Promarněné vítězství
Ivan Brož
https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/235368/bmid_promarnene-vitezstvi-235368.jpg
4
17
17
Konflikt mezi carským Ruskem a císařským Japonskem, jímž vyvrcholil zápas o mocenské pozice na Dálném východě, konkrétně o vliv v Koreji a Mandžusku, v období od 8. února 1904 do 28. května 1905 – začíná překvapivým útokem japonského loďstva pod velením admirála Tóga na legendami opředenou ruskou námořní základnu Port Arthur, vítězství Japonců u Mukdenu až po rozdrcení ruské Baltské flotily u Cušimy. Diplomatická jednání v americkém Portsmouthu dne 5. září 1905 definitivně končí tento konflikt. Válka, ve které na obou stranách nalezlo smrt přibližně 130 000 mužů, potvrdila sice dominantní pozici Japonska na Dálném východě, ale bez dalších hospodářských a teritoriálních zisků pro Tokio. Knihu doplňují poprvé dosud nepublikovaná, neznámá, nebo málo známá fakta ze zákulisí, zejména z oblasti výzvědných služeb, diplomacie a finančnictví.... celý text
Přidat komentář
Informačně bohatá a užitečná publikace, jejíž autor ovšem tak úplně nezvládl jazyk (nejde jen o neformálnost, ale i o místy do očí bijící stylistické nedostatky) a udržení odstupu (souhlasím s tím, že ruské velení i státní uspořádání si zaslouží kritiku, ale autor to vzhledem k ruské straně přehání a druhou stranu zase neúměrně šetří i tam, kde by si zasloužila srovnatelnou porci jízlivosti - tady mám na mysli především úděsné výkony generála Nogiho).
Kniha je komplexně zpracovanou studií u nás nepříliš známého konfliktu. Obsahuje všechny zásadní informace - dobře popsaná jsou především mírová vyjednávání. Co ovšem mi na knize vadilo, je příliš neformální jazyk - ironizující poznámky na adresu ruských velitelů, nadsázky, ustálená spojení z hovorové mluvy. Toto zkrátka do publikace takovéhoto charakteru nepatří.
Kniha o Rusko – Japonské válce 1904 – 1905. Ucelený popis konfliktu. Kniha je rozdělena do několika tematických celků/kampaní: Příčiny války a politická situace, obléhání Port Arthur, dobývání Mandžuska soustředěné do bitvy u Mukdenu, námořní bitva u Cušimi, mírové vyjednávání. Kniha je čtivá a přístupná širšímu okruhu zájemců. Za sebe vyzdvihuji shrnutí příčin vzniku konfliktu, předválečné situace a vztahy Ruska se sousedy na dálném východě, Čínou a Japonskem a dále též kapitolu věnovanou poválečným mírovým rozhovorům a vyjednávání. Subjektivně autor možná působí trochu zaujatě proti ruské straně, neustále zdůrazňuje neschopnost ruského velení. Lze porovnat s Cušimou od J. Kovaříka, která působí mnohem objektivnějším dojmem. Na druhou stranu, chování a jednání ruských elit bylo v řadě případů dost zarážející, odtržení od reality přímo hmatatelné a jako předzvěst událostí bolševické revoluce nepopiratelné. Pro zájemce o námořní část konfliktu bych doporučil spíš již zmíněnou geniální Cušimu od J. Kovaříka, soustředící se zejména na stejnojmennou námořní bitvu a to co jí předcházelo.
Velmi dobře napsaná kniha o dávno zapomenuté rusko-japonské válce, o které se dříve většinou v učebnicích psalo jen jako o příčině revolučního roku 1905. Ivan Brož se zde podrobně rozepsal o jednotlivých účastnících na obou stranách, popsal ambice jak Ruska tak Japonska.
Velice podrobně jsou zde popsány jednotlivé bitvy, vysvětlena zákulisní jednání a dokonale je zde popsané zejména jednání v americkém Portsmouthu o finální mírové dohodě.
Ivana Brože mám rád, jeho knížky jsou skvělé. Ale tady se nezdržel své nestrannosti. Rusové válku s Japonskem naprosto podcenili, carští generálové v dané oblasti byli většinou neschopní. Ti, kteří za něco stáli se i tak stávají předmětem ironie a zesměšňování ze strany Brože. Naopak Japonci jsou až příliš vyzdvihováni. Je jasné, komu v tomto sporu autor stranil.
Mrzelo mě, že autor pominul obsazení Sachalinu. Podrobně se zde popisují námořní bitvy, obléhání Port Arthuru, dobytí Mukdenu. A až když se jedná v Portsmouthu, tak se jednou dvěma větami autor zmíní, že Japonci dobyli i Sachalin a chtějí si ho nechat. Po týdnech vyjednávání to vypadalo, že mírová dohoda nebude uzavřena, protože Japonci a Rusové se domluvili na Mandžusku, na Koreji, předání Port Arthuru, železnici, ústupku v rybolovu a jen nechtěli platit reparace a hlavně se vzdát Sachalinu. A Japonci zase naopak chtěli Sachalin. Myslím, že je autorovou chybou, že toto téma více nerozvinul, nevysvětlil, proč zrovna Sachalin se stal takovým předmětem sporu. Nakonec jen kompromisní řešení, sever Sachalinu Rusku a jižní Sachalin Japonsku…
Četlo se to dobře a doporučím také k přečtení.