Pro každého nebe

20.08.2024

Nadčasové příběhy paní Legátové, která si mě zcela a úplně už dávno získala svým kultivovaným jazykovým projevem, zkoumají a dokonale propírají lidské charaktery.
Autorka si s námi, lidmi, rozhodně nebere servítky, v krátkých dialozích s geniálními pointami zjistíte hodně o člověku – o jeho morálních dilematech /Sestra/, o jeho sobeckosti a snaze ze všeho se vylhat, obelhávaje tak především a nejvíc jen sama sebe /Pro každého nebe/, o jeho neetických pokusech a manipulacích se samotnou podstatou života /Superkočka/, o jeho morálce ve vztahu k nebývalému technickému pokroku /Třetí planeta/, nebo, v neposlední řadě, o jeho směšné snaze, dobýt, podrobit si svět!
Inteligentní a opravdu pořádně, do hloubky provedená, reflexe lidské povahy je spojovacím článkem všech příběhů – ve své podstatě jde o jednoduché zamyšlení, nad tím, co to znamená „být slušným člověkem“!

Zkoumat přirozenost člověka tak můžete, jak v mezní situaci /Sestra, Ta vteřina, Pro každého nebe, Superkočka i Třetí planeta/, tak v utopickém prostředí, plném ideálů a uměle vytvořených ideálních podmínek /Ostrov slušných lidí/ …
Povídek je osm … 8 aspektů lidské povahy, 8 kontextů, 8 extrémních situací … v nichž se člověk sebepoznává, sebeuvědomuje si své slabiny, nedostatky, své morální poklesky, … a konfrontuje ideál s tvrdou realitou!

„Copak jsem v nebi?“
„Ano.“
„Jak to, že zrovna v nebi?“
„Nebe je pro každého. Ovšem – pokud se ho dobrovolně nevzdá.“
„Když se ho vzdám, co pak?“
„Pak budete v pekle.“
… „Člověče … tyhle pojmy jsou sakramentsky staré a překonané.“
„Staré ano. Překonané ne.“

08.11.2021

Tak takovéto povídky psané formou dialogu jsem ještě nečetl. Díky nadčasovému vyznění a poučení pro čtenáře je kniha určená pro každou generaci. A to zhuštění je jen ku prospěchu věci, protože se více pracuje s charakteristikou postav.

31.03.2021

Dokonalé. Tyto dialogy připomínají spíš povídky ve formě scénářů pro 2–4 herce. Tím, že tu chybí jakákoli popisná „omáčka“, působí silně zhuštěně, (úplně se vidíte, jak máte ucho přilepené na rádiu :), za každou replikou tušíte celý příběh, který postavu dovedl právě k této jedné větě/slovu. (následuje trochu SPOJLERU)

● SESTRA a TA VTEŘINA jsou z doby fašistické okupace a neobsahují žádné režijní poznámky, takže nevíte, v jakém rozpoložení je co vyřčeno. Texty tak působí jaksi úsečně, což jim dodává zvláštní atmosféru.
● PRO KAŽDÉHO NEBE je příběhem sobeckého papaláše, který se po autonehodě dostane do „nebe“, kde už ovšem nemůže nikoho obelhávat. Ani sebe. Není to ale žádná agitka ani politická satira jak by se mohlo zdát, ale v podstatě velice inteligentní zamyšlení na téma svědomí. Autorka využívá reálie své doby jako srozumitelné zkratky, díky nimž tehdejší posluchač rychle pochopil, oč tu běží. Díky nim ale příběh trochu postrádá nadčasovost, což jsem mu pro jeho jiné kvality ráda odpustila.
● SUPERKOČKA je kočkoidní „člověk“, vysoce inteligentní výsledek genové manipulace, jenž nyní ve výzkumném ústavu zahajuje nový experiment na nových pokusných „zvířatech“ – kterými tentokrát mají být vědci, kteří zde dosud prováděli své pokusy na kočkách, psech a krysách. Role se ale nyní obrátily…
● TŘETÍ PLANETA je rozhovorem člověka, který nezáměrně přistál na neznámé planetě, a místního „mezičlověka“, který jej má co nejvíc prozkoumat. Tento sci-fi příběh přivádí k zamyšlení nad rychlostí technického rozvoje a morálními vlastnostmi lidí.
● ZAJATEC je rozhovorem zajatého barbarského chlapce a římského vojáka, který jej chce dovést do tábora a předat svému veliteli. Setkávají se tu dva světy – svět domorodých „primitivů“ žijících v souladu s přírodou a sebevědomých římských světovládců.
● TRIUMF RAZUMOVA je mikropříběh tak přelíbezně ruský, že by ho snad ani Rus nemohl napsat ruštěji – všechny ty zdrobněliny a metafory, jednání postav a celková atmosféra je prostě dokonalá :). Razumova navštíví jeho manželka s žádostí, aby vyřešil zapeklitou situaci: jejího milence čeká souboj, v kterém bude zcela jistě zabit. Razumov je ale moudrý muž a rozuzlení nemůže na vaší tváři nevyloudit úsměv.
● OSTROV SLUŠNÝCH LIDÍ je nádherný příběh o ostrově, kde žijí jen slušní lidé, a my se postupně dozvídáme, jak toho dosáhli. Příběh mistrovsky graduje až k milé pointě.

Naprosto úchvatné hry - dialogy. Byla jsem paf s každou další, říkala jsem si, že už mě nic nepřekvapí - a ona další hra zase skvělá. Nadčasové, k zamyšlení, k zastydění... překvapivé konce, stručné a přesto hutné rozhovory. Doporučuji!

01.01.2016

Velice zajímavé, tuto knihu by si měl každý přečíst a zamyslet se nad jeho obsahem.