Profesor Ulipispirus a jiné pohádky
Tomáš Špidlík
Lahodné slovo Tomáše Špidlíka a dětsky průzračné kresby Jana Knapa se spojují ve světě pohádek pro děti i dospělé. Toto druhé vydání vyšlo v dalším v dotisku v r. 2004.
Přidat komentář
V knize jsou krátké pohádky nepohádky, jsou spíše pro dospělé _dospívající než děti. Nebo jsou pro katolickou mládež a slouží k výkladu a příkladu.
Domačkávám v oku poslední slzu, kterou ve mně pohádky vyvolaly. V životě už skoro nebrečím, málo věcí mě dojme jak ve smyslu pozitivním tak negativním. Když tedy mě dětská kniha dojme, hodnotím ji velice pozitivně. Vybrala jsem si ji do čtenářské výzvy jako knihu pohádek poté, co jsem odložila pohádky od Andersena (i když se mi v dětství líbily, nyní mi přišly takové ploché) a nelituji. Jsou moc milé, krátké a plné dobroty, lidskosti a toho, co jen nad námi. Paralelně se mnou čte knihu i můj osmiletý syn, a je z ní nadšený. Vždy přijde za mnou, jestli mi jednu pohádku může přečíst, když se ho pak zeptám, jestli tomu rozumí, podívá se na mě, vysvětlí mi pointu s dodatkem: vždyť je to tam přece jasně vysvětlené!
Poněkud hlubší pohádky, které po přečtení bude nejspíš muset maminka nebo tatínek ještě dovysvětlit, podtrhnout poselství každého jednoho příběhu. Mně osobně by se líbilo, kdyby mi dnes někdo takové pohádky před spaním předčítal... Doporučuji malým i velkým.
Bylo asi deset, když jsem knihu dostala jako dárek. A připadala mi strašně kouzelná, každý příběh nebyl jen příběh, bylo to něco, co dýchalo, bavilo mě společně s mamkou odhalovat hlubší myšlenky ukryté v textu.
Jsou to zajímavé příběhy s morálním ponaučením a velkou hloubkou, ale nevím, zda je považovat za pohádky. Chybí jim jaksi dětská vroucnost.
Štítky knihy
Část díla
Duše, které si vybíraly tělo
Dva praménky
Já jsem ty
Jak profesor Ulipispirus vymyslel řeč všem srozumitelnou
Jak Slávek našel poklad
Autorovy další knížky
1996 | Ruská idea – Jiný pohled na člověka |
2013 | Jak očistit své srdce? |
2000 | Profesor Ulipispirus a jiné pohádky |
2003 | Bajky o moudré sově |
2004 | Duše poutníka |
Jemné příběhy, podobenství přibližující důležité otázky sebevýchovy, očišťování srdce, duchovního boje, chcete-li. Komu jinému je především zprostředkovat než dětem? Dospělí mají někdy tendenci děti v této oblasti podceňovat, snad extrapolací vlastní otupělosti, snad z rozpaků, jak o takových tématech mluvit, snad ze zahanbení, že by měli jako pijáci vína kázat vodu. Cítíme se nesví, když máme otevřeně mluvit o dobru a zlu v nás. A tak raději nepouštíme ty malé tvorečky za hranice lehkonohého světa zábavných dobrodružství kořeněných chytlavými hláškami. Je to škoda.