Problém tří těles
Liou Cch'-sin
https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/379931/bmid_problem-tri-teles-fOW-379931.jpg
4
2019
2019
Vzpomínka na Zemi série
< 1. díl >
Přeloženo z anglického vydání The three-body problem (2014). První díl trilogie s rozmachem Duny a stejnou dávkou akce jako Den nezávislosti. V Říši středu zuří Velká kulturní revoluce a Číňané, kteří nechtějí zůstat pozadu za Sověty a Američany, se v rámci tajného vojenského projektu pokoušejí navázat kontakt s mimozemskými civilizacemi. Třicet let poté začnou na Zemi umírat významní vědci a vznikají sekty, které vybízejí k návratu k přírodě. Objeví se nová počítačová hra pro virtuální realitu, zvláštní, čarovná a znepokojivá, která jako by ani nepocházela z tohoto světa. A pomalu se začíná vyjevovat pravda o tajném projektu z éry Kulturní revoluce.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2018 , HostOriginální název:
三体 (The three-body problem), 2008
více info...
Přidat komentář
Ne, ne a ne. Naivní, laciné, děravé a mimořádně špatně a nezáživně napsané/přeložené (?).
„Stabilita byla jen iluzí.“
Premisa, která stojí na počátku, úplně všeho o čem budete číst, od chování každého jednotlivce, přes chování celé světové společnosti až po nekonečný vesmír a jeho taje a zákonitosti.
Pokud ji přijmete, svět se vám rázem začne před očima nezadržitelně měnit.
Uvidíte lidskou rasu ve své pravé podstatě, jako velmi naivní, bojující ve „válce“, kterou prohrává ještě dřív, než ji vůbec začala, protože jejím největším protivníkem jsou hlavně a především … slabiny samotné lidské civilizace!
Už od prvních stránek na vás tak budou útočit pocity marnosti. Než totiž lidskému světu něco dojde, většinou už není co řešit, stále krok pozadu. Vytvořit pak, nebo i jen představit si, v nestabilním možná přímo chaotickém prostředí, kterým je naše planeta Země a její celosvětový pořádek, fungující systém (čehokoli), je více méně nemožné.
Patová situace! Od které už není daleko k takovým filozofickým otázkám, jako, zda jsou stabilita a řád jen dočasnými jevy v chaotickém proudu vesmíru? … a ty vám nedají spát.
Když vás začnou napadat podobné otázky, když nabydete dojmu, že svět se nezadržitelně mění, získat zpět pocit jistoty není jen tak …
„I kdyby nad námi držel ruku Bůh, nepomohlo by to. Lidé zašli už tak daleko, že jejich modlitby dávno nikdo neposlouchá.“
…
„Přestaňte!“ křikl. „Nemáte nic lepšího na práci? Kde je váš smysl pro zodpovědnost? Nemá-li civilizace budoucnost, k čemu je vám cár světské slávy, o který tu bojujete?“
Čeká na vás velkoryse pojatý a komplikovaný příběh, který reflektuje obecné otázky přežití civilizace, a jde při tom dost hluboko, pohybujíce se (použiju-li vědecký termín, kterými se příběh jen hemží) nejen na makro, ale i mikro úrovni tohoto společensko-vědecko-filozofického fenoménu. Jinak řečeno, prostě nahlíží na problém ze širšího i užšího úhlu pohledu, reflektuje tak otázky přežití … v oblasti konkurenčního boje na úrovni jednotlivce, jednotlivých států i celé civilizace, ukazuje tak na soupeření jednotlivců, národů, společenství, prostě všech proti všem, aby ho pak pojal tak, jak si zaslouží, jako problém celého lidstva.
A protože jsme v Číně, která ve své alternativní historii (dost odrážející tu skutečnou) jede v duchu hesla:
Být prvním, kdo se stará o problémy světa, a posledním, kdo se vzdává jeho zábav!
(ostatně, tenhle způsob uvažování podvědomě vnímáte na každé stránce), pojala tato země tento „boj“ v duchu své revoluční tradice, tedy, svérázně a po svém (to je docela dobré si uvědomit, ještě než se do Problému tří těles pustíte), jsou to totiž právě čínské reálie, s čím se, kromě samotného sf příběhu, budete muset vypořádat.
„Takto víme, že život pramení z obav a smrt z pohodlí a zábav.“
(sbírka rozhovorů učence Mencia s králi své doby, přibližně 4 st. př. n.l.)
Mimochodem, i tohle je Čína … a její společný základní rys myšlení, jako nikdy nemizející kontext!
Pokud se z mikro úrovně jednotlivých postav, národů a světových společenství posunete až na makro úroveň kosmologických záležitostí, začnete se pohybovat v exaktních prostorách vědy, především matematiky a fyziky (určité znalosti těchto oborů vám budou jen ku prospěchu, ale pro opravdu vědecky vzdělané čtenáře možná spíš budou některé premisy obtížněji uvěřitelné). Nahlédnete totiž jejím zorným úhlem především na chování chaotických systémů, abyste prozkoumali citlivost takových systémů na jejich počáteční uspořádání, nebo taky zjistíte něco o nepředvídatelnosti určité periodicity v takových systémech, prostě (více literárně řečeno) dýchnou na vás vzdálenosti tisíců, milionů astronomických jednotek, gravitačních vazeb, nezměrnost oběžných drah, celá ta do nekonečna se vlnící nezměrná hloubka vesmíru.
Nakonec se ale stejně vrátíte! Ještě dál (hlouběji) než jste začali, na mikro úroveň všeho! Na úplný počátek všeho! K Myšlence? K Bohu?
Problém tří těles je příběhem mnohovrstevným, hledajícím stabilitu a řád.
V tom malém měřítku, v chaotickém prostoru naší planety … v chaosu emocí, vztahů, konvencí, tabu a všech těch společenských struktur lidské rasy;
v tom větším měřítku, pak v chaosu vesmírného nekonečna, které možná že bylo, ale taky možná že ne, vytvořeno za nějakým účelem?
Zasaďte tohle všechno do neméně komplikovaného kontextu moderních čínských dějin, východních filozofických systémů a celosvětových náboženských konceptů … výsledkem bude tato 600-ti set stránková knížka, která mi svým rozsahem myšlenek, úvah a námětů na přemýšlení brala dech, ovšem, svou literární úrovní už tolik ne, řekla bych, že právě na příběhu samotném se chaos myšlenek a nápadů projevil nejvíc, skoro bych řekla, že i pro autora samotného byl příběh jako takový, podružnou záležitostí, takže něco mezi 3-4*, přesto se můžete těšit na výbornou sf, hezké až poetické popisy jiných světů, nebo „mrknutí vesmíru“ :-).
Podle mě, naprosto skvostné dílo. Spisovatel je génius na úrovni Issacka Asimova. Vzpomněl jsem si na dílo právě tohoto mistra - Ani sami bohové. Zařadil se mezi elitu tohoto žánru.
Dlouho jsem tuto knihu sháněl (protože přeci nebudu kupovat druhé vydání v brožované podobě, když někde v republice je ještě 1. v pevné, že ) a neustále tak četl, že se jedná o fenomén, Dunu nového věku, apod. Takže jsem pak ke knize přistupoval zbytečně natěšený a s představou akce a mystiky a nových světů a blábláblá.
Po prvních stránkách jsem pochopil, že má očekávání nedostanu, ale stejně jsem se těšil, když knihu znovu otevřu. Autor píše poklidným stylem, příznačným prosté beletrii, ale čtenáře perfektně provádí dějem.Samozřejmě si člověk musí zvyknout, že tam není pan Novák a paní Nováková, ale pan Wang, Ta Š a déle mu trvá než se zorientuje, ale jde to.
Pak mi k úplnému zážitku trochu chybělo vzdělání na MatFyzu, nebo nějaké vysoké škole astronomické, protože bylo pár pasáží, které mi i při důkladném čtení, pak znovupřečtení, pak WTF znovu přečtení, prostě nedávaly smysl, ale ne z důvodu autorova pochybení, ale díky mé nevzdělanosti.
Trochu jsem se lekl prvku digitální hry, přišlo mi to ze začátku jako vykrádačka Endera, ale vše se vysvětlilo a nelze než konstatovat, že první díl pro mě není fenomenální, ale velmi milé nečekané překvapení a doufám, že další díly nepůjdou kvalitou dolů.
Pro mě jedna z knih mého čtenářského roku a dávám 90% takže tady 5/6 hvězd.
Pri čítaní neraz vzniká oveľa väčší - nazvem ho PROBLÉM JEDNÉHO TELESA-rozumej čitateľa- a to, že sa autorovi z nejakého dôvodu stráca príbeh. Liu Cixinovi sa to po veľmi sľubnom úvode stalo niekde v druhej tretine pri opakovaných zdĺhavých výletoch do virtuálnej reality. Jeho myšlienkové experimenty sú síce pekné a je za nimi kus práce, kto však pozná ich teoretické pozadie (tj. zväčša ide o dejiny vedy a filozofiu vedy a vedeckého objavu) nutne naráža na pocit, že autor namiesto budovania silného príbehu pôsobí ako zneuznaný bloger, ktorý ulietava na rozmanitých myšlienkových experimentoch recyklovaných z dejín vedy. A to som fanúšik žánru. Vôbec by som to nespomínal, ak by jeho text miestami nebol len čistým teoretickým pojednaním a príbeh a jeho postavy len jeho plochými funkciami. Keď po stovkách strán fyzikálnych úvah príde na zoznámenie sa s oveľa vyspelejšou civilizáciou, dostaneme len primitívnu formu antropomorfizmu. HA HA.
Pozitívne je, že dodatočne viac doceňujem Reynoldsove diela. Ako bývalý praktizujúci vedec nemá sklon ani potrebu plniť stránky svojimi "hlbokými" úvahami, namiesto toho píše hard sci-fi príbehy, v ktorých zúročuje svoje vedomosti, a nie naopak, ako Liu Cixin, ktorý len mimochodom posúva príbeh, ktorý ho len vyrušuje od úvah, a každá z postáv je len premenná rovnice. Pokračovania sú hádam lepšie. 2.5
Dobrá povídka v posledních kapitolách nastavená nepodařeným románem ve všech předchozích.
Hmm, tak nějak nevím. Námět Tří těles je asi dobrý, ale hezky se mi to nečetlo. Celé to bylo takové ploché, bezemoční, téměř jako vědecké hlášení. Myšlenka inteligentních protonů, stejně jako mnoho dalších témat, mi přišla už za hranou (= komplet vycucaná z prstu). Budu dnes příkladně čínsky přísný a hodnotím třemi pohasínajícími slunci. Do dalších dílů se pravděpodobně nepustím.
Mind fucked. Kniha o mimozemšťanech napsaná mimozemšťanem.
Autor je Číňan. Obecně je to známo, ale je to podstatné. Knížka je pro Evropana nezvyklého na čínské reálie, jména a uvažování, opravdu trochu jako od mimozemšťana. Je to místy nesrozumitelné, podivné až ujeté, člověk s tím textem místy trochu bojuje.
Liou Cch’-sin (to jsem zkopíroval z Wikipedie) ovšem překypuje imaginací. Neustále jsem nasazoval spadlou bradu – co všechno on musí vědět o vědě a technologiích…! Jak umně se pohybuje na hraně a přidává smyšlené vědecké objevy, které slouží jehož příběhu. Se slovy „to snad není možné“ čtenář googlí a naráží přitom na samé „the novel could be enjoyed by physicists“.
Nedočteno, odloženo...
V prvních 10. kapitolách se NIC zajímavého nestalo, co by mě vtáhlo do děje. Pomalé rozjezdy toleruji jen u horrorů od S. Kinga, protože... proste King. Ale tady ne.
Prokousala jsem se tím, ale žádné wau se nekoná. Možná kdyby byla kniha poloviční, byla bych nadšená myšlenkou autora o střetu civilizací. Kdyby místo nudných popisů fyziky přidal na rozvinutí vztahů mezi postavami, užila bych si to víc.
Váhal jsem nad hodnocením. V některých ohledech výborné – námět, zápletka, spousta zajímavých nápadů (především ten s počítačovou hrou); obecněji by se dalo říct, že se autorovi povedla kniha hlavně po vědecké a technické stránce (i když nevylučuji, že být v tomto ohledu lépe vzdělán, viděl bych to možná jinak). Co mě ovšem zklamalo, byly postavy – psychologicky ploché, motivace jednání některých – hlavně členů PTO - nevěrohodná, příliš zjednodušená. V tomhle směru se kniha s klasiky žánru, jako je Asimov, Clarke, Lem či Bradbury, nedá srovnávat. Ale uvidíme, jak se to bude vyvíjet dále.
Co se stane, když k Zemi namíří flotila cizáků z jiné planety? Co to udělá s lidmi? A co když se objeví lidé, kteří vyhlíží cizí armádu, protože konečně vyhladí z povrchu zemského zkažené lidské plémě..?
Otázek, kterými se Liou Cch'-sin ve svém románu zabývá, je mnohem více. Je to sci-fi, je to psychologická sonda, je to tak trochu i ekologický manifest, místy i akční thriller. Pro milovníky sci-fi je to nejspíš lahůdka, už pro množství fyzikálních teorií, ale i zajímavé vykreslení trisolaranské civilizace.
Přiznám se, že jsem se v knize chvílemi ztrácel, právě kvůli pasážím z fyziky, ale třeba i v dlouhých sekcích popisujících dění ve virtuální realitě. Jinak byla kniha velmi čtivá.
Na druhou stranu mě hodně bavila ta psychologická rovina, ale třeba i průběžné odkazy na čínskou - komunistickou historii.
Shrnutí, pro milovníky sci-fi určitě bomba, pro ostatní... nevím :-).
Za vrchol sfi-fi (přiznám se, moc jsem jich nepřečetl) považuji Den Trifidů - taková propracovaná sonda do duše člověka a společnosti po apokalypse. Tady je to jinak, spousty ideologie, technologie posouvané v příběhu postavami vpřed. A apokalypsa teprve začne.
Přitom to bylo velmi čtivé, poutavé a místy i vtipné, to když si Aristoteles zakřesal zapalovačem Zippo:-)
Za mě snaha autora zkombinovat popis čínské kultury v kostce, vědy a mimozemšťanů, kteří jsou úplně stejní jako my, docela vyšla.
Já mám tuto knížku doma už nějaký čas. Jednou jsem se do ní pustil, přečetl pár stránek a vůbec mne nebavila a odložil ji... Uběhly dva roky a já si řekl, že jako fanda sci-fi bych ji asi měl dát ještě šanci a zkusil to znovu... Přečetl jsem ji jedním dechem a okamžitě se začal shánět po dalším dílu... Prostě to asi chtělo tu správnou náladu. Knížka je zpočátku trochu těžší na zorientování se, ale když tomu dá člověk šanci, tak chytne a nepustí...
(SPOILER) Tak napůl. Asi proto, že je to takové epické.. tedy smícháno příliš ingrediencí v jednom guláši. Kulturní revoluce - super, mimozemšťani a jejich civilizace - taky super, výklady jak funguje počítač či rozbalování subatomárních částic taky fajn, ale dohromady je to takový prazvláštní disproporční slepenec. Jestli budu v trilogii pokračovat, to opravdu nevím. Ale jsem rád, že jsem se tím prokousal i přes to, že je to tak divné. Možná proto, že to je čínské, nevím.
Nápad je to nuže dobrý, ale realizace už horší...chybí tomu literární duše a to asi proto, že autor je fyzikem a k umění to má tak daleko, že to bohužel nejde spočítat (ani světelnými roky) :-)
Štítky knihy
Čína čínská literatura politika mimozemské civilizace komunismus hard sci-fi mimozemšťané nanotechnologie sci-fi mimozemská invaze
Autorovy další knížky
| 2017 |  Problém tří těles |
| 2017 | Temný les |
| 2018 | Vzpomínka na Zemi |
| 2020 |  Věk supernovy |
| 2019 |  Kulový blesk |
Já jsem z toho zas až tak nadšená nebyla - ale mohlo to být i tím, že některé myšlenky z oblasti fyziky pro mne byly natolik abstraktní, že jsem si je prostě představit nedokázala. Nicméně jsem zvědavá, jak se bude příběh a svět vyvíjet dál.