Profesor Nečin

04.08.2024

Při čtení knihy mi byla poměrně rychle jasná hlavní myšlenka díla, tedy komicky laděný popis měšťáctví a s tím spojená jeho kritika.
Z dnešního hlediska je to pro mě osobně námět neaktuální, a tedy i méně zajímavý.
Na druhou stranu musím uznat, že Mann a překladatel odvedli stylisticky dobrou a zajímavou práci.
Kniha si tedy zaslouží čtenářovu pozornost z hlediska historické vypovídající hodnoty a jazykové vytříbenosti.
Celkově odpočinková četba. 3/5

03.04.2024

Líbilo. Jazykově, protože všechna ta "baže arciť" a "arciže dozajista" a "věruže ovšem" ..., a neméně pro vykreslením postav a jejich vývojem.

22.09.2022

Fantastická "komédia". Zvrat vo vývine situácie v klube ma odrovnal. Môžem len odporúčať.

13.09.2022

Velmi zajímavé čtení.

26.08.2022

Trefná prozaická kritika soudobých poměrů vilémovského německého císařství (nadvláda aristokracie, nepotismus, klientelismus, maloměšťáctví), napsána ovšem složitým a "těžkým jazykem".

27.01.2021

Jako dobrý, sranda docela, akorát se mi obtížně četla a nevtáhla mě do děje.

06.04.2020

Temná kniha s obludně karikaturními hrdiny. Toliko dvě poznámky:

1. Asi nikdy nebudu mít ráda bratry Mannovy, protože mám příliš ráda vilémovské Německo. Nejspíš jsem měla jako čtenář sympatizovat s kvintány Lohmannem, Kieselackem a von Ertzumem. No, nepovedlo se.
2. Zdá se, že autor chtěl, aby se čtenářův vztah k Neřádovi vyvíjel analogicky se vztahem Lohmannovým. Není divu, pokud je Lohmann autobiografický hrdina. Ke konci knihy se tedy stává nemožné s profesorem soucítit, protože tehdy už vůbec není člověkem, stává se ideou, Mannovou varovnou ideou misantropa a despoty. [spoiler] Nemohl skončit jinak, je determinovaný jako meteor k zániku „ve tmě".

15.02.2019

Trochu smutné, trochu depresivní, ale když si vzpomenu na film s Marlene Dietrichovou tak dám tomu čtyři hvězdy.

13.02.2019

Když jsem přidával na můj blog knihy od Thomase Manna a následně jsem chtěl přidat knihy od Heinricha Manna, zjistil jsem v Databázi knih, že knihu Profesor Neřád neboli Konec tyrana nemám zatrženou v položce PŘEČTENO. Asi jsem na tuto knihu zapomněl, poněvadž v minulosti jsem si nezaznamenával průběžně přečtené knihy v Databázi knih.

Kniha se mi líbila. Ve skriptech se uvádí, že tato kniha patří k nejkritičtějším dílům Manna. Jeho vydání vyvolalo prudkou vlnu nevole v příslušných německých kruzích, které se v románu poznaly. Je sondou do zvrácené morálky maloměstské "elity", odhaluje některé zvrhlé rysy německé povahy a nachází v školském systému zbabělost a malost.

Při čtení této knihy mne napadlo, že je hodně důležité, jaký profesor nás vyučuje konkrétnímu předmětu. Na střední škole se mi vybavuje profesor, který byl hodně přísný, vyučoval mě dějepis, naštěstí jenom v prvním ročníku. Dále vyučoval Český jazyk a literaturu a opětovně píšu, že štěstím bylo, že jsme měli na tento předmět jiného vyučujícího. Měl hodně vědomostí, byl chodící encyklopedií, ale z druhé strany mi připadalo jakoby neměl srdce. Dá se říci, že studenti měli z jeho hodin strach. Z jedné stránky mne "donutil" studovat, ale jeho forma výuky byla diskutabilní. Osobně se mi styl výuky a jeho zkoušení nelíbil. Chci říci, že jsou mi raději sympatičtější středoškolští profesoři, kteří nemají až tak rozsáhlé znalosti, ale mají z mého úhlu pohledu dobré srdce, jednoduše řečeno jsou lidští a na každého studenta mají stejný metr, studenti se v jejich hodinách cítí příjemně a vyučování je baví. Podle mě je důležité, aby profesor dokázal motivovat studenty k výuce, nikoliv aby měli studenti sevřený žaludek zejména při ústním zkoušení, aby výuka spočívala jen v psaní poznámek do sešitu. Právě při čtení této knihy se mi vybalil profesor, který mne v minulosti učil dějepis.

12.02.2019

asi jsem zvolil zastaralý překlad (na originál jsem si kvůli specifickému jazyku, který je záměrně volen pro dokreslení rozdílu mezi společenskými vrstvami, netroufl), a tak jsem se do příběhu začítal jen velmi pomalu
logika příběhu je, domnívám se, pevně svázaná s dobou a místem, v nichž se děj odehrává

31.01.2019

Profesor Neřád mě jako postava opravdu bavil. Jeho vývoj a zvláště pozorování jeho vnitřního souboje v poslední části knihy.
Ze začátku mi dělalo problém jeho krkolomné vyjadřování, ale brzy jsem začala přeskakovat všechna “arciť, jistěže” a hned to začalo dávat smysl :D

30.01.2018

Kniha nepopře svého autora, poměrně těžký text, i když zábavné pasáže vám opravdu někdy vykouzlí úsměv na srdci, protože postava Raata (nerad bych mazal do pelechu) je svým způsobem velmi komická a úsměvná. Některé pasáže jsou trošku zdlouhavé, ale jiné zase energické a dynamické . Doporučuji vydání z roku 1964, které je doplněné o pěkné a dobarvující ilustrace. A při čtení pozor na mravní Neřády!

19.11.2015

Kniha se tak náhodou namanula ke čtení, ale kdybych věděla dopředu o čem to bude, zřejmě bych se do čtení nepustila. Téma celkově mě moc neoslovilo, ale docela dobře jsem se bavila postavou pana Neřáda. Byl to takový zlý a urputný maniak, až to bylo komické.

17.04.2015

ujde to

30.03.2014

Další kniha z povinné četby. Většina spolužáku nadávala na styl jazyka v jakém byla napsána. Dle mého názoru to, tak strašné nebylo a knihu jsem v pohodě přečetl a dokonce se mi i líbila.

16.11.2013

Kdybych býval nemusel číst tuto knihu kvůli referátu na hodinu němčiny, nikdy bych se k ni zřejmě nedostal a nemyslím si, že by to byla nějaká velká škoda. Kniha se mi od samého začátku četla velmi špatně a nechápal jsem spojitosti, i když jsem se sebevíc soustředil. Postavy mě absolutně neoslovily a nudily mě. Neřáda bych měl asi obdivovat pro jeho obměnu, ale nevidím k tomu žádný důvod. A jestli v tom bylo něco hlubšího (kromě ukázky tehdejší společnosti), tak jsem to opravdu nepochopil.

11.10.2013

Šosácký profesor Neřád má zpočátku velice daleko k tomu, aby se stal hrdinou, s nímž bych snad mohl vnitřně sympatizovat. Zdá se, že jedinou náplní osamělého života tohoto stárnoucího pedagoga je důsledné dodržování maloměšťácké morálky a "dopadávání" odbojných studentů, kteří se opovažují tropit žerty z jeho autority či školního řádu. Mezi jejich řadami obvzláště vyčnívá volnomyšlenkářský romantik Lohmann, Neřádův zdánlivý protipól. Když se ale umanutý Neřád vydává na stezku soukromé msty chtějíc dopadnout Lohmanna ať to stojí, co to stojí, získala pro mě kniha najednou úplně nový, sympatičtější rozměr. Neřád zůstává dál neřádem, ale jeho vnitřní přerod v anarchistu ne nepodobného Lohmannovi je prostě úžásný. Stejně tak jako sveřepost, s níž se Neřád obrací zády ke svému dosavadnímu životu a pálí jeden most za druhým. Uznávám, že tak nečiní z nějakého náhlého prozření, ale i tak jsem se velice bavil tím, jaký poprask a morální rozvrat maloměsta ve spolupráci s úmělkyní Frölichovou způsobil a odhalil ostatním měšťákům jejich pravou tvář. Ne že by pro mě byl profesor Neřád na konci lepším člověkem, zdaleka nikoliv, ale jak by řekl Lohmann - je to uznáníhodné, s jakou vytrvalostí si šel za svým i proti všem společenským konvencím.

19.05.2013

Zcela nadčasové téma, takže hvězdičky především za ně, bohužel mi nesedl překlad. Za zmínku stojí skvělý film natočený podle této knihy.

30.06.2012

Kniha mě nijak neoslovila, dozvěděla jsem se jak v autorových očích vypadala atmosféra německého provinčního města vilémovské doby, ale asi mi to nic jiného nepřineslo. Je to spíše bych řekla až satira, za mě ne příliš povedená.