Problém tří těles
Liou Cch'-sin
Vzpomínka na Zemi série
< 1. díl >
Přeloženo z anglického vydání The three-body problem (2014). První díl trilogie s rozmachem Duny a stejnou dávkou akce jako Den nezávislosti. V Říši středu zuří Velká kulturní revoluce a Číňané, kteří nechtějí zůstat pozadu za Sověty a Američany, se v rámci tajného vojenského projektu pokoušejí navázat kontakt s mimozemskými civilizacemi. Třicet let poté začnou na Zemi umírat významní vědci a vznikají sekty, které vybízejí k návratu k přírodě. Objeví se nová počítačová hra pro virtuální realitu, zvláštní, čarovná a znepokojivá, která jako by ani nepocházela z tohoto světa. A pomalu se začíná vyjevovat pravda o tajném projektu z éry Kulturní revoluce.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2018 , HostOriginální název:
三体 (The three-body problem), 2008
více info...
Přidat komentář
(SPOILER)
Takový sci-fi Follett :D Četlo se to dobře, a když mi došlo, že není potřeba snažit se pochopit jakože "vědecké" pasáže, tak i rychle. S protagonisty jsem měla trochu problém, teda spíš s autorovým vztahem k jednotlivým charakterům. Chvilku jsem vydržela listovat na začátek na seznam postav a ujasňovat si kdo je kdo, ale pak jsem to pustila z hlavy, když autor to evidentně také moc neřešil a postavy jako prostí posouvači děje mu slouží dobře. A vůbec, koho ve sci-fi zajímají postavy a nedejbože nějaké emoce nebo dokonce vztahy? Autor řeší globální otázky na úrovni lidstva, v nichž je důležitý kolektiv a jednotlivec nehraje roli - oh, wait!
!!!SPOILER!!!Rozřezaná loď je efekt, který se bude perfektně vyjímat ve filmu - ale jako proč? A jak získali povolení na cizím území a jak se jim to na cizím území podařilo utajit, a jaktože se do toho dávno nezamíchaly Spojené státy, a jaktože to nebylo ve zprávách a co všichni ti dělníci...a kdo to pak uklidil? Nemůžu se zbavit dojmu, že Evans už v nějakém příběhu figuroval, bohatý americký synek, který který sází stromy v Číně, je veliké klišé. A co se stane, až skončí odpočet? Samé otázky. KONEC SPOILERU.
Na konci už to teda bylo trochu únavné, ale každopádně dobrý tip, když člověk potřebuje vypnout. Za čas dám i druhý díl.
Po přečtení jmen postav, jsem si řekla - "Jsem v háji, v tomhle se nemůžu nikdy zorientovat." a hele ono to šlo. Další problém pro mě představovalo velké množství historie a fyziky - a hle, opět překvapení. Vše bylo podáno tak, že jsem se neztrácela v ději, ani v postavách a knihu hodnotím jako velmi nezvyklé a velmi zajímavé sci-fi. Je pravda, že je kniha dost obsáhlá (nemluvě o tom, že jde teprve o první díl) ale zvládne to i méně vědecky nadaný čtenář (viz Já).
Tak tohle mi dalo zabrat, špatně jsem se orientovala ve jménech a do toho ty vědecké výrazy, které jsem pořád dohledávala, abych pochopila, o co jde. Kdybych na to neslyšela samou chválu, nedočetla bych.
Dala jsem to, pár věcí mě zaujalo, ale extra moudrá z toho vlastně nejsem a potřebovala bych to s někým osobně probrat... Do dalších dílů se pouštět nebudu.
Za mě dvě hvězdičky, ale “doopravdy” bodovat nebudu, protože je možné, že kdybych na gymplu dávala ve fyzice větší pozor, mohla by to třeba být pětihvězdičková záležitost.
(SPOILER)
Já nevím. Na knihu jsem se hodně tešil, ale po přečtení převládají smíšené pocity. Prvních 50 stránek v knize vůbec nemělo být. Měl jsem chuť knihu zavřít a spálit. Ta část nebyla dobře napsaná a dějově úplně mimo celou knihu.
Po přelouskání začátku to začalo být konečně trochu zajímavé, ale ani tak se to nečetlo nejlépe. Na přehlednosti tomu nepřidávaly ani čínská jména, ani časté měnění postav, kdy se v každé kapitole skákalo od jedné k druhé a zpět.
Velmi zajímavá pasáž byla se vstupováním do hry. Té bych si klidně užil trochu více. Potenciál byl ale brzy zazděn a bohužel nevyčerpán. Velká škoda.
Přibližně od 300. stránky začalo do příběhu knihy konečně pronikat trochu více sci-fi, což jsem opravdu ocenil. Už jsem se bál, že k tomu nakonec ani nedojde. Rozbalování protonu mne bavilo. Škoda, že tento „náboj“ neměl příběh již na žačátku knihy. Opravdu si nemyslím, že pro děj knihy bylo tak moc důležité popisovat tehdejší čínský režim.
Celkově jsem měl pocit, že je kniha spíše poslepovaná z rozdílných částí, které dohromady né úplně vždy fungují. Míchání postav a dojem, že ve světě knihy neexistují jiní lidé, než astrofyzikové a jeden detektiv (+ pár američanů), mi tuto realitu spíše oddaloval, než abych se do ni pořádně ponořil.
Nebýt pár opravdu zajímavých pasáží, knihu bych snad ani nedočetl. Řešení problému tří těles je hodně zajímavé téma. Podobně jako s protonem v 11 dimenzích. Škoda, že pak mnohé zajímavé pasáže vyšuměly do prázdna nebo byly vysvětleny tak, aby se neřeklo (viz blikající vesmír či neviditelný odpočet).
Mám sice zakoupené i další díly této série, ale konec knihy mne na jejich četbu nijak zvlášť nenalákal. Takže si před dalším dílem dám nějakou pauzu. Bylo to náročné na sledování děje, postav i technických a vědeckých zákonitostí.
[Spoiler]
P. S. Pochopil někdo tu pasáž s tankerem a nanovlákny? Přišlo mi, že tahle pasáž je v knize nějak navíc, pro děj postrádala hlubší smysl a jako by ji někdo vzal a zkopíroval z úplně jiného příběhu/žánru.
Než jsem vzal knihu do ruky, byl jsem k ní trochu skeptický hlavně z důvodu, že autor je z Číny, takže jsem si myslel, že to bude nějaká jejich propaganda, ale změnil jsem názor. Do knihy jsem se okamžitě začetl i přes velké množství jmen a toho, že jsem si občas musel hledat nějaké termíny na internetu a zapsat si poznámky do sešitu, aby mi děj dával smysl. Člověk zkrátka musel zapojit i mozkové závity, což mám u knih rád.
Kniha mě nezaujala dějem, formální stavbou ani rádoby vědeckým popisem. Dialogy, způsob života lidí, používané socialistické a revoluční fráze - tak nějak bychom dopadli, kdyby nebyl rok 1989. Jedná se o propagaci čínského myšlení nedávné a současné doby, návod, jak se i intelektuální vrstva podrobí všezasahujícímu režimu a ještě se jí to začne líbit. Po přečtení je mi smutno.
Příběh se mi líbil, ale v závěru, kdy se přemístíme v ději úplně jinam, mi to přišlo jak od jiného autora. Nějak se mi tyhle dva úhly pohledu prostě v rámci jedné knihy k sobě nehodily. No, uvidíme, pokračování si určitě přečtu.
Sci-fi, které posouvá žánr, jak vědecky tak úvahami. Je vidět že autor je astrofyzik.
První "Čínské" sci-fi i pro nás.
No, tak to byl teda zážitek. Knížku mi nadšeně vnutil člen rodiny, tak jsem se jí chtěl zbavit hned začátkem roku, abych ji mohl zase vrátit. Scifi čtu od mládí, ale tohle evidentně nebyla kniha pro mě, pod hard scifi si teda představím třeba něco od Clarka, prostě scifka, kde je hodně vědy, ale má to hlavu a patu.
První půlka ještě byla docela čitelná (když teda pominu chaos a následnou rezignaci v čínských jménech) a slibovala, že by to mohlo mít zajímavý vývoj. Ovšem pak se to začalo dostávat do totálního paskvilu. Už tu někdo zmiňoval, že postavy jsou sterilní a chovají se a jednají jako roboti. Nuuuuuda. Části kolem hraní hry měly často něco do sebe, ale občas to sklouzávalo na šílené pasáže typu sáhodlouhé demonstrace logických funkcí a projektování lidského počítače (jako myšlenka dobrý, ale logisticky a prakticky by to fakt nešlo a při reálném počtu cyklů by za den nedali ani startovací sekvenci, natožpak nějaký výpočet, to by jim "počítač" umřel hlady nebo na prasklej močák, to prostě není hard scifi, to je blábol). Pak třeba věci kolem záhadného odpočtu, který se zjevuje jen někomu atd. Ono už to "hru hrají prominenti celého světa" a pak se automaticky večer po odehrání sejdou v nějaké čínské kavárně, kde v klidu přijmou zásadní informace a všichni jsou s tím totálně happy, to bylo přinejmenším pitomé. Závěrečná vysvětlující pasáž už byla naprosté utrpení a u "rozbalování" protonu jsem už fakt nemohl. Ale autor ještě přitlačil a detailně popsal, jak si ten proton přidává sám sobě prostorové dimenze a to byla prakticky konečná a jediné hodnocení, které jsem v tu chvíli byl schopen vypustit z pusy bylo "ultrablbost".
Ještě bych se pozastavil nad faktem, že o sobě emzáci mluví jako o lidech a bez problémů louskají tam a zpět naše depeše, dobrej úlet....
Dalším dílům se doufám vyhnu.
Pro mne naprosté zjevení a vítáný čerstvý vítr do plachet Science Fiction. Vynikající SF román čínského autora využívá pro nás málo známé a neotřelé reálie čínské Kulturní revoluce. Ty pasáže příběhu odehrávající se v Číně na základně Rudé Pobřeží byly naprosto dechberoucí. Celá dějová linie příběhu těží z autorových obdivuhodných vědeckých znalostí a zpětných pohledů do historie.
Děsivý svět Tří těles, virtuální realita počítačové hry, osudy lidí lapených ve víru revoluce, invaze cizí rasy, ta kniha toho ukrývá hodně . Akci i spoustu věcí na přemýšlení.
První díl trilogie má u mne za maximální počet a vím že ke knize se budu často vracet. Dobrá práce.
Liou Cch'-sin vhodí nepřipraveného čtenáře do temného barbarského, hysterického, brutálního, nenávistného.... a smrtícího bahna Velké čínské kulturní revoluce. Představa sci-fi se rozplynula jako mýdlová bublina. Tohle přece byla čínská realita! Mé počáteční pochybnosti o čínské sci-fi zesílily, od dalšího čtení ale mě Cch'-sin ale neodradil. Právě naopak. Kde jinde bych se mohla dočíst o něčem tak absurdním, jako počítač, jehož komponenty tvoří lidé, přesněji Číňané z nejlidnatější země světa? Mimo jiné. Zcela v duchu čínské humanistické filozofie. Ovšem soudný den jednou čeká úplně na každého.
"Od této chvíle jsme soudruzi!"
Tato čínská sci-fi je rozhodně mnohem více science než fiction. Ponořena do skutečných čínských reálií, mentality a pocitů se fiction ztrácí někam do hlubin vesmíru. Ani humoru se od čínských vědců a vědkyň, hlavních postav Problému tří těles, prakticky nedočkáte. A přece s napětím čtete životní příběhy vědců, jejichž jediným smyslem života nebo možná jediným východiskem ze života tak zůstává astrofyzika, matematika či věda obecně. A záchrana lidstva. Nebo jeho likvidace...? Rozhodně zde čtenáře čeká nemálo překvapivých momentů, což oceňuji :-)
"Prázdnota není nicota. Prázdnota je typem existence."
(SPOILER)
Výborná sci-fi vycházející z reálných věděckých poznatků (většinou) a kosmických reálií. Především práce se vzdáleností a časovým horizontem je ozdobou této inteligentně vystavěné knihy. Navíc je to naprosto skvělá parafráze náboženství, především 29. kapitola je skvělou ukázkou religionistiky, či spíše eklesiologie současnosti. Paráda.
Co oceňuji (jsem nadšen): Terminologie odkazující k teologii. Filosofie odhalující slabiny každé teologie, která je zároveň velmi srozumitelně podána pomocí sci-fi příběhu (ten tak splňuje roli podobenství). Literárně oceňuji absenci západní umanutosti po efektech a komiksovém zploštění charakterů i příběhu. Historicky velmi otevřené vyrovnávání se temnými kouty čínských dějin (Kulturní revoluce) - hysterický vztah západní inteligence k Číně to ale stejně nezmění (zajímavá paralela k Pražskému jaru, nebýt invaze, změnilo by se něco na našem zařazení na indexu "zlých" a nedemokratických?).
Co mne nepotěšilo: Paradoxně mne zlobí technologické a logické lapsy. Tak např. otázka nezměrné trisioloranské upřímnosti a jejich ponechání PTO na pospas pozemským vládám mi neseděly. Odpovědi dává naštěstí hned na začátku další díl (a je to místy teologicky hutná odpověď - "Pán se odmlčel, protože svého člověka prostě nepotřeboval... či se ho dokonce obával jako 'hada'"). // Technologicky také chápu, že autor potřeboval do románu dostat komunikaci v reálném čase ("Romeo řekl: Miluji tě!" O pět let později mu Julie odpověděla... :). Tolik oblíbené sci-fi skoky v zakřiveném časoprostoru (např. pomocí Černých děr) by sice vyřešily ne(ve)smírné vzdálenosti, ale došlo by hned na setkání face to face, což není záměrem románu (oceňuji). // Z fyzikálního hlediska stále pochybuji nad sofony jako takovými. // Román je samozřejmě zatížen i idealizací lidstva současnosti - já jsem v románu nakonec chtě nechtě na straně PTO, resp. mne tam autorovo dělení jednoznačně staví. (Zda jsem spíš Adventista či Loajalista sám nevím.) // Literárně mi hodně vadí postava velkého Š (Ta-Š), bodrého policejního primitiva, který je uvnitř lidově "moudrý" a má vždy řešení.
Velmi zajímavá kniha s velmi širokým záběrem/přesahem (jak časovým, kulturním, tak i žánrovým). Autor přichází s novými myšlenkami a prvky. Celkem by mě zajímalo, co na to fyzici :). Jediné co pro mě bylo komplikující, byla čínská jména, která jsem si nebyl schopen zapamatovat a tak jsem se občas ztrácel, kdo co kde udělal.
Posloucháno jako audiokniha. Vypravěč byl velmi příjemný. Kniha rychle plynula.
Kniha mě výkonu bavila, přišlo mi, že prozkoumávala velmi zajímavé myšlenky. Byla velmi poutavá na zástupce "hard" science fiction, kde se řeší velmi mnoho fyzikálních problémů.
Hodnotím: 8/10 Skvělá kniha, i když mimo můj šálek čaje. Budu číst další díl. Radši bych něco mírně akčnějšího, nebo víc zaměřeného na vztahy postav.
Štítky knihy
Čína čínská literatura politika mimozemské civilizace komunismus hard sci-fi mimozemšťané nanotechnologie sci-fi mimozemská invaze
Autorovy další knížky
2017 | Problém tří těles |
2017 | Temný les |
2018 | Vzpomínka na Zemi |
2020 | Věk supernovy |
2019 | Kulový blesk |
Tato kniha má zajímavé myšlenky a děj, nicméně na další díly se nechystám.