Prokletý Dilvish

15.07.2023

Tento kus pro mne má nepopiratelné oldschoolové kouzlo. Přijde mi, že jsem zde po delší době objevil přesně ten druh fantasy, který mne naplňuje. Snad je to tím, že jsem zde nenašel zbytečný patos, děj místy nádherně potemní a autorův humor mi sedí. Příběhy u mne svým laděním vyvolaly vzpomínky na staré gamebooky a Rodokapsy; je fajn, že se v tomto literárním okruhu stále najdou kousky, které mě dovedou potěšit.
Ve zkratce - jde o chronologický soubor volně navazujících povídek o titulním hrdinovi a jeho mluvícím koni Blackovi, kteří jsou na cestě za pomstou. Něco od hlavní linky odbíhá více, něco méně; každopádně někde od šesté povídky už se děj začne ubírat konkrétnějším směrem. Vrcholem knihy je jednoznačně Ledová věž, která je příběhově nejucelenější a jde rovnou k jádru věci. Naneštěstí se tento nadějný příběhový uzel začne brzy zase rozplétat. Ačkoli jsem se tedy s koncem poslední povídky musel zasmát, musím někde splašit pokračování, abych se dočkal kýženého rozuzlení ústřední zápletky.
Vhodné pro milovníky temnějšího a údernějšího fantasy.

25.06.2023

Jedná se vlastně o samostatné povídky, kterými se prolíná Dilvishovo pátrání po čarodějovi Jelerakovi. Celkem sympatická fantasy, jen nechápu ty výrazy jako "silná", "úderná", nebo dokonce "neředěná", které se vyskytují v popisech knihy.

03.03.2023

Moje první setkání s tvorbou pana Zelaznyho.
Krátce po otevření knihy na mě dýchla atmosféra 80. let, kdy se příběhy ubíraly nevyzpytatelnou cestou, od jedné fantastické scény ke druhé. Je jedno zda dané setkání zapadá, nebo nezapadá do celkového děje, hlavně že má jiskru. Co nevyřeší síla, vyřeší udělátko tajemného původu, kterých má hrdina zdánlivě nevyčerpatelné množství v rukávu, a kdy se kouzelný předmět nutný pro záchranu situace zázračně objeví přesně v tu správnou chvíli.
Kniha krásně zapadá do doby ve, které vznikla. Pokud vám na obrazovce běží Pán šelem, na stole leží rozehraná partie Talismanu, a na nočním stolku čeká značně ohmataná kopie Labyrintu smrti, najde si tato kniha u vás své místo.

11.07.2022

Syrová fantasy až na kost. Nečekejte žádné kudrlinky, zbytečné popisy a sáhodlouhé rozhovory. Tady se jde rovnou na věc. Je to čtivé a zábavné.

13.06.2022

Prokletý Dilvish je jedna z mých nejoblíbenějších fantasy. Autor se nezdržuje žádným uváděním čtenáře do cizího světa, žádným rozvíjením lore, ale jde rovnou k tomu podstatnému a s řemeslnou zručností staví čirou fantasy klasického střihu. Je to osvěžující a je to super. Žádné experimenty, žádné složité obracení paradigmatu. Přitom ty příběhy nepostrádají hloubku a lidskost.
Nejblíže k této knize jsou povídky o zaklínači od Sapkowského.

02.06.2022

Hutná atmosféra, která by se dala krájet - tohle je ten hutný a neředěný Zelazny, o kterém se pořád píše na obálce! Dilvish, důstojný a úctihodný válečník, který jde za pomstou, a přitom napravuje křivdy, na které narazí. Prokletý, když půjde - prokletý, když zůstane.
Mé namlouvání s Zelaznym bylo dlouhé a nesnadné, a možná právě proto dávám plný počet. Až u Dilvishe jsem si k němu opravdu našel cestu. Měl bych si přečíst Zemi změn, snad se v ní podařilo tu atmosféru zopakovat, a Temného pána dostihnout.

17.02.2022

Fantasy kniha, která mě bavila. Tak přeci jen se nějaká taková našla. Byť mě styl, jakým je kniha napsána nejednou takřka až rozesmál (hlavně v prvních kapitolách), musím říct, že mě to zaujalo více, než jsem vůbec čekal. Tohle opravdu není můj šálek žánrového čaje, ale… Bylo to napínavé, zábavné a místy to mělo skoro až horrorovou atmosféru. 3.5*

16.02.2022

Slvělá klasika z poličky hrdinské fantasy. Dilvish je drsňák, hrdina, který se nebojí potíží a navíc má jako společníka kovového koně z pekel...který sází jednu údernou hlášku za druhou. Mezi těma dvěma je skvělá chemie :)

Zárověň mě baví pozorovat vývoj formy příběhu, jelikož povídky autor psal v rozmezí let 1965-1982 (snad jsem si to nepopletla :D) - ze začátku je Dilvish majestátní, bájný bojovník, ale později je lidštější a uvolněnější, což platí i pro příběh :)

Fanouškům příběhů meče a magie vřele doporučuji :)

23.06.2021

Od povídky Ledová věž, (posledních 170 stran a 4 závěrečné povídky), se to naštěstí dalo číst. Problém je ovšem 7 předchozích povídek a s nimi souvisejících 100 stran, které byly naprosto otřesné. Bohužel tedy čistý průměr 45%.

03.04.2019

,, Westrimští muži jsou tvrdí,
odvahu má tam každý brach;
leč když se Dilvish navrátil,
tu zmocnil se jich strach.''

Za mňa určite ano. Výborne napísaný fantasy príbeh v tvare poviedok, ktoré na seba nadväzujú. Dilvisha som si okamžite obľúbil, prekliaty jazdec, ktorému poskytuje spoločnosť jeho démonický kôň Black, sa ženú za svojou pomstou. Jednoduchý príbeh, ale tu platí pravidlo v jednoduchosti je krása, určite si zaobstarám pokračovanie.

19.03.2019

Čteno jako součást Čtenářské výzvy 2019 – "2. Kniha, která má lichý počet stran"

I když u komentáře svítí průměrné tři hvězdy, příběhy Dilvishe a jeho pekelného oře Blacka za přečtení stojí. Ústřední duo hrdinů je dostatečně nosné a čtenář si je snadno oblíbí. Jak by ne, vždyť zadumaný Dilvish v lecčems přípomíná legendárního Geralta... i když tomu toho Klepna tolik nenakecá.

Ústřední motiv msty na černokněžníkovi J***** (sorry, jeho jméno se podobě jako Pána zla z Harryho Pottera prostě neříká) v lecčems připomíná třeba Temnou věž. I zde tak vlastně platí otřepané rčení, že cesta je cíl (nabízí se i srovnání Dilvishe a kníráče Maria z videoher... sorry Dilvishi, princezna je ve vedlejším zámku!)

Kniha je vlastně sbírkou tu kratičkých, tu o něco delších povídek, které jsou zasazené do jednotného příběhu. Jednotlivé povídky nejsou kdovíjak důmyslně vypointované a knize by daleko více slušel ucelenější příběh. Takhle Zelazny skáče od jednoho motivu k druhému, postavy mizí otočením stránky a potencionálně zajímavé události jsou rázem opuštěny, nebo nedovysvětleny. Občas tak máte pocit, že je vše vytržené z kontextu (který však bohužel neexistuje). Odkud se vzal Black? Kam zmizelo Dilvishovo neviditelné ostří? A co Reena? To se k velké škodě nedozvíme.

Jednotlivé povídky špatné rozhodně nejsou. Až na výjimky (ústřední Ledová věž), však nejsou ničím, co by čtenáře fantasy vyloženě posadilo na zadek. Pod hodnocení "dobrá" však naštěstí nesklouzává žádná. Zajímavá je také autorova fascinace dualitou, která se projevuje skoro v každém příběhu (postava Ridleyho, soupeřící mužíčci v Rozděleném městě, vyznavači bohů v Prokletém Dilvishovi, či dvojí forma některých postav).

Získáno v roce 2019 jako příloha březnového čísla časopisu Pevnost Plus (169,- stánková cena).

Zkráceně? Obstojné povídky s ústředním příběhem, který se v konečném důsledku příliš neposune. Nad konkurenci příliš nevyčnívá, ale jako sonda do rané autorovy tvorby funguje dobře. Navíc se vůbec nečte špatně.

Hodnocení na DK v době přečtení 70 %; Moje hodnocení 65 %

17.03.2019

Povídky mezi sebou jsou spojené volně. Většinou se dál nerozvádějí. Seřazené chronologicky. Starší mají jinou formu než mladší, protože je mezi nimi velký časový rozestup.

15.03.2019

Na sérii povídek má tato kniha až překvapivě konzistentní příběh. Ten je vlastně jednoduchý. Vypráví příběh prokletého Dilvishe a jeho mluvícího koně Blacka, který se prohání fantastickou zemí za pomstou a cestou zažívá, co povídka, to dobrodružství. Při čtení mi kolikrát ani nepřišlo, že bych četl sérii povídek a ve většině z nich jsem byl hodně spokojený. Když ale nastoupila poslední z nich, byl jsem nerozhodnutý, zdali knihu ohodnotit třemi nebo čtyřmi hvězdami. Poslední povídka mě nakonec přesvědčila, že dám tři. Nicméně hodně slušné tři. Je to tak, jakoby, utnuté. Až se ale dostanu k druhému dílu, tak si ho jistě s chutí přečtu.

13.01.2015

Jedná se vlastně o frašku jejíž hlavní hrdina je svým způsobem posedlý konat dobré hrdinské činy. Tato posedlost se mu vymstí, když narazí na mocného čaroděje, který se ukáže nad jeho síly. Po konci kletby, která trvala přes dvě stě let, se stane jeho novou posedlostí pomsta a odplata. Je to spíš poetické než akční. Hlavně první krátké příběhy, ale i pozdější delší napětím zrovna neoplývají. Zvláštní je, že to vůbec nevadí a asi je to tím, že člověk se tak nějak noří do Dilvishova světa. Kniha pro vyznavače Zelaznyho osobytého stylu, ale i s ním patří mezi ty slabší. 60% (Komentář bude pravděpodobně změněn, nedokážu přesně říct jak na mne kniha zapůsobila.)