Problémy pro třetí tisíciletí
Keith Devlin
Sedm největších nevyřešených otázek matematiky. V roce 2000 uspořádala nadace Leonarda Claye působící při Harvardské univerzitě matematický kongres. Její představitelé vyhlásili sedm nejdůležitějších nevyřešených problémů matematiky a za vyřešení každého z nich vypsali odměnu jednoho milionu amerických dolarů. Problémy zasahují do mnoha moderních oborů současné čisté i aplikované matematiky, od topologie přes teorii čísel, kryptografii a výpočetní techniku až po letecký design. Keith Devlin, nedostižný popularizátor matematiky, v této knize formou srozumitelnou komukoli vysvětluje podstatu, původ a význam každého ze sedmi problémů. Po přečtení této knihy se čtenář hned může pustit do řešení některé z těchto sedmi hádanek — v sázce je přeci sedm milionů dolarů!... celý text
Literatura naučná Věda Matematika a logika
Vydáno: 2005 , Argo , DokořánOriginální název:
Millenium problems. The seven greatest unsolved mathematical puzzles of our time, 2002
více info...
Přidat komentář
Dobrá kniha pre tých , ktorí si chcú urobiť obraz o posledných výzvach matematiky, ktoré neboli dokázané alebo vôbec pochopené. Na prečítanie knihy je nutná znalosť aspoň stredoškolskej matematiky a pre tých čo mali aj matiku na vyške, bude viac pochopiteľná. Mňa zaujala najmä oblasť topológie, kde je opísaná Poincarého domnienka. Rozoberať to v tejto recenzii nemá zmysel, ale ak ste niečo aspoň počuli v nedávnej dobe o Grigorijovi Pereľmanovi, tak asi viete o čom hovorím. Z niekoľkých matematických problémov tisícročia uvedených v tejto knihe, tento podivínsky ruský matematik nedávno dokázal jej platnosť . A odmenu ktorá činila milión dolárov si odmietol prevziať. Problémy v knihe sú "polopatisticky" rozobrané. A asi okrem jedného, ktorý ako povedal sám autor, ani on nechápe. Je až tak zložitý, že ho chápe len malý okruh matematikov. Kniha vám však určite otvorí obzory a dovolí vám nahliadnuť aj ďalej , ako len v matematike strednej školy. Autor použil veľmi pekné prirovnanie, že v vo vysokej matematike sa vyzná len málo ľudí. Je to ako keď vidíte v diaľke Mount Everest. Niektorí študenti nevylezú ani na strom, aby ten Everest uvideli. Tí čo ho uvidia a pôjdu na vrchol majú cestu ťažkú. Stretávajú len málo pocestných, ktorí by im poradili a ukázali smer. Cesta na vrchol je čoraz ťažšia a ťažšia. A cestou stretávajú čoraz menej a menej pútnikov, až neostane nikto kto by im ukázal cestu, Cesta na vrchol trvá roky a cesta naň nemusí byť úspešná. Stačí malá chyba a je potrebné sa vrátiť späť a po nejakej dobe to skúsiť znova. Riešenie je v nedohľadne a vysoko. Niekto však dosiahne vrchol Everestu a odmenou je okrem nádherného výhľadu veľký pocit zadosťučinenia.
Jako u předchozí knihy Jazyk matematiky, jsem jen četl a četl a nemohl přestat, i když jsem rozuměl většinou jen spojkám a příslovcím. Ale i tak skvělá kniha.
Autor se v knize snazi vysvetlit i naprostym laikum o cem vlastne je 7 matematickych uloh, ktere vybral Clayuv matematicky ustav jako hlavni nevyresene ulohy pro toto tisicileti. Odmenou pro uspesne resitele kazde z uloh je 1 milion dolaru. Pan Devlin je velice ohleduplny ke ctenarum a kdyz uz latka jde za hranu tak na to upozorni a poradi text radeji preskocit. A je to casto opravdu hodne nesrozumitelne. Vyhodou pro mne bylo predchozi seznameni se s casti probirane tematiky v knihach Posedlost prvocisly a Velka Fermatova veta. Tak jsem se aspon trochu orientoval. Ale i tak jsem byl v detailech vyssi matematiky dost casto ztracen. Ale i tak se jedna o velmi poucnou knihu, vyborne napsanou. Kdo ma zajem o tuto tematiku a neni matematik tak tezko najde neco lepsiho.
Štítky knihy
matematikaAutorovy další knížky
2002 | Jazyk matematiky |
2005 | Problémy pro třetí tisíciletí |
Ačkoliv nejsem matematik (nemám ty správné neurony), knihu Problémy pro třetí tisíciletí jsem ze zvědavosti sháněl dlouhá léta, až se mi to jednou podařilo. Antikvariát bez problémů zafungoval. Tato publikace nastiňuje sedm otázek matiky, jež odolávají věkovitému i supermodernímu rozhřešení. Osobně jsem ji s nadšením pojal jako exkurz do teritorií, kde sice nemám co pohledávat, ale urvat byť jen kousíček z pochopení každého problému bylo pro mne veliké vítězství. Miluju nevyřešené záhady supermoderní vědy. U úvodních pěti problémů jsem se trochu chytal, ale u poslední - Hodgeovy domněnky, jsem to vzdal. Jen zopakuji, že kniha je velmi náročná i pro studenty matematiky, ale Keith Devlin se snažil zjednodušovat až nad únosnou míru, takže jsem si tento unikát, tuto raritu mohl po dočtení pohodlně zařadit do knihovny a čekat až se mi utvoří ten kompetentní chuchvalec neuronů v mozku. Knihu si považuji až tak, že mám k ní láskyplný vztah. To je vše, co jsem chtěl říct. A ještě jedno - za tu Hodgeovu domněnku strhávám jeden bod, ale to zas tak nebolí. 4*