Pro moje srdce vězněné
Charles D´Orléans
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/48048/pro-moje-srdce-veznene-48048.jpg
4
9
9
Nesmrtelná francouzská poezie. Charles d’Orléans (1394–1465) byl nazýván „posledním truvérem“. Jeho doménou byly balady, ronda a virelai, do nichž ukládal své pocity radosti z krásy, své okouzlení přírodou, svou pokornou lásku k ženě, své vzpomínky na domov a zejména své pocity zadostiučinění a štěstí z přesně vycizelovaných výrazů a půvabných obrazů. Konec svého bohatého života strávil na svém zámku v Blois, kde měl to štěstí, že mohl žít s poezií a v poezii. Pořádal soutěže básnických kolegů na dané téma, kterých se účastnil i jeho mladý kolega Villon, a díky tomu vznikla a byla uchována Villonova balada Já u pramene jsem a žízní hynu. ... celý text
Přidat komentář
Dávná poezie francouzského básníka.
Verše vzpomínkové, smutné, melancholické. Nepřekvapím, když uvedu radost z básní zamilovaných. Bylo jich nemnoho, ale nechyběly.
Básně jsou famózním způsobem přebásněné do češtiny, laskavý přístup překladatele je zde velice silně zastoupen.
Co nejvíce oceňuji je skvělý rým, i když je v mnoha básních předem určující.
Ale tato charakteristika nebolí.
Bolí básníkův smutek, z básní nečiší ani radost, ani bolest. Naopak je tu zastoupen plíživý osten zklamání, nedokonalosti, nářek nad pomíjivostí, snad v některých básních oslava Francie.
I přes určitou nedůvěru k tak staré poezii musím uznat, že je to počin originální a plný tvůrčí invence... Na tak hlubokou propast času, kdyby byl stvořen...
Pro moje srdce vězněné touhou, lítostí, žalem, smutkem, výčitkami, marností ... a hlavně láskou.
Baladické verše, které si zaslouží můj obdiv. Když zjistíte, v kterém století byly napsány, jste překvapeni jejich pravdivostí, která platí dodnes.
Toho mám rád, kdo mě má rád, a jinak ne!
Proto mám klid.
Všechno by mohlo dobré být.
Jen rozum rad vždycky dbát.
Protože Charles d' Orléans ztrávil pětadvacet let v britském zajetí, tak název této sbírky je skutečně trefný. Jeho verše jsou hodny básníka z rodu francouzskýách králů - byl synovcem krále Karla VI. a otcem Ludvíka XII.
Nemohu jinak, než dát jeho veršům nejvyšší hodnocení a věřte, že to neolivnila ,,modrá krev" kolující v jeho žilách. I když tento fakt mě překvapil. Jeho verše nás již obohacují a poutají celých pět století.
Čas starý kabát odložil, utkaný z deště , větru, zimy.
A sluncem tkané krajkoviny přes jasnou tvář si přehodil.
Nesmrtelná francouzská poezie.
Autorovy další knížky
| 1997 |  Mé lásky: z francouzské poezie 15.–20. století |
| 2003 |  Pro moje srdce vězněné |
| 1936 |  Modlitba o pokoj |
| 1931 | Rondeaux |
Krásné, melancholické, poutavé verše vyjadřující pocity srdce.