Cesta z nevolnictví
Petr Hampl
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/450591/bmid_cesta-z-nevolnictvi-jXy-450591.jpg
4
43
43
Prolomení hradeb série
< 2. díl
Druhý díl sociologického bestselleru Prolomení hradeb je určen především rodičům, kteří se bojí o budoucnost svých dětí a zároveň se smutkem zjišťují, že slova jako "vlast", "národ" nebo "svoboda" pro ně mnoho neznamenají. Zároveň je kniha určena mladým lidem, kteří si uvědomují, že svět, v němž dominují mamutí korporace a mezinárodní byrokratické aparáty, jim nemůže nabídnout dobré životní šance. Autor v knize postupuje svou obvyklou metodou. Výsledky hlubší sociologické analýzy předkládá čtivým novinářským jazykem. Vysvětluje, jak současná situace vznikla, jaké jsou její příčiny, jaký další vývoj lze očekávat, jak jej mohou lidé ovlivnit a jak si může jednotlivec v tom všem uhájit svůj životní prostor. Profesor Ivo Budil, který byl jedním čtenářů, ji hodnotí takto: "Je to nejlepší česká kniha za poslední roky. Nasadil jste laťku hodně vysoko."... celý text
Přidat komentář
Sympatické vnášení témat vlastenectví, soběstačnosti, generační problémy atp. Opatrný bych byl při hodnocení Islámu a jeho vlivu v Evropě. Tam se domnívám autor operuje na hodně tenkém ledě. Trochu mám z knihy dojem, že to co Ilona Švihlíková hlásá jako ekonomickou vizi, Hampl vidí v sociologickém pohledu v budoucnosti také tj. odklon od globalizace a příklon k národním státům. Takový skok vzad s nejvyšší pravděpodobností nepřijde... Velkokapitál to jednoduše nepřipustí. Vždy bude část planety, kde bude výhodné část chudáků ničit ekonomicky, sociálně a vykořisťovat. Dochází pouze k tomu, že Západ tj. USA a Evropa jdou do kopru a částečně si za to mohou i svým přičiněním. Na vzestupu bude ještě více než dnes Čína s 1/3 světově vyráběných produktů, dále Indie, Indonésie a pak se uvidí... V našich končinách chybí pracovní síla s vyšší kvalifikací, kvalitní pracovní místa, za to máme upadající vzdělávací systém, rozkládající se zbytky sociálního státu, rozpadající se zdravotnictví a momentální skokové zdražování téměř všeho pošle hromady lidí do chudobného života. Navíc žádná vláda nezastaví zadlužování státu, byť bude skrblit na běžných lidech sebevíc. Ještě jeden poznatek - nejsem si úplně jistý, ale za neomarxisty jsem spíše považoval okruh Frankfurtské školy, protože alespoň částečně se snažili něco využít z Marxe (Fromm, Marcuse, Adorno...), ale akademici v dnešním univerzitním prostředí přeci marxismus ani jeho odnože nepřipustí ani jako slovo k debatě... až na pár výjimek...
Petr Hampl umí velice kvalitně a bez ostychu popsat to, co má na jazyku nebo to, co zrovna společnost děsí. Není mu po vůli politicko- novinářský mainstream, tak kotví v přístavech alternativních. To však vůbec nevadí, jemu podobných vlastenců je čím dál více. Mám docela problém (a proto nemohu dáti plný počet hvězd) s pojmem neomarxismus, jejž neustále Hampl i třeba další jinak bravurní sociolog Jan Keller neustále používají. Je však patrné, že sklony k řekněme násilné levicové (až extrémistické) levici mají tací, jež se zaklínají pojmem „liberální demokracie".
Hampl se po boomu s knížkou Prolomení hradeb více zaměřil na vztahy generací- jedněm říká tzv. mileniálové, jiné prostě nazývá staršími lidmi. Jeho názory a studie vycházejí z mnoha literárních a sociologických prací autorů napříč evropským a koneckonců i světovým spektrem, což této práci nakladatelství Naštvané matky dodává patřičnou sílu a výpověď ob generace. Zároveň si neodpustí ještě více do hloubky rozčeřit vody jak on říká „nové aristokracie", jež postupně pronikla do státních, chcete- li nadnárodních struktur.
Za kritické ale věcné poznatky jednoznačně několik emotikonů, za sociologické nadání v prozaickém textu poklona až k zemi, k některým poněkud vágním termínům lehce zamračený obličej. Celkově hodnotím 80%. Velice dobře, jen tak dále.
Sociolog Petr Hampl a jeho pohled na současnost a budoucnost naší civilizace, který při objektivním pohledu a vzetí v potaz všech aspektů současného vývoje není vůbec radostný či optimistický. Přečtení knihy je takové pohlédnutí faktům do tváře. Pro ty, co jsou naladěni na světlé bruselské zítřky, čtení dozajista nesnesitelné. Pro nás, kteří máme schopnost vyhodnocovat situaci, rovněž nejde o čtení příjemné. Ale o to víc přínosné a inspirující.
Spousta odpovědí na otázky, které si nejsem ani schopen definovat a položit.
Člověk nemá čas, aby nastudoval stovky různých studií o rodině, mileniálech, generačním konfliktu a spousty dalších o kterých an~i netuším a dát si to nějak dohromady - na to mám Hampla, který mi dá, s buldočí houževnatostí, celý obrázek dohromady. I když pochopitelně trochu subjektivně, ale shledávám, že jako celoživotní levičák - myslím levici jako puzení starat se o své potřebné lidi a bránit se globalizačnímu tlaku - už k žádné levici patřit nemohu, protože je to všechno vykradené stejně jako původně prospěšná rovná práva žen, anti-rasisimus, homosexuálové, vše je obráceno ve svůj totální opak a cynicky použito jako kladivo na ty, co mají ještě svůj názor. Tzv. Nová levice, jak ji definuje prof. Keller, není moje levice a je momentálně nejtvrdším nástrojem globalizované elity - totální vnitřní vykradení geniálně využito k potírání vědomí o tom, před čím samo kdysi varovalo. Trocký byl přece jenom taky vyslanec velkých peněz, jehož odkaz je těmi stejnými penězi stále živen, nevzdávají se. Když si k tomu přičteme moc sociálních sítí a trvalý tlak na snižování vzdělanosti (momentálně chtějí čeští elfové v čele s bolševickým Bobem Kartousem zrušit děckám hudebku a fyziku, ať vyroste generace totálně apatických dementů), dostávám neveselý obrázek naší budoucnosti.
To, co je zde napsáno dlouhodobě pozoruji, ale nedokázal bych to tak s doslovným "hřebíčkem na hlavičku" trefit - bo se musím nějak živit a zaopatřit rodinu, že...., v tomto masakru, co se děje.
Dovolím si jednu volnou interpretaci, kterou denně zažívám a vidím na vlastní oči: Korporace nedokážou přicházet s novými vizemi, ani inovacemi. Jediná schopnost, která jim zůstala, je pouze "optimalizace," tzn., dělat stejný objem práce se stále menším počtem lidí.
Člověk občas už ztrácí víru, ale lidé jako Hampl dávají šanci. Rozhodně povinná četba.
Jednoznačně nejlepší Hamplova kniha, která navazuje a odpovída na řadu nezodpovězených otázek z "Prolomení hradeb".
Pokud chcete pochopit současné celospolečenské procesy bez berličky konspirací a zároveň nastínit "jak z toho ven", neváhejte a čtěte! Budu se asi opakovat, ale v českém prostředí podobných knih moc nenajdete, takže v podstatě povinná četba!
Kniha od sociológa, ktorý je vedec, alebo novodobá "teória davu"? Podstatné je, že stará pravda o synovy, ktorý bojuje proti rodičom, v tomto "novom svete" nemá miesto, pretože sa bude mať horšie. Pretože "kmeň" to neriadi.
Štítky knihy
budoucnost byrokracie nadnárodní korporace
Autorovy další knížky
| 2018 |  Prolomení hradeb |
| 2020 |  Cesta z nevolnictví |
| 2022 | Svrchovanost zprava i zleva / Zvrchovanosť sprava aj zlava |
| 2019 | Poctivost a kreativita: Kapitoly z buranské sociologie a volné úvahy |
| 2022 | Prolomení hradeb: Dvojka |
Zatím asi nejlepší autorova kniha a sociologický počin - v podstatě rozpracování tezí v autorově manifestu Střízlivění, které je geniální ve své stručné údernosti. Skvělá syntéza příčin vlivu na vývoj Západního i Východního bloku včetně devastujících účinků globalizace. Lepší hypotézy vlivu komunikačních technologií na strukturu společnosti a kulturu jsem ještě nečetl!
Naprostá povinnost pro všechny, kterým současnosné směřování společnosti přijde přinejmenším podivné resp. samozničující.
Bohužel postmoderní informační technologie jsou zatím nejničivější zbraní, kterou lidstvo vyvinulo, tudíž ani dobrá a pravdivá kniha nemá šanci nastoupený trend zvrátit. Nás "probuzené resp. bdící" může tak maximálně hřát, že společenské harakiri sledujeme jako napínavý reality thriller...společenská většina (jak už před lety psal filozof Bělohradský) sní svůj nerealistický sen v internetovém sociálním virtuálnu. Z tohoto pohledu musí poučený nezávislý pozorovatel smeknout před vojensko-průmyslovým komplexem Američanů, který přetvořením armádní sítě Arpanet v Internet de facto ovládl svět myslí globálního lidstva - a to bez jediného výstřelu!