Proces
Franz Kafka
V den svých třicátých narozenin se prokurista velké banky Josef K. probudí a ke svému překvapení zjistí, že dva neznámí muži vnikli do jeho bytu, aby jej zatkli, protože je obžalován pro neznámé provinění před záhadným soudem. Začíná rok trvající proces, v němž se průměrný úředníček musí utkat s neviditelným mocenským aparátem, s dusivou byrokracií, z níž pozná jen nejspodnější příčky, s přezíravostí okolí... To vše v něm vzbudí sice nejasný, ale nutkavý pocit vlastní viny. Kdo jej soudí a proč? ptá se čtenář společně s protagonistou románu a přesto - nebo snad právě proto - že tato otázka zůstává až do poslední stránky bez odpovědi, je Kafkův Proces jedním z nejvýznamnějších literárních obrazů odrážejících atmosféru pohnutého dvacátého století.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2005 , NLN - Nakladatelství Lidové novinyOriginální název:
Der Process, 1925
více info...
Přidat komentář
Dvěstěpadesát stránek deprese a beznaděje. Už na začátku je to špatné. A každou další stránkou se to zhoršuje. Zběsilé konstrukce, vedlejší postavy, vazby na další postavy, každá další situace ještě absurdnější než ta předchozí. Přesto vás to nějak nutí pokračovat. Ale problém podle mě není v té knížce, problém je tom, jak to čtenář dokáže ustát. Mezi Procesem a Zámkem doporučuju alespoň pět let pauzu a třikrát Malého prince. Duševní příčetnost má každý jen jednu.
Na konci jsem jen strnule seděla na křesle, dívala se do jednoho bodu a přemýšlela. Tato kniha patří mezi moje nejoblíbenější,
"PATRNĚ UČINIL NĚKDO na Josefa K. křivé udáni, neboť byl, aniž by se dopustil něčeho zlého, jednou ráno zatčen." - takto začíná kniha s patrně nejúžasnější první větou v literární historii! Jak tíživý a těžký Kafka je! Jedna velká paranoia na hranici lidského rozumu. Nemá jméno. Nemá důvod. Franz na mě měl velký vliv. Tohle si čtenáře vybírá a čtivo je to nadmíru těžké, ale když si s autorem sednete, ihned to poznáte. Čte se vám lehce, přikyvujete a cítite něco - neurčitého. A mimo to, že je to jeden ze základních kafkovských znaků, nedokončenost jeho děl má svůj důvod, ať už se bavíme o Procesu či Zámku (pro kohokoliv, kdo si stěžuje, že Kafka není "dokončený", protože takový člověk jeho dílo nemohl chápat a vnímat tak, aby mu byl schopen aspoň trochu rozumět). Pokud jde o věčně vedený střet Procesu a Zámku (čistě pro srovnání), nedá se než říct, že obsahem je Zámek patrně rozmáchlejší, nicméně síla Procesu je krom v jeho břemenité myšlence i ve větší propracovanosti, takže asi tak. Neopomenul bych i to, že je to zábavné. U Kafky, stejně jako u Bukowského jsem po přečtení první knihy ihned věděl, že to je to, co hledám.
Náročné čítanie (aspoň pre mňa osobne, možno práve kvôli češtine, na ktorú som síce v literatúre zvyknutá, ale konkrétne v tomto diele mi to prišlo nepríjemné), ktoré ale stojí za to! Famózny Kafka.
Asi se nestanu fanynkou knížek Franze Kafky... Na můj vkus to bylo až příliš depresivní, příliš temné.