Přítomnost a budoucnost
Carl Gustav Jung
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/425845/bmid_pritomnost-a-budoucnost-Eqq-425845.jpg
4
17
17
Jungova znepokojivá zpráva o rozpolcenosti světa je současně výzvou k nápravě nežádoucího stavu, jenž dnes stejně jako v době vzniku této knihy představuje nebezpečí pro zdraví a život jednotlivého člověka i lidstva jako celku. A na jednotlivého člověka, na skutečného nositele života a kultury se Jung obrací, když upozorňuje na fatální nedostatek sebepoznání – na podceňování a nerespektování nevědomých sil, které výrazným způsobem škodlivě i blahodárně ovlivňují všechny aspekty života. Na každém jednotlivci, na jeho schopnosti a ochotě k sebepoznání záleží: na osudu, blahu i bolesti jednotlivého člověka, oné nekonečně malé jednotky, na které závisí svět, oné individuální bytosti, ve které – chápeme-li správně smysl křesťanské zvěsti a poselství – hledá svůj cíl dokonce i Bůh.... celý text
Psychologie a pedagogika
Vydáno: 2019 , Nadační fond HolarOriginální název:
Gegenwart und Zukunft, 1957
více info...
Přidat komentář
Kdyby to šlo, dala bych čtyři a půl hvězdičky, znám od autora i inspirativnější kousky.
Dílo vysvětluje, že svět je takový, jací jsou lidé. Chceme-li lepší svět, musíme se zlepšit: každý zlepší sám sebe. Nikoho jiného totiž zlepšit nemůže. K
Každý sám za sebe pro sebe a pro všechny.
Nadčasové. Jung to psal v roce 1957, já četla 2020 a pořád to platí. Moc se mi líbilo jeho označení státu: abstraktní princip řádu :-D. A vůbec tam dává státu pěkně na pr.el. A-nar-chie! A-nar-chie!
Autorovy další knížky
| 2010 |  Červená kniha |
| 1994 | Duše moderního člověka |
| 2017 | Člověk a jeho symboly |
| 1995 | Člověk a duše |
| 1993 | Analytická psychologie: Její teorie a praxe |
Nadčasové zamyšlení se nad vývojem lidstva, společnosti i jednotlivce. V některých pasážích mě fascinovalo, jak dobře zapadají do současného dění a současných (ne)vyřčených otázek.
"Otázka lidských vztahů a vnitřní soudržnosti naší společnosti je naléhavá vzhledem k atomizaci masového člověka, který je jen stlačován dohromady a jehož osobní vztahy jsou podkopávány všeobecně rozšířenou nedůvěrou. Tam, kde se uplatňuje právní nejistota, kde vládne policejní sledování a teror, propadají lidé osamocenosti, což je však účelem a záměrem diktátorského státu, neboť ten se zakládá na co možná největším nakupení bezmocných sociálních jednotek. (...) Je proto v nejvyšším zájmu svobodné společnosti, jestliže se z psychologického hlediska stará o otázku lidského vztahu, poněvadž na něm spočívá její vlastní soudržnost a tím i její síla. Tam, kde přestává láska, tam začínají moc, znásilňování a teror."