Příští
Michael Crichton
Rick Diehl začíná mít problémy. Manželka mu byla nevěrná a jeho firma BioGen by už konečně potřebovala nějaký velký komerční úspěch. Rick doufá, že by jí k němu mohly dopomoci buňky Franka Burneta, jež BioGen vlastní. Frankovo tělo totiž produkovalo silné protirakovinové chemické látky. Ve chvíli, kdy je BioGenu tzv. Burnetova buněčná linie odcizena, se Rick Diehl snaží buňky i za cenu násilí znovu získat – ať už z těla Franka Burneta, či z těla některého z jeho potomků… Josh Winkler, zaměstnanec BioGenu, nechtěně na svém bratrovi vyzkouší účinky tzv. dozrávacího genu. Zdá se, že gen dokáže člověka po všech stránkách napravit, a Josh začíná uvažovat o tom, že by svůj objev zpeněžil. Brzy se však ukáže, že gen nemá jen pozitivní dopady… Zatímco ve svém předchozím románu Říše strachu se Michael Crichton zabýval globálním oteplováním, v thrilleru Příští si vzal na mušku další téma dneška – věnuje se nejrozmanitějším problémům spojeným s bouřlivým rozvojem genetiky. Důrazně poukazuje na absurditu soudního hodnocení genetických otázek, a to hlavně v oblasti patentového práva, kritizuje způsoby financování vědeckého výzkumu a s mrazivou ironií popisuje to, jak se daného tématu bez skrupulí zmocňují nejrozmanitější masová média.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2007 , Knižní klubOriginální název:
Next, 2006
více info...
Přidat komentář
Tak moc chtěl Crichton v tomto románu varovat před genetickou manipulací, až zapomněl na čtivost a děj románu. Je vidět, že si Crichton dokonale problematiku nastudoval, jak u všech svých románů. Ale poskládal tam tolik střípků z genetiky, že to chvílemi působilo jak několik povídek, které se vyvíjí vlastní linií a občas se některá povídka protne s jinou.
Chyběla mi tam ústřední hlavní postava a to na čtivosti dost ubralo. Spousta věcí se tam zmínila, zajímalo mě, jak to mohlo dopadnout, ale zmizelo to.
Být to jiný spisovatel než Crichton, řekl bych si, že po dalších románech tohoto autora už nesáhnu. Ale u Crichtona pouze kriticky hodnotím třemi hvězdami a rád se vrátím k některým jeho starším románům.
Napsat to někdo jiný, než Crichton, tak se to nedá vůbec číst. Takhle to sice čtivé je, ale obsah pokulhává daleko za formou. Což je nešvar, který se u jeho posledních knih bohužel často opakuje.
Docela zajímavá knížka. Hlavně pro mě jako vědce, který dělá s geny. Avšak až s takovýmto využitím jaké bylo popsáno v knize rozhodně nesouhlasím. Knížka je čtivá ale občas mi dělal problém se orientovat v množství postav.
Román o etických i jiných problémech genetických manipulací. Jako obvykle mistrně napsaný příběh. Zvlášť transgenní papoušek Gerard a transgenní šimpanz Dave nutí k zamyšlení.
(2008)
Zajímavé myšlenky o tom, kam až věda může zajít. Občas jsem musela přeskočit pár řádků, protože se kniha opakovala, ale jinak určitě k přečtení doporučuji všem.
Crichton v této knize nabízí, troufnu si říct, docela dobře poučený vhled do vědeckého darebáctví a honu za mamonem. Rozhodně vhodné čtení pro každého, kdo chce vědět, jak skutečně vypadají zvrhlí vědci. A i přes určitou roztříštěnost se to čte velmi dobře.
Takový kaleidoskopický pohled na možnou blízkou budoucnost genetiky. Jakoby se autor nemohl rozhodnout jestli se na problematiku genového inženýrství bude dívat z právního, byznysového, reklamního, etického nebo kdovíjakého dalšího pohledu. Navíc okořeněno detektivní a akční zápletkou. A překvapivě mi ten guláš celkem fungoval a bavil mne.
Jedna kniha mnohých tvárí. Viacero príbehov, ktoré so sebou ani nesúvisia, ale majú trocha spoločné dejovo aj mimo neho. Zo začiatku som mal menší problém dostať sa do knihy, no potom to nabralo na obrátkach. Génové modifikácie zvierat, inovácie v medicíne, rozbor našich predkov a prvých ľudí, ich vývin a mnohé iné technicko-medicínske záležitosti Crichton opisuje svojim nezameniteľným spôsobom. Aj keď to po prvých stránkach nebolo cítiť, nakoniec sa z toho vykľula, aspoň pre mňa, jedna z jeho najlepších kníh.
Přečetl jsem se značným zájmem, i když kniha vyžaduje hodně pozornosti. Některé odstavce se mi však stejně nepovedlo rozkódovat, jsou zřejmě určeny pro někoho s jiným vzděláním. Téma genových manipulací je už určitě za obzorem běžných lidiček, ale doufám, že mluvící lidoopi a jiní transgeni tady ještě příliš nepobíhají - jiných transek však již nyní máme více než dost. Příběh je to zvláštní, místy hodně napínavý a jestli máte zájem o to, kam se to všechno do budoucnosti hrne, můžete se i pobavit - ovšem se zamrzlým úsměvem na rtech.
Slabšie dielo Crichtona. Problém je vo veľmi veľkom množstve postáv ktoré sa každú chvíľku striedajú, do toho kvantum správ mimo text. Rôzne novinové ústrižky a vstupy veľmi rušia príbeh ktorý sa rozpadá a stráca sa jeho nosná línia. Crichtona mám rád aj kvôli tomu,že sa vždy niečo nové dozviem a pre jeho schopnosť pútavo rozprávať príbeh. Nové som sa dozvedel to áno ale dej viazol a bolo to mätúce takže celkový dojem z knihy je slabý. Nie je to však zlá kniha a je v nej kopec zaujímavého pre ľudí ktorí sa zaujímajú o všetko čo súvisí s genetickým výskumom a kšeftami okolo toho.
Další z Crichtonových zdvižených ukazováčků, tentokrát z oblasti genetického inženýrství a zneužití v transgenových mutacích. Na můj vkus zbytečně moc postav, čekal jsem, že se těch několik linií více protkne a hlavně jsem nečekal, že dostanu až tolik bizarních zvířecích výtvorů. Přesto je to zajímavá, aktuální problematika, popsaná jedním z těch nejlepších autorů v žánru a čtenář se musí pozastavit nad možnými aspekty právního hlediska vlastnictví vlastních tkání, protože lidská nenasytnost je nekonečná - 70 %
Dobrý. A to bývala a snad ještě stále je trojka. Crichton vždy musí nastudovat spousty materiálu a pak se teprve může pustit do psaní. Klobouk dolů. Další jeho kniha, která se hemží odbornými výrazy, z nich o většině z nich už v životě neuslyším. Ale to vůbec nevadí, je to spousta nových informací, které bych s největší pravděpodobností nikdy nehledal a je příjemné a jednoduché naservírovat si je Crichtonem až pod nos. Spousta postav a dějových linek může někoho zmást, ale na druhou stranu je to potřebné pro lepší pochopení příběhu, v tomto případě spíše problému. A pokud si v postavách nejsem zcela jistý nebo se přímo ztratím, stačí nalistovat pár stránek zpět.
Proč tedy jen tři hvězdičky? Protože je to Crichton a já ho nikdy neumím přečíst jedním dechem. Tedy čtení balancující na hraně mezi zábavou a dřinou. Já se chci spíše bavit. A taky možná to téma, kdy si nejsem moc jistý, zda se jedná o sci-fi nebo americkou realitu. A přiznávám, já ty amíky moc nemusím...
Z pohledu biologa relativně přesné, ale přesto nesnesitelně iritující. Takové "co by kdyby" se každý ve výzkumu hnal jen za penězi a neštítil se zneužít čehokoli.
Velmi dobrý styl psaní. Vše je vymyšleno do posledních detailů. Nicméně mi přišlo, že tam bylo popisováno moc postav, které vlastně neměli moc velký význam, i když v celkovém pohledu asi měli roli detailního představení společnosti.
Jelikož to byla moje první kniha od Crichtona, tak jsem byla potěšena čtivostí s jakou píše. A nejspíš se s radostí pustím do některých jeho dalších knih.
Když jsem se zorientovala ve všech těch jménech, tak mě to chytlo. Chvílemi bylo obtížné rozlišit, kde autor čerpá z reality a kde už je to fikce - ale to mám ráda. Rozhodně celé téma i závěr, který z knihy vyplynul, je hodně k zamyšlení. Ale možná jsem od toho konce čekala něco... víc, nevím, možná akčnějšího nebo překvapivějšího.
Další skvělá kniha od Michaela Crichtona. Opět mě nezklamal. Kniha má opravdu zajímavé a dá se říct i nesmrtelné téma. Toto téma nás nutí zamyslet se nad tím co je v genetice únosné, co je nám prospěšné a co už je za hranou. Vždy mě překvapí jaké si Michael umí vybrat téma a jak se v něm orientuje a vyzná. A co je nejdůležitější jak svými příběhy dokáže zaujmout své čtenáře.
Knihu určitě doporučuji, ale musím uznat, že je tam hodně postav a musíte se na knihu velmi soustředit :oD
Skúsila som, ale nešlo to dočítať, možno je to preto, že som nestíhala to množstvo postáv a príbehov... inak dej bol zaujímavý a určite si to prečítajte, nebuďte jak ja leniví o tom premýšľať ;)
Do ctvrtky se to rozjizdi pozvolna, ale zajimave a pote strhujici dej. Situace a pravni klicky ohledne genetiky vysroubovane skoro do absurdnich vysin. Skoro hrozive ceho se muzeme dockat. Vynikajici pohled na vec.
Autorovy další knížky
| 1993 |  Jurský park |
| 2008 | Kmen Andromeda |
| 1994 | Pojídači mrtvých |
| 1998 | Koule |
| 2006 | Říše strachu |
Tak nějak žádná bomba.
V té spoustě postav jsem měla problém se orientovat a poselství knížky z toho celého vychází poměrně naprázdno a nevyužité.