Problém tří těles
Liou Cch'-sin
https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/379931/bmid_problem-tri-teles-fOW-379931.jpg
4
2021
2021
Vzpomínka na Zemi série
< 1. díl >
Přeloženo z anglického vydání The three-body problem (2014). První díl trilogie s rozmachem Duny a stejnou dávkou akce jako Den nezávislosti. V Říši středu zuří Velká kulturní revoluce a Číňané, kteří nechtějí zůstat pozadu za Sověty a Američany, se v rámci tajného vojenského projektu pokoušejí navázat kontakt s mimozemskými civilizacemi. Třicet let poté začnou na Zemi umírat významní vědci a vznikají sekty, které vybízejí k návratu k přírodě. Objeví se nová počítačová hra pro virtuální realitu, zvláštní, čarovná a znepokojivá, která jako by ani nepocházela z tohoto světa. A pomalu se začíná vyjevovat pravda o tajném projektu z éry Kulturní revoluce.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2018 , HostOriginální název:
三体 (The three-body problem), 2008
více info...
Přidat komentář
Ne každý univerzálně známý fakt si zasluhuje příběh. A ne každej vesnickej elektrikář a lidovej mudrc, co cpe do knihy přehršel technických terminů a očividných pravd jako "život je těžkej" (no shit) by měl vydat knihu. Je tu kapitola s logickými funkcemi, která byla jako Cch'-sinova školka číslicovky. Je to taková matematická onanie. Pokud jste někdy měli číslicovku, víte o co jde (AND, NAND, OR, NOR, XOR), Cch'-sin v podstatě natahuje dlouhou kapitolu vysvětlováním a prodává to jako vlastní příběh, zaplňuje svoji hru postavami z historie (čili učebnice a fiktivní osudy)... všechny tyhly pouťový triky spisovatele na baterky já prostě nežeru. Jeho kniha je spíše než sci-fi, snahou o matematický hlavolam, přecpaný vším, co tu už bylo. Jelikož je autor samozřejmě technik, používá logiku, ale nepřijde mi to ani originální, ani kvalitní, ani kreativní, ani elevující a vědomí rozšiřující, je to perfektním důkazem, proč člověk, co programuje a způsob, jakým přemýšlí, bude vždy postrádat určitou estetiku, styl a glanc, nezbytně nutné pro to stvořit něco jiného a unikátního, jako dobrou literaturu. Znám mnoho takových (a taky znám mnoho spisovatelů, kteří jsou přesným opakem, třeba ironicky zrovna před touhle knihou dočtený Karl Ove Knausgård). Neříkám, že když je člověk technik, nemůže mít estetické kvality. Ale v tomhle případě to má právě onu kostrbatost, je to jak přes šablonu - jako kdyby počítač vygeneroval, jak napsat sci-fi román (což už je taky blízká hudba budoucnosti). Nepřijde mi to jako nic, co v literatuře hledám... a protože jsem čirou náhodou studoval, co autor v určitém bodě vysvětluje a prodává - Cch’-sin jako IT technik je jedna věc, Cch’-sin jako spisovatel, druhá. Fascinuje mě, jak špatný (a marketingem nafouklý) knihy nemají nakladatelé problém vydat a obráceně, jak odvážné lidi, jejichž tvorba vás může posunout, jsou odsouzeni k tomu zemřít zapomenuti, natož vydaní (a pokud vydaní, tak opomenutí po desítky let), s plným šuplíkem, protože okolo nich žijou dementi. Definitivně ne pro mě. Pro mě je to suchý výplod inženýra z Číny, přeplácaný terminologií, která má za úkol nafouknout tuhle knihu jako něco většího, než co to je. Myslím ale, že lidem z autorova oboru by to asi řeklo víc, než mě, protože technický aspekt je u nich posunut dále a estetický níže. Tleskám, že jsem si koupil rovnou celou trilogii.
První půlku knihy jsem četla lehce se sebezapřením, ale závěr knihy to značne vyrovnal. Zajimavé myšlenky o fyzice a našem místě ve vesmíru. Kniha je znatelně psaná čínským autorem a tak né každá narážka a poznámka postav je úplně pochopitelná. Každopádně mám velká očekávání od druhého dílu, ke kterému byl první snad jen jako předkrm.
Za mne VELKÉ ZKLAMÁNÍ! Nejspíš proto, že mu předcházelo VELKÉ OČEKÁVÁNÍ! Chvílemi nečekaně zajímavé a snad i "hluboké", většinou však nudné, skoro bych řekl bezradné, povrchní, tápající… Vlastně jsem s textem bojoval od samého začátku a ani teď, po dočtení, nevím, co si mám o knize myslet. Svrbění "jak to bude dál" přetrvává, ale chuť do dalšího čtení chybí.
Skvělá kniha se střídajícími se hlavními hrdiny. Příběh klade důraz na fyzikální teorie a kosmologii namísto např.akce a zbytečného popisování toho co měl kdo na sobě a jak vypadal :) Ten kdo má rád opravdové sci-fi, tak ho kniha musí nadchnout.
Začátek nic moc, ale pak jsou tam výborné momenty, především sofony a jejich triky. Ke konci to už zas trochu ztrácí dech, ale i tak velmi dobrá kniha.
Netradiční science fiction, ne jen kvůli prostředí, ale i pro charakter vyprávění. A za mě spokojenost, přičemž mluvím coby člověk, který na tvorbu ze zemí vycházejícího slunce hledí s despektem. Čistě proto, že jsem duší přízemní Evropan.
Liou Cch‘-Sin otevírá příběh zeširoka: uprostřed Velké proletářské kulturní revoluce v Číně roku 1967, přes tajný výzkum předpokládaného kontaktu s mimozemskou civilizací, až do doby blíže neurčené současnosti. Vedle tajuplného vyšetřování podivných úmrtí špičkových vědců má tak autor čas seznámit nás se zajímavými podměty k přemýšlení o teoretické fyzice. Osobně mě přitom nejvíce oslovily teze o střelci a farmáři.
Jakmile se však děj přenesl do počítačové hry Tři tělesa, přes všechnu filozofickou zajímavost a nečekaná odhalení jsem se nudil až do konce. Což je hodně dáno mou mizernou fantazii i neochotou přijmout přespříliš sofistikovaný způsob možné invaze. A také tím, že to zásadní se má stát až za 450 let. Snad tedy pokračování bude napínavější.
Hard sci-fi mi nevadí. Mám rád i autory z Číny či Japonska, jen do toho nesmí míchat svoji vnitrostátní politiku a tady se to jakože fakt nepovedlo. Samotná premisa příběhu se táhne jako smrad i když nepopírám, že kniha je i přes technické termíny a různé teze celkem čtivá. Co jí ubírá na síle je prostě absence jakési motivace postav a nakonec i té druhé civilizace. Bavily mě hodně hrátky s historií v rámci virtuální hry, ale autor si z toho udělal jen jakýsi oslí můstek. Nebýt to rozplyzlé do tří knih, vynechat nějaké zbytečnosti a odhodit do koše stranickou legitimaci, udělal by Liou Cch'-sin lépe. Ale to už by pak kniha asi ani vyjít nemohla natožpak, aby opustila ČLR jako jejich stěžejní fantastika. Těžká doba. Na dnešním už tak chabém poli sci-fi nejvíce nadhodnocená kniha, což jí zřejmě výrazně prospělo v tak nekritických ohlasech čtenářské obce.
Nedokážu určit, co je v knize specifické pro čínskou literaturu a co je znakem autorova literárního stylu. Můžu jen říct, že mě tahle zvláštní směska nadchla. Příběh kombinoval neuvěřitelnou imaginaci s hard sci-fi a občas je protknul pasáží, která mi připoměla, že vypravěč patří k jiné civilizaci. Sice ne mimozemské, ale dostatečně odlišné, aby působila cize. Předestřený styl komunikace, v němž se zdánlivě nelogicky střídá ledová strohost a racionalita s emocionálními výbuchy, dává zážitku nový rozměr. Přirovnání k Duně je přehnané, protože tak bohatý a promyšlený svět kniha neobsahuje. V ostatních věcech zvěsti nelhaly. Problém tří těles je opravdu výborný a pekelně čtivý. Á propos, pokud někdo bude tvrdit, že je kniha propagandou Čínské lidové republiky, nevěřte mu. Určitě ji nečetl a nejspíš ji ani neotevřel.
Po dlouhé době první díl trilogie, u které nejen že si koupím ten druhý, ale i se na něj těším :-). Začátkem knihy jsem byl docela nadšený, ke konci se mi zdálo, že už tomu trošičku dochází dech, ale úplný konec mě zase navnadil. Takže hurá do knihkupectví pro další díl.
Mnoho zajímavých námětů, ale velká část knihy se vyžívá v technickém popisu a ve výsledku nudí.
To byl tedy pro mě velký oříšek, takhle s přímo s sci-fi jsem se ještě nesetkala. Trochu jsem se místy ztrácela a první část jsem myslela že to odložím, což by byla škoda. Na konec se mi děj líbil, je dobře promyšlený a nejvíc mě zaujala ta VR. Jsem zvědavá co se z toho vyvrbí dál.
Knize dám 4 hvězdy, protože byla velice čtivá a zajímavá. Neodpustím si ale pár komentářů k tomu, že se jedná o "hard scifi", tj scifi založeném na tvrdé vědě. Je tam hned několik vědeckých nesmyslů. Prvním z nich je amplifikace toho radiového signálu skrze slunce. Nic takového neexistuje. Druhým a pro mne závažnějším je popis těch sophonů ke konci knihy, kdy trisolarané byli schopni rozmotat 11-ti rozměrný proton do jedno, dvoj či trojrozměrné struktury a pak na něj vyleptat integrované obvody, znovu smotat a vytvořit tak počítač, navíc ještě kvantově provázaný s jiným podobným protonem. Chápu že autor se inspiroval strunovou teorií, ale toto je prostě hloupost. Protony se rozmotat nedají ani teď ani nikdy v budoucnosti, jsou složeny z kvarků a gluonů, které popisuje kvantová chromodynamika. Taky celá ta civilizace trisolaranů na mne nepůsobila moc věrohodně. Chápu že autor má rád problém tří těles, ale ten není tak neřešitelný, jak v knize tvrdí. Nemá pouze uzavřená analytická řešení (tj co by bylo možné vyjádřit uzavřeným algebraických vzorcem), ale ten problém je poměrně snadno řešitelný pomocí numerických metod. Navíc na takovém typu planety jako trisolar by se život nikdy nerozvinul. Navíc civilizace trisolaranů až příliš připomíná tu pozemskou. Chtělo by to trochu víc fantasie. Tj. hard-scifi to dle mého není, ale čtivé, dobře napsané a napínavé je to hodně.
Já nevím co si mám myslet. Knížku jsem chtěla několikrát odložit na jindy, ačkoliv vím že už by nikdy žádné jindy nebylo. Ale přinutila jsem se dočíst a možná proto to pro mě bylo utrpení. Mimozemšťané byli neuchopitelní, třeba knížka Xenogenesis: Úsvit, byla krásně napsaná, nechci porovnávat, ale nejde mi nežasnout nad hodnocením a popularitou. No každopádně toto mi nesedlo. A to jsem si knížku odkládala na horší časy až budu trpět, že nemám co číst.
Podobnou knihu jsem ještě nečetl. Autor se v ní často vrací zpět časem. Promíchává zde dvě hlavní postavy i dva různé světy. Je to dobrý námět, který lze hodně rozvést. Autor s tímto rozvedením tématu začal velmi dobře. Působivý je i závěr knihy, je velmi fantasktní, fantas-magorický a skvělý. Určitě co nejdříve přečtu další díly.
SCIFI pro náročné a to doslova. Jsem milovník scifi a chtěl jsem zjistit jakým stylem může napsat scifi čínský autor a nevím co říct. Je to neskutečně propracované, zpočátku opravdu těžké, protože čínská jména se vám pletou a není to sranda, navíc se zde prolíná více dějových linek od linky z minulosti přes současnost až po dějovou linku z jiného světa. Zpočátku jsem byl docela skeptický, ona čínská jména, scifi vlastně nikde a složité čtení vyžadující hodně pozornosti, ale postupně jak jsem se knihou proplétal,zjistil jsem, že kniha mě vtáhla tak moc, že jsem nad ní přemýšlel všude, i mě onen "problém tří těles" nedal spát. Myslím že můžu v klidu říct, že u mě bude aspirovat na jednu z letošních nejlepších mnou čtených knih.
Netřeba dodávat, že díl 2 a 3 koupím hned jak to bude možné. 9,5/10
Už dlouho jsem nečetl tak propracovanou, originální, po celou dobu zábavnou knihu. Navíc v oblasti sci-fi, kterou jsem před řádnými lety opustil a jen sem tam si k ní znovu odskočím. Námět je neskutečně originální a chytlavý, ač na konci prvního dílu člověk nemůže ještě plně posoudit, vypadá vše promyšleně a tak se těším co ukáží další dvě knihy. Jen ta orientace v čínských jménech je někdy zábavně složitá...
Kniha mě velmi zaujala, celkem neznámé prostředí Číny a k tomu fyzika. Přečetl jsem velmi rychle.
Měla jsem trochu obavy, že čínská sci-fi bude pro mě nestravitelná z důvodu užití odlišných literárních způsobů - není tomu tak, knížka dokonce obsahuje vysvětlivky pro lidi neznalé čínských reálií . Zezačátku jsem měla trochu problém si pamatovat jména postav, naštěstí jich není tolik. Jsou to spíše chladně přemýšlející než impulzivní vědci, u kterých nemám pocit že by si jejich prostřednictvím autor prováděl psychohygienu (to je dobré) .
První příběhová rovina se odehrává koncem šedesátých let, kdy vědkyně uvězněná na obří rádiové stanici vyšle signál mimozemské inteligenci..a dostane na ni odpověď. Druhá je o vědci, kterému začne běžet opravdu podivný odpočet do konce jeho života a je tím přinucen přerušit svůj výzkum, přičemž narazí na hru Tři tělesa, která představuje třetí rovinu .
Nemohu to nazvat jinak, než pořádnou a naplňující sci-fi. Princip sofonu mně přijde poněkud neuchopitelný a mám pocit, že tady se autor podřídil spíše fantazii a scéničnosti, než skutečné fyzice. Ostatně ve scénických popisech je autor dobrý, část o destrukci záporákovy lodi nebo různé způsoby zániků civilizace na herní Trisolaris jsou docela dechberoucí a místy až vtipné - například ta dehydratace a rehydratace lidí. Myslela jsem, že po přečtení J.A. Zajdelova díla mě jen tak něco nenadchne (četl autor jeho Limes Inferior? Tři tělesa by se klidně mohla odehrávat šedesát let předtím), ale stalo se - a těším se na přečtení dalšího dílu.
Štítky knihy
Čína čínská literatura politika mimozemské civilizace komunismus hard sci-fi mimozemšťané nanotechnologie sci-fi mimozemská invaze
Autorovy další knížky
| 2017 |  Problém tří těles |
| 2017 | Temný les |
| 2018 | Vzpomínka na Zemi |
| 2020 |  Věk supernovy |
| 2019 |  Kulový blesk |
Je to takové malé Frankensteinovo monstrum - kniha je jako by seskládaná z mnoha různorodých částí. Chvíli neuvěřitelně baví a uchvacuje a náhle se příběh táhne jako žvýkačka na podrážce.
Líbilo se mi propojení vědeckých myšlenek s těmi filozofickými; postupné odhalování různých problémů v těchto sférách.
Každopádně nejzábavnější částí vždy byla hra Tři tělesa.