milé, ale k srdci mi nijak extra nepřirostly. Zato Ztracený dům a jeho přilehlé okolí, tam to sedlo. Možná bych víc rozvedla vedlejší postavy, celé to fungování čarodějek mezi sebou, vsadila bych víc na budování cozy atmosféry. Čekala jsem, že Mika bude hlavně učit ty tři holčičky, jak na kouzla. No, toho jsem se taky moc nedočkala. A pak se zase řešil vztah s knihovníkem. Od feel good fantasy jsem asi po L&L čekala trochu víc.
Je fajn si přečíst takovouhle oddechovku, která má svůj magický nádech. Rozhodně ji můžu doporučit a nejsem z ní ani trochu zklamaná.
Když ji porovnám s Ex na koštěti, kterou jsem četla někdy loni, tak je tahle kniha tak o milion procent lepší.
Tohle byl tak krásný a ňuňatý příběh. Zrovna dneska se mi vážně trefil do nálady. Krásné, laskavé a vtipné čtení, které jsem si nesmírně užila. Celá nalezená rodinka byla skvělá a i Miku jsem si dost oblíbila. A nakonec i Primrózu. ;) Moc se mi to líbilo. Rozuzlení zamotané situace bylo skvělé, nebylo to na sílu, prostě mi to celkově sedlo.
Hvězdička navíc za Kena s Ianem. To byla zlatíčka. No a Jamie na tom má taky svůj podíl. Škoda, že u nás v knihovně jsou samé knihovnice. :D
Čarodějky, neposedná magie, špetka romantiky a nějaké to tajemství, to funguje skoro vždycky. Tady byly navíc tři malé čarodějné cácorky a trochu netradiční, lehce šílená rodinka, díky kterým jsem se u čtení docela bavila. Celkově to byla miloučká knížka, na léto jak dělaná, i když místy byl příběh tak sluníčkový, že mi tam chyběl už jen jednorožec, který prdí duhu.
Toto jo! Dostala jsem na tuto knihu doporučení od prodavačky přímo v obchodě, tak jsem se pro ni od kasy vrátila a rozhodně nelituju. Miluju takové příběhy. Bavil mě humor, kouzlení i nenáročný příběh s nečekaným rozpletením na konci. V knize se nebojí homosexuality a podávají ji tam rozkošným způsobem. To mi přišlo super.
Hlásím se do tábora, jehož tahle knížka okouzlila a psali o ní jako o milé, roztomilé, laskavé, té, která pohladí po duši... Pro mě to byla pohádka pro větší děti a dospělé, čtení, které mi velice přívětivým způsobem zpříjemnilo dovolenou a po kterém bych sáhla znovu, kdybych potřebovala nějaké vlídné čtení...
Anglie, bílá magie, starobylý dům schovaný na pobřeží a ukrytý ve spoustě zeleni, lektvary, čaje, přátelství, láska, knížky Jane Austenové, poznání, že někam patříte a někomu na vás záleží, to byl pro mě dokonalý mix...
Hodnocení: 4,75 * z 5 *
Přiznávám, že do této knihy mi chvíli trvalo se začíst, ale jsem ráda, že jsem vydržela.
Kniha je klasická oddechovka, u které nemusíte přemýšlet.
Za mě každopádně příjemné čtení.
Nedočteno.
Ne a ne, nebetyčná nuda a styl psaní, co mě nebaví. Hezká obálka a ještě hezčí ořízka, ale o obsahu se to bohužel říct nedá. S největší pravděpodobností už nikdy číst nebudu, bohužel.
Roztomilá pohádka s antidiskriminačním přesahem, kterého si skoro nevšimnete. Příběh je to vlídný, laskavý a když už někdo musí být malilinkato zlý, tak ho to samozřejmě trápí. Zajímavé je, že to vůbec není nuda. Od začátku tušíme kudy se bude příběh ubírat, ale vůbec mu to neubírá na čtivosti. Mika je čarodějka a stane se učitelkou tří dětských čarodějek, takže o humorné situace není nouze. Taky je tu zachmuřený knihovník, starší manželský pár a hospodyně. Postav tak akorát, aby příběh pěkně běžel. A abychom zjistili, že každý z nás má moc udělat ten náš svět o malilinkato lepší než je.
Jediná negativní věc na téhle knížce byla ta, že jsem si ji nenechala na podzim. Samotný děj se totiž odehrává právě v tomto ročním období a ve spojitosti s čarodějnickou tématikou, bylinkovými čaji a vřelou rodinnou atmosférou je to kombinace, kterou si prostě chcete na podzim nechat.
Ze začátku jsem přemýšlela, zda mě kniha zvládne svým pomalým a klidným příběhem upoutat. Moje předchozí přečtené příběhy prostě měly spád a drama, což v této knize úplně nečekejte. Je to feel-good román, který pohladí po duši a navodí příjemnou podzimní atmosféru (opět jsem u toho, že to v létě ve 30 C prostě nechcete).
Jsem si jistá, že kniha je tak oblíbená, protože je jednoduchá. Klidná. Milá. Má málo postav, celá se vesměs odehrává na jednom místě a od začátku tušíte, kam bude příběh směřovat, ale i tak si tu pomalou cestu užíváte.
Dávám jí čtyři hvězdičky, šla jsem do příběhu bez nějakých větších očekávání a byla jsem mile překvapená, jak hezky se mi kniha četla. Pár filozofických myšlenek a krásná ořízka už jsou jen takovou třešničkou na dortu.
Bohužel nedočteno, anotace mi přišla zajímavější než pak vyprávění celého příběhu.