Jak očistit své srdce? přehled
Tomáš Špidlík
V tomto svazku nás autor učí živě nahlížet do vlastního srdce, abychom uměli rozlišovat kořeny dobra a zla. Jako zkušený duchovní otec nám předává moudrost střežení srdce pomocí vnitřní modlitby.
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Jak očistit své srdce?. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (9)
Pokud se věřící člověk zajímá o východní pojetí víry, asi mu kniha nepřinese nic nového. Sám jsem byl chvíli zaražen, že jde v podstatě jen o takový zrychlený a zhuštěný výcuc podstatných věcí ze Surožského, Kallista Wareho a jiných. Ale nakonec jsem si řekl, proč ne? I takový výcuc, souhrn, je pro mnohé podstatný, a i těm, kteří znají podrobnější verze, nezaškodí jednou za čas si ty základy takto v přehledu připomenout.
S Tomášem Špidlíkem se srdce očišťuje krásně... Díkybohu za tyto učitele, které osvětlují člověku pořád nové obzory.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Jak očistit své srdce? v seznamech
v Právě čtených | 1x |
v Přečtených | 40x |
v Doporučených | 5x |
v Knihotéce | 21x |
v Chystám se číst | 9x |
v Chci si koupit | 3x |
v dalších seznamech | 1x |
Autorovy další knížky
1996 | Ruská idea – Jiný pohled na člověka |
2013 | Jak očistit své srdce? |
2000 | Profesor Ulipispirus a jiné pohádky |
2003 | Bajky o moudré sově |
2004 | Duše poutníka |
Tomáš Špidlík začíná tuto svou krátkou, ale hutnou knížku stručným pojednáním o povaze zla, které pochází ze člověka a z jeho možnosti svobodně přitakat hříchu. Důvodem tedy není ani kosmický dualismus (boj mezi věčným dobrem a věčným a na stejné rovině existujícím zlem), ani antropologický dualismus (rozepře dobrého ducha a zlého těla), ani mravního dualismu (dobrému rozumu a špatné vášně). Vysvětlení povahy vášně považuji za nejdůležitější část tohoto úvodu.
Následně se Špidlík věnuje tomu, jak se rozhodujeme ke zlému či dobrému. Ke hříchu vedou kroky navádění, rozhovoru, boje, souhlasu a vášně, přičemž hříšného se dopouštíme až v našem souhlasu s hříchem ve čtvrtém kroku.
Abychom byli schopni nevkročit do hříchu máme být bdělí a schopní rozlišovat odkud jdou myšlenky, kde platí jednoduchý axiom:
"Co znepokojuje, pochází od ďábla, zatímco Bůh dává pokoj srdci." (s. 37)
Všechny špatné myšlenky se pak dají zahrnout pod jednu z těchto tříd: obžerství (mlsnost), smilstvo, lakomství, smutek (závist), hněv, omrzelost (lenost), pýcha.
V předposlední části knížky se Špidlík zabývá psycho-fyzickou metodou hesychastů, tj. křesťanskou jógou. Této části je věnován velký prostor, kde je toto duchovní a zároveň tělesné cvičení představeno. Tento text mě motivuje si o této metodě ještě něco najít. K východní (buddhistické) józe jsem nikdy nepřilnul, tak možná ke křesťanské (a jak je u Špidlíka zvykem, křesťanství nerovná se pouze Západ, ale u Špidlíka je křesťanství symbiózou východního a západního křesťanství, což je patrné i na různosti citování autorů např. z ruského pravoslaví, pouštních otců, tak i typicky západního křesťanství v osobě sv. Ignáce z Loyoly).
Závěr je věnován podstatné myšlence, totiž tomu, že se máme modlit celým svým srdcem, tedy:
Miluj Hospodina, Boha svého, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí. (Mt 22,37)
Další zajímavé úryvky:
"Všichni říkají: Je nutno reagovat, člověk se nesmí dát vláčet svou rozháraností. Ale jak a kde začít? Prvním krokem je získat důvěru ve vlastní svobodu. Špatná nálada nám podsouvá celou řadu pochybných plánů. A je to logické. Když jsou váhy pokažené, pak neváží správně. Kvůli tomu musíme zůstat pevní a neměnit předešla rozhodnutí, když se necítíme dobře. Když to člověk udělá, zažije něco pěkného, odhalí, že je silný a schopný udělat opak toho, k čemu jej ponouká nynější špatná nálada." (s. 39)
"Nicméně každý křesťan potřebuje být nějakým způsobem tříben neútěchami. Jen tak si totiž dobře uvědomí, že se opravdová zbožnost nemůže měřit pouze sílou krásných citů, které zakouší. Není všechno v pořádku, když se cítíme dobře." (s. 40)