Proč obrazy nepotřebují názvy
Ondřej Horák , Jiří Franta
https://www.databazeknih.cz/img/books/22_/227569/bmid_proc-obrazy-nepotrebuji-nazvy-hkS-227569.jpg
4
88
88
Kolik je na světě originálů, co všechno změnil černý čtverec a proč by někdo kradl pisoár? Na takové a mnohé další otázky nabízí odpověď tato vizuálně hravá kniha o moderním umění. Publikace poprvé představuje nejvýznamnější období historie výtvarného umění snadno pochopitelnou a zábavnou formou, která zaujme jak děti, tak jejich rodiče. Malí i velcí čtenáři se mohou dozvědět, jaký je rozdíl mezi galerií a muzeem nebo co je to aukce a depozitář. V knize naleznou navíc napínavý detektivní příběh v komiksové podobě a obrazový rejstřík slavných umělců a jejich děl.... celý text
Přidat komentář
Kniha se nám líbila moc. I několik měsíců po dočtení se k ní vracíme, když narazíme na téma z oblasti umění.
Pane Horák tak pěkné zpracování, které chybí hloubka, to je taková škoda. Graficky nádherně zpracované. Jde vidět, že se na tom vyřádili. A pokud jde o vysvětlování konceptuálního umění, to je vždy na hraně. Moc jsem to tvůrcům nevěřil a těžko říct, jestli tato kniha v této oblasti čtenáře někam posune, spíše kvůli povrchnosti zapadne, což je škoda, šlo z toho určitě vytěžit více. Pokud z grafického zpracování vytěžili maximum, mohli se snažit i u té hloubky, příběhu...
Pro deti je to asi hezke zpracovani. Cetla jsem, ze neznudi ani dospeleho, tak jsem to zkusila a byla spokojena. Cekala jsem nejakou originalnejsi pointu v komiksovem pribehu, ale naopak ocenuji zmineni zakladnich smeru a maliru jako takovych. Autori uvadeji jen zakladni informace a to je dobre. Udelam si z toho zakladni prehled.
Casova osa na deskach je moc pekna.
Doporucuji
Tato kniha zavede malé čtenáře do světa moderního a současného umění velmi zábavnou a velmi lehce pochopitelnou formou. Celým příběhem nás provází malý kluk jménem Mikuláš a jeho starší sestra Ema, které do galerie zavedou jejich babička a dědeček. Na své návštěvě poznají spoustu významných děl, jako třeba Duchampovu Fontánu nebo Warholovu plechovku instantní polévky. Je zde ale někdo, kdo se pokouší loupit přímo v galerii. Podaří se dětem zabránit profesorově krádeži? Uvidíte sami.
Jednou z postav je tedy již zmíněný profesor se silným cholerickým temperamentem s velkým tahem na branku. Jelikož ho právě vyhodili z postu ředitele galerie, má ještě nevyřízené účty a chce se pomstít. Svému plánu věří až moc, což svědčí o jeho příliš velké sebedůvěře. Radši by mu měl někdo říct ne, než si to bude muset říct on sám v pruhovaném pyžamu na rozvrzané posteli ve věznici.
V subjektivním hodnocení musím souhlasit s názorem recenzenta Mánička178. Kniha přiblíží dětem a nepolíbeným čtenářům moderní a současnou historii umění, nechává však prostor pro subjektivní názor, což je podle mého správné. Knihu hodnotím pěti hvězdičkami a doporučuji k přečtení.
Rozhodně skvělý přístup, jak přiblížit umění dětem - ale nejen jim - především i těm, kteří si leckdy u obrazu říkají: WTF :D Docela dobře si dokážu představit, že v dětech vzbudí zvídavost a třeba je to i ponoukne k tomu víc se o umění zajímat :)
Nelíbila. A to tak, že ničím. Asi nejsem ta správná cílová skupina, kterou měla kniha oslovit.
Příběh dvou dětí, kteří jsou s dědečkem a babičkou do galerie, přičemž oba prarodiče jsou velmi moudří a trpělivě vše vysvětlují a obě vnoučata se zájmem naslouchají. Paralelní komiks o dvou hloupoučkých a jednom mazaném lupiči, kteří přijdou loupit zrovna tam.
Výtvarné pojetí je poplatné dnešní době - výraznými barvami i tvary, přeplácané a trochu agresivní - jako reklamní letáky a webovky, polopatické, podsouvající, co si má čtenář myslet. Hm.
Ráda jsem zavzpomínala na Petra Síse, který podobné „naučné výcucy“ pojal jemně, umělecky a nenásilně a svým lehkým naťuknutím ponechal pro čtenáře prostor, aby se mohli sami zadumat. Však je taky z jiné generace....
Rozhodla jsem se lehčí formou nasát informace o umění, a tak jsem si koupila dvě knihy:
Proč je v umění tolik nahých lidí? od Susie Hodgeové a
Proč obrazy nepotřebují názvy od českých autorů Ondřeje Horáka a Jiřího Franty
Z knihy Proč je v umění tolik nahých lidí jsme byla zprvu poměrně nadšená, ale postupem času jsem se dobrala k tomu, že je v knize hromada dotazů, které mají čtenáře donutit se zamýšlet nad danými věcmi, ale nějak mě to neinspirovalo. Navíc mi často chyběly vysvětlivky k některým věcem. Stačila by třeba jen více zmínka o autorovi, než jen jeho jméno. Nebo, když už čtenáře text navedl k nějakému dotazu, v knize odpověď čtenář nenašel ani nevydedukoval.
Oproti tomu v knize Proč obrazy nepotřebují názvy jsem našla všechno. Kniha mě nadchla. Našla jsem tam příběh, zajímavou zápletku, napětí, plno informací, které nejsou čtenáři nuceni, ale přijímáni tak nějak přirozeně, pohádku s vítězstvím dobra nad zlem. Co bylo velmi obohacující, tak i informace o autorech a směrech, které nebyly strohým výčtem encyklopedie, ale podané v rozhovoru dědečka s vnučkou. A úžasný byl na posledních stranách a přebalu sled směrů, jak šli po sobě, takže se čtenář mohl více orientovat, který směr byl v kterém období, na co navazoval, z čeho vycházel, proč byl třeba jiný apod. Taková kniha umění, historie, vysvětlení pojmů atd. nenásilnou formou v jednom.
Jsem ráda, že se u nás najdou autoři, kteří dokáží vytvořit výbornou knihu.
Na dětech ji teprve vyzkouším, jak se jim bude číst a myslím, že bude také inspirací pro to si něco namalovat sami.
Vtipný příběh zakomponovaný do krásně ilustrované knihy o umění. Z hlediska naučnosti jde o stručný úvod do oblasti umění, ale hodně srozumitelný a poutavý. Každá strana je překrásná.
Výborná kniha i pro dospělé, kteří nedostali dobrý základ a v oblasti výtvarného umění se tolik neorientují. Časová osa na konci knihy je skvělý nápad.
Naprosto špičková kniha o umění!!! Ačkoliv je pro děti (asi spíše trochu starší), neudržela jsem se a musela jsem číst a číst a číst. Jsou v ní skvěle vysvětleny základní poznatky o malířství, umění, uměleckých směrech, o tom, jak to chodí v galerii... Až půjdu příště do galerie, moc bych si přála, aby mě doprovázeli autoři knihy.
Prosím, napište ještě něco :-)
Příběh v naučné knize? Proč ne! Úžasná kniha pro starší děti i pro dospělé. Nadchlo mě krásné zpracování a přehlednost, autoři si s tím museli vyhrát. Magnesia Litera 2015 naprosto zaslouženě :) Recenze v záložkách.
Skvělá kniha, kdyby byl trošku lepší příběh tak bych neváhal doporučit i dospělým. Anebo naopak příběh vypsutit úplně, to nejdůležitější je stejně v těch poutavých a civilních dialozích. Každopádně povinnost pro všechny, kteří si někdy řikaj: "taková mazanice, to bych zvládl taky"
Skvělá knížka! V době, kdy je problém výtvarné umění přiblížit běžným lidem, natož pak dětem, ční tato kniha v literatuře jako vidle z hnoje. Skvěle a poutavě napsáno, umění přiblíženo dětskému myšlení a navíc ještě okořeněno jednoduchým detektivním příběhem. Knížku jednoho krásného dne určitě pořídím svým dětem :).
Nádherné zpracování. Už ten fenomenální nadpis svědčí za vše! Nádherné obrázky, příjemný děj a když ještě přičteme časovou osu na konci je to výborná kniha!